Reklama

Reklama

Jan Hus

(TV film)
  • Slovensko Ján Hus
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech. (Česká televize)

(více)

Recenze (284)

dkas 

všechny recenze uživatele

Viděno kompletně, všechny tři díly... Na Husa jsem se poměrně dost těšil. Asi jsem měl ale přílišná očekávání. Celé to moc nefunguje. Hlavně z důvodu chybějící atmosféry. Místama tedy náznaky jsou, ale vzápětí se vše rozplyne, nejlepší v tomto je třetí díl, ale stále atmosféra chybí. Co se hudby týče, není špatná, ale možná do nějakého sci-fi. Sem se opravdu nehodí a tu atmosféru ještě více kazí. A ještě zmíním zvuk, který je celkem hrozný a je špatně rozumět. Přehršel faktů a jmen pak působí spíše zmatek a chaos. Přikloním se spíše k vyššímu hodnocení, ale je to holý průměr. Navíc ty příšerné umělé vousy, to je výsměch... ()

PaRi 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že jsem se obával, že to bude průšvih a není. Začal bych nespornými klady: vynikající kamera se skvělou prací se světlem, slušná snaha po dobové autenticitě prostředí, práce dnes sedmdesátiletého režiséra rozhodně nad televizním průměrem, herecké výkony, které dobrý režisér umocňuje, ve většině uvěřitelné. Víc mne seděl Václav a Zikmund než Hus, ale průšvih to rozhodně nebyl, byla zřejmá poctivá snaha postavu zvládnou. Nejméně uvěřitelnou postavou byla pro mne královna Žofie. Dále vynikající Kocábova hudba. Nechápu ty kritiky zde na ni. Pravda, pár slabších míst, jako u hořící hranice by se našly, ale jinak výborná, velmi dobře pracující s dobovými artefakty. A zápory: svatováclavská koruna na hlavě krále po návratu se zajetí - úsměvné, vůbec ty mosazné hrůzy, co měl král a královna na hlavě, včetně Zikmunda, jakoby z ochotnického divadla. Královna jezdí na koni v mužském sedle - ve středověku? Snaha dostat dialogy a konání postav blíže k současnosti mi dost vadila a vytrhávala mne z děje. Spolu s klasikem bych řekl: Neničte legendu a dobrý příběh pravdou, či snahou o autentičnost - pravdu, jak to vše bylo doopravdy, se dnes již nedozvíme. Otakar Vávra měl výhodu, že měl Jiráska. Nejsem si jist, zda o výhodě mít Kantůrkovou může mluvit Jiří Svoboda, ale pod scénářem je také podepsán, tak těžko říci, do jaké míry ten původní ovlivnil. Celkem bych tedy celé dílo hodnotil jako lepší nadprůměr, ale půl bodu dát nelze, tak se klonil ke třem velmi dobrým hvězdičkám. Vzhledem ale k tomu, jak nízké hodnocení zde mnozí dávají zaokrouhlím to na čtyři hvězdičky. ()

Tormentor665 

všechny recenze uživatele

Po historické stránce je to celkem vyrovnané, ale jako film příliš ne. Možná kdyby to nebyl seriál, ale snímek na dvě a půl hodiny a vypadlo z toho trochu vaty, tak je to lepší. Herci mě moc nezaujali, zkrátka prostě nějak bez charismatu, Hádek jakž takž zvládá tu část ve vězení, ale slyšet ho kázat, tak jdu domů a nechce se mi dělat sociální revoluci:-) S Kocábem to byla úplná tragédie, ale velká viny za to padá na hlavu produkci a režii, když připustili něco podobného. Prostě na současnou produkci rozhodně ne úplná ostuda, ale prostě si to přizneje - stalinistická verze ala Zdeněk Nejedlý má prostě větší koule i po letech. ()

karlee 

všechny recenze uživatele

Celkem důstojné zpracování, něco historicky věrohodnějšího oproti Vávrovi už to chtělo. S laskavostí hlavní postavy to ovšem trochu přehnali, trochu fanatik to být musel, aby strhnul davy (samozřejmě nemusí při tom zrovna šermovat rukama a hulákat jako ten Hitlerovic kluk). Jako klad hodnotím zejména propojení různých aspektů do jednoho celku - dějiny husitství, dějiny Lucemburků, dějiny církve. Co bych asi škrtnul je "Milá Sofi", královna tam měla zbytečně mnoho prostoru. Herecky střídavě oblačno, samozřejmě Javorský zaslouží pochvalnou zmínku. ()

singone 

všechny recenze uživatele

Nebýt toho naprosto nevhodného hudebního doprovodu (techno? WTF) tu pátou hvězdu bych možná přidal, protože to rozhodně stojí za shlédnutí a na české poměry povedená mini série. ()

caesius 

všechny recenze uživatele

Hudba! Co ta hudba?! Při sledování tohoto filmu jsem si vybavil obdobný skvost české filmové tvorby, a to Bony a klid s všudy přítomným Relaxem. U Jan Husa však platí, že nejenže je filmová hudba nejslabším článkem filmu, ale mohutně ničí i to, co se ostatním tvůrcům povedlo. ()

DrobekSKS 

všechny recenze uživatele

Hudba je naprosto otřesná. Zatím jsem asi neviděl film, kde by hudba dokázala zkazit celou atmosféru a naprosto pohřbít celý film. Kocáb to ale dokázal. ()

