Reklama

Reklama

Jan Hus

(TV film)
  • Slovensko Ján Hus
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech. (Česká televize)

(více)

Recenze (284)

MaMitti 

všechny recenze uživatele

Hudba hrůza, bohužel ne Michal (tedy ten taky, ale Kocáb). MH v roli Husa s otazníkem, vlastně vůbec bych udělala v hercích trošku škatulata - mně osobně nejvíc typově seděl do své role V. Javorský, ale třeba do role Husa bych obsadila Petra Stacha. A Matěj Hádek by nemusel být špatným Zikmundem...pořád mi to tam skákalo na mysl a to se mi většinou nestává...Ale jinak - jsem strašně ráda hlavně za to, že se to téma znova našlo... ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Zustanu u Vavrovy verze z 54...nechapu uz jen to, proc to proboha melo 3 dily...? Stacil by bohate jeden dvouhodinovy, kdyz uz chteli extra stopaz... Obcas pekne obrazky, ale jinak me tam neoslovilo nic. Spis jsem u toho usinal... ()

netahlo 

všechny recenze uživatele

Tento projekt to mel od zacatku tezke. Dlouho dopredu si na nej brousila zuby pocetna skupina zoufalcu, jejiz jedinou naplni zivota, je nablejt co nejvic hoven na kazdy novy cesky snimek a ukazat tvurcum, ze oni a pouze oni by to natocili stokrat lip. Tyto kreatury uz dlouho pred premierou netrpelive cekaly se zapisnickem v ruce a zasobou red bullu na to, aby si peclive zaznamenaly kazdou historickou nesrovnalost, kazdou postavu, ktera vekove nesedi, kazdy spatne padnouci oblek a podobne nedostatky, aby tyto posleze prepsaly na CSFD s pocitem zadostiucineni a spokojene se odebraly ke svym vytunenym PC zahrat si nejakou tu "strategii". Ja nastesti k teto sorte podivinu nepatrim a naopak kvituji s povdekem, ze se nekdo tohoto nesmirne silneho a pro cesky narod naprosto zasadniho tematu, ujmul a dustojne ho zpracoval. Samozrejme, nektere sceny mohly vyznit presvedciveji. Mozna by filmu slusela ponekud vetsi vyprava, zejmena pocetnejsi komparz. Naproti tomu kostymy jsou perfektni. Obsazeni se povedlo temer na jednicku. Absolutorium zaslouzi Matej Hadek. Buhviproc ho spousta mudrcu srovnava se Stepankovym (nicmene vynikajicim) pojetim Mistra. Ten jeho je ovsem pristupnejsi, civilnejsi a lidstejsi. Celkove prijemnejsi. Hadek se s touto vyzvou vyporadal velmi dobre. Od Vocka z Non Plus Ultras az k Janu Husovi usel velky kus cesty, smekam :-) Standardne vynikajici vykon podava Vladimir Javorsky v roli rozporuplne postavy krale Vaclava IV. V dalsich rolich me potesili namatkou Jan Plouhar (Jeronym Prazsky), Marika Soposka (kralovna Zofie), Jan Dolansky (nevdecna role Stepana z Palce) nebo David Novotny (Kristan z Prachatic). Naopak obsazeni Tomase Dastlika z Ulice do role vzdoropapeze Jana XXIII se podle me prilis nepovedlo. A co se povedlo ze vseho nejmin, byla hudba pana Kocaba. Nechapu proc pro tak vyznamny projekt vybrali zrovna tohoto pseudoumelce. Specialne kvuli jeho paskvilu jsem chtel jit o jednu hvezdu niz, ale jdu na plny pocet, protoze po shlednuti u me vyrazne prevazovaly klady nad zapory a tak vsem tem vyse zminenym pisalkum navzdory! ()

Sdoom 

všechny recenze uživatele

Není to vyloženě špatné, ale chvílemi jako by se tvůrci snažili unudit diváka k smrti. Hudba je velmi rozporuplná, v určitých momentech sedí skvěle, ale občas také působí hodně nevhodně. U historických filmů je asi problém, když si člověk řekne, že rychlejší a jednodušší by si bylo přečíst o dané historické události na wikipedii. (HD TVrip) ()

