Ján Hus
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrají:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech.
(Česká televize)
Recenze (284)
Mě se ten film líbil. Problém bude asi v tom, že mám rád historii a leccos o této době vím a zajímá mě. Chápu, že pro laika mohl být tento seriál oříškem. A velmi se mi líbili oba králové - Zikmund i Václav IV. Skvěle zahraní. ()
Hádkův baseball s královnou bez první mety a Hádkovo potoční povalování je navíc. Hádek je nepochopitelná volba, ne že by hrál špatně, ale 45-tiletého rozumbradu, natož Husa, nepřipomíná ani zdaleka. Největší průser je samozřejmě hudba, která se tam hodí jako příslovečná cibule do šlehačky s ananasem. Film má pro mě ale velkou historickou hodnotu. Hus má státní svátek a přitom skoro žádnej film, Zikmunda máme za hajzla, přitom podědil po otci mnohem víc vladařských schopností, v tom jsem se velmi rád vzdělal. Obzvláště v tomto podání, králové herecky kralovali celému ansámblu. Svou hodnotu má i vyobrazení pozadí kutnohorského dekretu a papežského schizma, ale z uměleckého hlediska je to na škodu, je do toho zahrnuto až moc postav a suchých děj posouvajících dialogů. Prostě je to někde mezi dobrým filmem a dobrým dokumentem. ()
Kdyby to nesrážela ta nevhodná hudba, tak by to bylo o úroveň výš. ()
I když je to rozděleno do tří dílů (divácky stravitelnější by asi bylo rozdělení do dvou dílů) , přesto : 5 * a 82 % . Jiný komentář - VIZ : sportovec (poněkud komunisticko-národovecky zabarvený.... ) . ()
Matěj Hádek jako Hus... to je dost ujetý. Z celého filmu se mi neuvěřitelně líbil Jarchovský. Nicméně celé je to jaksi hyperrealistické? ...nebo, jak by se to dalo nazvat? Nebo i kontroverzní? Člověk zde sleduje i trochu jiný výklad historie, než jak se ho učí děti ve škole a jako divák jsem zmatený, jak moc velká ta filmová úprava je. ()
komunisticku (Vavra) verziu nahradila Hedonisticko-Ateisticka. *** Vladimir Javorsky, Knazko a Hadek SKVELY... ()
Tak jsem to dal ještě jednou, abych si z odstupu dal pozor na odpor k některým osobám, které se na filmu podílely (Svoboda, Kantůrková a Kocáb), ale jestli nechám stranou zdlouhavý, i když odideologizovaný děj (obával jsem se buď komoušského přístupu v nejlepších tradicích tandemu Kratochvíl/Vávra nebo onoho stejně tendenčního opačně postaveného, který pro mně navždy bude reprezentovat blábol K. Steigerwalda, že ti zlí husité znemožnili, abychom si prožili renesanci), nicméně naštěstí se ani jedno ani druhé nekonalo. Svoboda vybral velice dobře herce a ti podali pozoruhodný výkon, Kantůrková se držela na uzdě a hlavně faktů, takže jsme zůstali ušetřeni nesmyslných kombinací a manipulací, které dnešní "historická" tvorba dneska představuje a to obecně,. ale co jsem na druhý pokus nezkousl byla ona mnohými zmiňovaná hudba M. Kocába. Dlouho jsem uvažoval, co se ten neumětel snažil a pak jsme si lehce vybavil hudbu k ruskému seriálu Mistr a Markétka od Bortka. Problém Kocába je ovšem v tom, že na rozdíl od Igora Kornějluka to Kocáb neumí ani náhodou a tak hudba tvoří bezpečně nejhorší součást lehce podprůměrného díla. Jako měl údajně jiný pretedent svého času vládnoucí strany Biľak napsáno v pracovní knížce (byl původním povoláním krejčí) nepouštět na saka, intelektuál, politik, obhájce lidských práv, vyháněč střední skupiny sovětských vojsk a bůhví co ještě by měl mít v ČT a nejen tam poznámku - pro tvorbu filmové hudby naprosto nepoužitelný. ()
Jsem asi příliš konzumní divák, protože historické filmy o těchto dvou po sobě jdoucích událostech, tedy Cyril a Metoděj a Jan Hus, mě nikdy nebavily. Byly, dlouhé, plné latiny, modlení a tohle ztvárnění není výjimkou. Určitě se jedná o historickou událost, která formovala dějiny a je tady hezky ztvárněn politický boj mezi králem a církví, ale někde v půlce jsem se začal nudou koukat na hodinky. Ty vole ještě hodina a půl? Historie je fajn, ale jak říkám, jsem konzumní a raději si dám popkorn u Statečného srdce. Jo a ještě si musím rýpnout do hudby. Prosím vás proč je při upálení v pozadí elektrická kytara a v některých scénách to zní, že se rozjede techno set? Ty vole tady si někdo hodně ujel. ()