RedOctober 

všechny recenze uživatele

Jiří Svoboda se s Janem Husem dobře popasoval. Jen si asi vybral špatného hudebníka. Matěj Hádek je výtečný. Potěší i role pro Vladimíra Javorského. ()

boombang 

všechny recenze uživatele

Zatím dobrý. Javorský dokonce hodně dobrý. Pořád je to sice dost televizní, ale ty koncesionářský prachy jsou konečně trochu vidět. Uvidíme dále. ... Druhý díl byl podobná polonuda jako první, ale v tom třetím se to atmosféricky rozjelo. A chválím taky Kňažka, Dlouhého a nakonec i Hádka. Za Václava IV. a hlavně za Zikmunda rovněž palec nahoru. Hudbu posuzovat nebudu, protože jsem ji moc nevnímal, ale jak to tady pročítám, tak její autor aspoň týden nevyleze z baráku. Nakonec tedy tři a půl, ale zaokrouhluju směrem dolů. ()

subic 

všechny recenze uživatele

Zatím po 2 dílech. Celkem ambiciozní projekt ČT. Herecky slušně obsazený i zahraný, ale co dál? Příběh je jalový, interiéry/výprava působí tak něak uměle a hudba Michla Kocába, i když ho mám rád, se mi sem nějak nehodí. První díl byl slušný, ale na druhý jsem se už skoro nevydržel dodívat. Hrozím se, co bude následovat. ()

kubas369 

všechny recenze uživatele

Co to je. Já myslel, že to má být pocta jednomu z nedůležitějších postav naší historie. Ne trapné pachtění z jednoho záběru ke druhému bez nějaké hloubky, naprosto vkusně potrhnuté zcela vypičenou hudbou od Kocába. To snad i jako politik byl lepší. Krásné lokace a kostými a docela slušné obsazení nezakryje fakt že tohle je nehorázný paskvil ve kterém se o Husovi nedozvíme skoro vůbec nic nového. ()

morris22 

všechny recenze uživatele

Nepochybně by se v tomto třídílném eposu našlo více nedostatků, než by v něm být mělo. Kupříkladu hojně zmiňované používání cizích řečí jen u některých vybraných postav mi přišlo velmi podivné. Skoro celou dobu vyprávění převládá čeština, byť je divákovi jasné, že v 15. století bude ve Vatikánu italský kardinál těžko mluvit česky. To je omluvitelné a pochopitelné do chvíle, než se přesuneme do Kostnice, kde se najednou začíná velmi zvláštním způsobem spojovat, jak čeština, tak němčina. Některé postavy mluví jen německy, kostnický koncil zase jedná v češtině. Možná nebylo od věci zůstat při zemi a držet se jednoho jazyka. Pominu-li tento fakt, tak se mi Jan Hus velmi líbil. Snaží se poctivě a kriticky zachytit, jak podstatné události, tak dobu i tehdejší náhled na církevní problematiku. Myslím, že tento filmařský počin se v zásadě zdařil. Snaha o co nejvěrnější ztvárnění doby mi přišla povedená, precizní kostýmy, výběr postav, výběr exteriérů i interiérů byl velmi dobře zvolen. I z těchto důvodů mi zdejší průměrné hodnocení (1.6.2015 - 60%) připadá jako nepřiměřené, co byste chtěli víc? To, že Vávra natočil o Husovi parádní film je nezpochybnitelné, ale jsme o 60 let dál, o Husovi víme víc, nejsme zatíženi socialistickým náhledem, tak proč nezkusit natočit lepší film. Podle mého Svobodův Jan Hus není o moc horší než ten Vávrův. ()

MartinTerran 

všechny recenze uživatele

Jedná se o nejhistoričtější zpracování Husova života, ale podle mě to až moc natáhlé a proto bohužel občas i nudné. Jde vidět, že v té době to také nebylo jednoduché, všude samé politikaření a úskoky, stejně jako dnes. Jinak celkové zpracování se mi líbilo, stejně tak kostýmy a prostředí. Taky jsem se dozvěděl dost nových informací, takže je dobře, že to natočili a každý Čech by to měl aspoň jednou vidět. Hádek se mi do hlavní role věkově ani vizuálně nehodí, ale hrál to obstojně a se zbylým obsazením problém nemám. Mohlo to být i lepší, ale ty 3* si to zaslouží. Hodnocení: 66/100. ()

ondey 

všechny recenze uživatele

Já to ukoukal. Ale bojim se, že nejsem typickej českej televizní divák. Užvaněná politická podívaná, kterou dospělej mainstream přepne po prvních minutách a děcka ve školách proignorujou facebookem na mobilu. Na druhou stranu dokument to taky není, zapálenější veřejnost tak nepřekousne spoutsy historickej chyb. Takže komu je to určený? Chtělo by to kouknout za hranice a začít příběhy stavět na ději, a né mluvení o něm. ()

Hrabovo 

všechny recenze uživatele

Toto dílo mne oslovilo svým obratem k vnitřnímu zpracování vnějších událostí, lidským váháním a postupným poznáváním, vnitřními zmatky a obraty v názorech některých zúčastněných a naopak u Husa dalším upevňováním vnitřní jistoty neodvolat a obětovat život vyšší pravdě. Úžasné dílo po všech stránkách! Rušila mne hudba, to je moje jediná výtka. To, že kostýmy jsou neodpovídající době i jejím zvyklostem, jsem se dočetla až dodatečně. Škoda. ()

offlineman 

všechny recenze uživatele

Jiří Svoboda rozhodně není žádný amatér a režírovat umí! Bohužel, musí pracovat s tím co má a navíc musí tomuhle zřízení odčinit svoji minulost! ()

Oxymoron5 

všechny recenze uživatele

Tak konečně viděno. Čekal jsem samozřejmě něco jiného, ale na průměr se tento Hus dostal. Co mě ale sralo, byla ta ultraelektronická hudba Michaela Kundába. Pluju na to. Hrr na něj! ()

Reklama

Reklama