Autenticita 

všechny recenze uživatele

Zbytečně rozvleklé! A některým hercům jsem jejich role nevěřila. Těch pár taktů elektrické kytary jsem u filmu ze středověku nečekala, ale přišly mi vhodně zařazené, ozvláštňující daný moment citlivým způsobem. Musím pochválit kameru a tu nádhernou hru se světlem. Velmi pěkně zpracovaných závěrečných 20 minut. Pro nadbytečnou délku filmu se na to však už asi nepodívám. ()

velkyvezir 

všechny recenze uživatele

Po herecké stránce naprostou špičkou Javorský, Kňažko i Dlouhý. První díl bych hodnotil třemi hvězdami, další pak vždy o jednu více, takže výsledný průměr 4. Tolik diskutována Kocábova hudba mi až na kytary v upalovací scéně nijak extrémně nevadila. Překrylo ji totiž zamyšlení nad postavou Zikmunda a Václava. Za mých předlistopadových školních let nám byl prezentován jako zrádce bez zasazení jeho jednání do tehdejšího společenského kontextu, zvláště trojpapežské krize. Doufám, že v lukrativním čase na ČT1 proběhne diskuse historiků o onom koncilu a že bude role Zikmunda i Václava prodiskutována. P.S.: Dolanský = největší Svobodův přehmat ()

Vajonek 

všechny recenze uživatele

Minisérie, která připomíná jednu z kapitol našich dějin, kapitolu nešťastnou a zároveň pozitivní. Pozitivní faktem, že i v kruté době se najdou lidé stojící si za svým názorem, neochotní sklonit se a zpronevěřit svým ideálům. Z mého pohledu se tento počin povedl, skvělé byly herecké výkony (Javorský, Kňažko, Dolanský, Plouhar i další) - na rozdíl od některých ostatních si myslím, že Matěj Hádek byl pro hlavní roli vybrán dobře, věkově i výrazem se na Husa hodil a své úlohy se zhostil se ctí. Tvůrci si dali práci s kostýmy, dialogy. Když nad tím tak přemýšlím, skoro se až divím, že se mi ani jednou během sledování nestalo, že bych se zarazila nad zvolenými výrazy - někdy tohle totiž cítím u historických kusů či filmů a seriálů odehrávajících se v určité oblasti typické určitým nářečím jako velký problém a hodně rušivý element. Co se úplně nepovedlo, je hudba, ta místy poněkud rušivá a nehodící se byla. Taky jsem měla chvílemi trochu problém pochopit kdo je kdo, o co mu jde, atp. (neškodilo by dát třeba na začátek filmu nějaké stručné textové uvedení - na druhou stranu má asi člověk lépe znát jednu ze stěžejních etap české historie..). Na mém vysokém hodnocení ale tyto věci nic nemění, klady z mého pohledu určitě nesporně převyšují zápory. Jan Hus mě prostě velmi zaujal. ()

CSSML odpad!

všechny recenze uživatele

Letošní „novinka“ české kinematografie – třídílný film Jiřího Svobody podle scénáře Evy Kantůrkové „Jan Hus“. Jeho úroveň je spíše kabaretní než publicisticko-didaktická, jde o slátaninu primitivního charakteru. Pomíjím historické nepravdy, např. tu, jak česká delegace na kostnickém sněmu nabádá Husa, aby odvolal, ačkoliv podle dobových pramenů právě opak je realitou. Horší je, že režisér Jiří Svoboda se ani nenamáhal zjistit si, co učí Katolická církev o odpustcích, jinak by se totiž ve filmu neobjevil jejich prodavač nabízející „odpuštění všech minulých, přítomných i budoucích hříchů a vysvobození duší z pekla“. Nejhorším paskvilem je ale bezpochyby scéna, jak nepravý papež Jan XXIII., občanským jménem Balthasar Cossa, leží zcela nahý ve vaně a tam uděluje audience, z oděvu má na sobě pouze biskupskou rukavici s prstenem, aby se návštěvníci ani tady nemohli „ulít“ z povinnosti líbat mu jej. Svobodův film vykazuje mj. snahu Církev zesměšnit, zkarikovat. (PhDr. Radomír Malý) – V bule Exsurge Domine z. 15. 6. 1520, kterou Lev X. odsoudil bludné teze Martina Luthera, je pod číslem 33 zavržena věta: Hereticos comburi est contra voluntatem spiritus. (Upalování heretiků je proti vůli Ducha). ()