Film se snaží o novější pojetí Husa jako člověka a ne jako symbolu, žel Hádek ač se snaží, přeci jen nezapadá do jeho obrazu moc dobře. Je hezká dlouhá stopáž a reálné exteriéry gotické, jenže zapomněly trochu o výpravu a zázemí, které působí velmi zjednodušeně a omezeně, určitě Zikmund nepřijímal posli někde osamoceně a sám beze zbraní a ochrany, na to nebyl tak hloupý, celé je to hodně historicky nepřesné v detailech a jazykově se to vymyká, nejhorší ránu tomu dává ne moc dobrý střih a semtam váhající kamera a zvuk, nejpříšernější je Kocábova disharmonická hudba, která se k filmu vůbec nehodí. Je fajn, že tento pokus o Husa a jeho modernější filmový obraz byl učiněn, ale skončil někde na půli cesty díky trochu menší snaze tvůrců či omezeným financím. Působí tak křečovitě a možná kratší stopáž a lepší propracovanost by filmu prospěly více, táhnoucí se film se stává trochu nudným a Vávrovu Husovi se nemůže zatím vůbec rovnat. Je to škoda. Hodnocení: 55 % ()
Sklamanie... už po pár minutách bolo jasné, že chýba atmosféra stredoveku a rozprávanie príbehu bude len kus nudy. Veľmi chabé a nestráviteľné. ()
Hodnotit nemohu, protože jsem neviděl celé (ač jsem se na tento film docela těšil), bohužel už od prvních minut na mě působil spíše jako nějaký hraný dokument. Nezaujalo a nudilo natolik, že jsem přepnul na Šíleně smutnou princeznu. Možná tento film poslouží jako učební pomůcka na školách. Kocábova hudba místy působí jako budíček, bohužel jen tím, že tam jaksi nezapadá. ()
Po prvnim dilu me dalsi dva dily nezajimaji. Cekal jsem konkurenci k vavrove trilogii, ale tohle byla spis TV inscenace. ()
Důstojné ztvárnění. ()
Řekl někdo Kocábovi k jakému filmu skládá hudbu! Scéna upálení s jekotem Ivy Bittové a bubny byla jak z Knihy Džunglí! Po herecké stránce byl film v pohodě a rozhodně mnohem pravdivěji podaný než Jan Hus Otakara Vávry! Bohužel jinak za Vávrovým velkofilmem dost zaostal! ()
Nebýt té děsné hudby, která se: zaprvé nehodila, zadruhé byla příšerná již sama o sobě a zatřetí byla použita v dost nevhodných momentech, nebýt těchto 3 bodů, dala bych i o hvězdičku víc, protože jinak to vůbec špatné nebylo. ()
Já jsem mile překvapen. Čekal jsem propadák a on zatím vznikl nadprůměrný český historický film, který je důstojnou připomínkou Husova upálení. Je dobře, že tento film vznikl. Jako plus bych viděl herecký výkon Javorského, kterému role Václava neskutečně sedla, dobře zvolené lokace a hlavně, atmosféra na koncilu a že je film plný emocí ( i středověký chlap může brečet). Husa mi bylo fakt líto v jeho boji s větrnými mlýny z energetického kazatele se postupně stává fyzicky i duševně vysílený člověk, který ale drží svůj postoj až do konce. Tenhle vývoj hlavní postavy mi trochu ve Vávrově filmu chyběl. Jako mínusy bych viděl nerovnoměrný spád děje - v některých pasážích byl film zbytečně zdlouhavý a zabýval se nepodstatnými věcmi, jinde zase najednou nasadil zběsilé tempo a některé události opomenul. Dále herecký výkon Dastlíka na papeže mi připadal, že mluví jak nějakej Moravák, taky mi připadalo, že se tvůrci moc nepárali s uváděním postav do děje a tak můžou mít diváci, kteří se úplně v oblasti neorientují problémy uvědomit si kdo je kdo. Řekl bych, že Zikmund tu je vykreslen v lepším světle než byl ve skutečnosti, asi jde o snahu změnit jeho všeobecné vnímání, které je negativní, ale v tomto filmu jde o opačný extrém. Pro uvedení filmu k výročí mi delší stopáž nevadí, ale k opakovanému shlédnutí by to chtělo sestříhat do dvou dílů nebo do jednoho dvouhodinového filmu. ()
Bylo by asi dobré svolat 1. filmový koncil a pořádně to v tom českém filmovém bahně provětrat. ()
Kvalitně zpracovaný třídílný film, který bohužel zůstává sevřen v televizním zajetí. Místy působí velmi ploše a popisně, a kromě posledního dílu tento klid nic nenaruší. Způsob ztvárnění je velmi konzervativní a předvídatelný, oko diváka nic nepřekvapí. Možná to chtělo přibrat trochu tvůrčí invence. Naopak bych ubral invence u hudebního doprovodu, který mi místy připadal opravdu nevhodný a sledování některých scén skutečně rušil. Nicméně na naše české poměry je to stále nadprůměr. 3+ ()
Musím říct, že se mi zpracování líbilo. I když .... jak už zde zaznělo, hudba opravdu ruší, Kocáb asi nebyla dobrá volba. Také se nemuselo šetřit na davových scénách, strádá pak na důvěryhodnosti. Výborný Hádek, Javorský, příjemně překvapil Dolanský. ()
Ta hudba, to bylo co??? ()