Kuny27 

všechny recenze uživatele

Po Vávrově snímku je jasné, že i kdyby tento byl sebelepší - bude sebehorší.... Oboje jsou děti své doby. Nicméně zde jsou parádní kostýmy, prostředí a kulisy, naopak ale na úkor hudebního doprovodu, který výrazně (diskotékově) zaostával. Byl jsem upřímně rád, že někdo znázornil Zikmunda poměrně kladně a naopak českého krále záporně v morálce. Říkejte si co chcete - ale i přes délku se mi to líbilo. ()

bari68 

všechny recenze uživatele

Za obsah by sa patrilo dať plný počet, pretože Husovo posolstvo mi ostane v srdci dokonca života, avšak hodnotenie filmovej zložky je tiež na vysokej úrovni, čo sa týka hlavne výpravy, kostýmov, či vizuálu je hneď zjavné, že stredovek na nás dýcha silným vetrom. Čomu by som naopak dal menšie mínus je finále a samotné upálenie, kde by sa vyššia emotičnosť určite nestratila. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Uff udělat z tak zajímavého období českých dějin tak nepovedenou podívanou… to je velká škoda. Kde začít? Matěje Hádka jako herce mám rád, ale tohle se mu nepovedlo. Se Zdeňkem Štepánkem (Jan Hus, 1954) prohrává na celé čáře. Pokud má oslovit davy a jeho upálení zažehnout husitskou revoluci, chce to rozhodně větší charizma a ne takového chudáčka. Druhým velkým nepodarkem byla hudba. Michaela Kocába jako autora hudby pro historickou látku jsem si představit nedovedl a taky jsme se vůbec nepotkali. Už během první poloviny mě ty krátké a zbytečně dramatické sekané pasáže rušily a korunu tomu nasadilo upalování Jana Husa za zvuku elektrických kytar! Kameramani si také zbytečně hráli na velkolepost a místo dostačujícího klasického záběru, kamera musela často zbytečně poletovat, kroužit, dívat se zespodu a já nevím, co ještě. Zpomalené záběry ani nemá cenu rozvádět. Raději nebudu pokračovat, nebo skončím v odpadu. Z toho Jana Husa mimo námětu vytahuje obsazení a herecké výkony vedlejších postav (Dastlík, Javorský, Dlouhý). Bohužel na více než dvě hvězdy to není a místo zažehnutí revoluce se tentokrát Jan Hus vydá do věčného zapomnění. ()

Reckon 

všechny recenze uživatele

Nový Hus má dvě chyby. První mouchou je nudný první díl, který je jenom rozjezdem před tím opravdu důležitým. S přimhouřeným okem se to dá filmu odpustit. Druhá moucha je mnohem větší a jmenuje se Kocáb. Ať už se zahrabe 10 metrů hluboko do země, aby nedejbože pro Česko ještě něco nevyvedl. Jeho "genialita" se jasně ukázala u asi dvou nejdůležitějších scén z celého filmu a to u slyšení Husa před koncilem a pak u samotného upálení. Kocábe, my víme, že Pražskej výběr je ta nejlepší kapela z Malé strany a okolí, ale to neznamená, že tu svoji hudbu musíš našroubovat do filmu, kterej se odehrává ze středověku. Jinak chválím herecké výkony, které mě velice překvapily. Čekal jsem, že právě v tomhle bude nový Hus velmi zaostávat za tím Vávrovým, ale jsem rád, že jsem se mýlil. ()

patrikus 

všechny recenze uživatele

Těžko říci, kde se stala chyba. Nemám v úmyslu zde psát nepěkná slova a panu Svobodovi přeji, aby tenhle průser ustál. Doufám, že mu to v ČT nijak moc neuškodí, protože mnoho jeho filmů jsem měl a mám velice rád. Paní Kantůrkové si vážím, ale ani o generaci mladší dramaturgové jí nepřiměli k tomu, aby celé pojetí toho příběhu zvážila. Děj i postavy jsou zcela nepřehledné. Divák se neztotožní ani s dobou a prostředím, natož s Husem samotným. Chvílemi to totiž vypadá, jakoby film nebyl o Husovi (titul filmu), ale o politicko-náboženských souvislostech vzniku husitství. Myslel jsem, že to bude příběh o člověku, že konečně budu vědět o Husovi trochu víc, ale bohužel. Přiznám se, že jsem se místy ve filmu ztrácel a moje babička film neustála. Nevím, co tomu řekne obecenstvo, ale pro náš národ tohle byly asi vyhozené desetimiliony. Celkem slušné bylo herecké obsazení, ale režijně nebylo ukočírované. Stejně, jako filmová řeč. Některé záběry vyloženě kazily skvělé řemeslo pana Smutného. Myslím, že pan režisér Svoboda by se mohl také trošku porozhlédnout, jak se dnes točí a neznásilňovat pořád ty filmové efekty. Ani záběrování se tentokrát moc nepovedlo. Je vidět obrovský rozdíl, jak pracuje pan Smutný pod vedením Svěráka, a jak pod vedením pana Svobody. Z hereckého hlediska vidím nejlépe Javorského, Kňažka a překvapilo mě i obsazení Tomáše Dastlíka do zajímavé role. Matěj Hádek už hrál i lépe, takže tohle asi výzva nebyla. Kdyby paní Kantůrková nenapsala televizní scénář, jako nějakou antickou hru, možná by se to i lépe hrálo. Nejvíce mě bylo líto pana Kocába, pro něj je to asi největší ostuda. Co k tomu říci? Vždyť už se přece ví, že Michaelovi filmová hudba nejde, tak proč to znovu zkoušet? Nechápu, jak to vedení ČT s touhle hudbou vůbec mohlo pustit ven. Velký problém vidím i v postynchronech. Něco tak nedůvěryhodného jsem dlouho neslyšel. Například, německým (dramaticky nevhodným) dabingem byl mistrovský herec Adrian Jastraban absolutně pohřben. O sedmi větách s hlasem pana Topfera ani nemluvě. Krucinál, nemůžu dát ani tři hvězdy, je mi to líto. Zdá se, že odpustky prodává i ČT :-/ Moc se mi ovšem líbily dekorace, i některé rekvizity a kostýmy. Naštěstí se v záběru na hrad kost podařilo zakrýt to renesanční křídlo větvemi stromu. Jak to, že příběh Jana Palacha fungoval skvěle a tohle se úplně vymklo z rukou? ()

Foxhound#1 

všechny recenze uživatele

Herecky ok, především Javorský v roli věčně navátého ale stále vládnoucího Václava IV., dále Šoposká která mi zde přestala vadit a poprvé k ní mám jisté sympatie. Michala Dlouhého jsem v první chvíli ve vousech alá kurva, é liška ryšavá Zikmund málem nepoznal. Čím dál více se v TV objevující divadelní herec Dastlík už větší slizoun být nemohl, tu papežskou kreaturu ztvárnil skvěle. A ona proklínaná hudba? Teda pustit k něčemu toho trotla Kocába, kdo tohle kdy viděl aby v dramatické chvíli zabrnkali na rockovou strunu v historickém eposu??? Kocábe vezmi se za ruku s nějakym utečencem a cigošem a táhněte do hajzlu někam do Afriky a přestaň prznit českou kulturu. Mohly to být krásné čtyři, takhle těžce do průměru. ()

vander19 

všechny recenze uživatele

V troch častiach pohľad do českej histórie z hľadiska kresťanstva a jeho svinstiev, ktoré sa v danom období páchali. Ako hlavného protagonistu a najväčšieho kacíra si cirkev zvolila Jána Husa. Človek si už toľko nepamätá z hodín dejepisu, preto som si rád obnovil vedomosti. Je len otázne koľko z toho čo nám tvorcovia predviedli je pravda a koľko je výmysel. Sám som bol prekvapený akú moc malo vtedajšieho kresťanstvo u našich susedov. Doslova sám pápež vypisoval do Prahy ako abnormálny listy. Všetky tri časti sa dali sledovať a bola to taká pohodička. Mám rád historické filmy a je potešiteľné, že aj v našich končinách sa niečo podobné objaví. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Historicky poměrně podařené a herecké výkony Hádka a Javorského působí velmi kvalitně! Rozhodně je fajn, že si toto pro českou kulturu zásadní téma našlo cestu i do moderní české kinematografie. ()

Jimmy15 

všechny recenze uživatele

Pěkná filmová rekonstrukce k velkému výročí mistra Jana Husa. Na film jsem se celý rok opravdu těšil, ale výsledek mě trošku zklamal. Středověký život a středověké prostředí zde nebyly vylíčeny tak, jak by člověk čekal.Chyběla mi zde i různorodost interiérů a exteriérů, pozornému divákovi neušlo, že většina filmu je natáčena na Kosti a v Chebu. Středověké město také vypadalo jinak. Kromě těchto drobností mi ale opravdu vadily dvě věci. Autoři filmu jaksi nedomysleli, že na tento snímek by se mohli dívat i lidé, kteří se v historii moc neorientují a pochopení některých částí by pro ně mohlo být složité. Druhou věcí je pak nevhodně zvolená hudba, v některých pasážích filmu mi rocková hudba neladila. Na závěr bych ještě zmínil, že by nebylo na škodu u každé důležitější postavení uvést její jméno a funkci, jako to bylo například v Českém století. Avšak i přes tyto chyby jsem ze snímku neměl špatný pocit a minimálně třetí díl byl opravu bravurně zvládnutý. ()

fredisek 

všechny recenze uživatele

Na téhle sérii je špatně asi milion věcí. Chtěl jsem hledat to pozitivní, ale finále mě přesvědčilo, že to nemá smysl. Hudba se absolutně nehodí k celému konceptu. Tohle není Marie Antoinetta od Coppoly, aby si tvůrci mohli troufnout použít současnou hudbu. Kazila dojem, lámala napětí a drama. Výběr představitelky Žofie mě stále udivuje. Postava s ohromným potenciálem by si zasloužila dramatičtější podání. Hus je navíc odvyprávěn jako pohádka. Čekal bych autorštější pojetí vzhledem k tomu, že Hus je výrazná postava dějin. Všichni znají jeho příběh, tudíž bych očekával progresivitu (která se patrně vyčerpala na hudbě a ještě špatně). Finále je kýč jak bič, ty prolínající se záběry jsou jasnou z nouze ctností. Všechno navíc působilo uměle. Zcela pochopitelně. Ono chlubení se tím, že vše vznikalo v historických interiérech, zní pěkně (protože my jsme přece Evropa, nepotřebujeme zelené plátno, když chceme historický film), jenže pak se vám stane, že se díváte na obrubník od chodníku nebo kus betonu a na fresku, která by odřená byla až teď, rozhodně ne tehdy. Ta vyholená kolečka na hlavách byla směšná...byla prostě na hlavě nalepená a bylo to pekelně poznat. Autenticita se tak posunuje na roveň televizní inscenaci (nehledě na to, že jsem si všiml dýně na Zikmundově hostině...ještě tam mohli přihodit pár brambor a rajčat a bylo by to pravé předkolumbovské menu). Scénář plný klišé. Postprodukce by mohla být výraznější, kontrastnější, temnější. Hus dokazuje, že autentičnosti historického filmu se snáze dosáhne s počítačem než s cedulí "rezervováno pro film" na památkách. Prezentace žalostná...napodobeniny gotického písma? c´mon! Divím se, že do toho Arte šla, tohle je exportní kuriozita, ne pořádný film. ()

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Hrubě nepovedený projekt. Vše začíná u nekompaktního, plytkého a nezajímavého scénáře, který nemá čím zaujmout a skáče od situace k situaci, snaží se postihnout vše, ale celek mu uniká. Když k tomu přidáte nevhodnou hudbu, rutinérskou režii, špatné výkony některých herců (afektovanost Páleče) i fakt, že film působí veskrze televizně (ten tmavý filtr to opravdu nezakryje) a hlavně nevhodně obsazený Jan Hus, vyjde ve výsledku jasný verdikt, že Vávra, byť z jiného historického pohledu, se popral s tímto tématem stokrát lépe. Jedinou útěchou zůstává, že třetí díl je kvalitativně asi nejlepší a někteří herci i na malém prostoru ukázali své umění (Javorský i Dlouhý jsou skvělí). ()

Reklama

Reklama