Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Naprostá filmová klasika, dnes sice už poněkud antikvovaná, ale stále velmi dobrá. Výborně provedená akce prošpikovaná humorem, který naštěstí není "francouzsky trhlý" ale prostě tak mile civilní a roztomile kořenící děj. Abych nezapomněl, výborné herecké výkony a také "nenadabovatelný" francouzský zvuk. Prakticky povinnost slyšet v originále. Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Marigold, sportovec, Tosim, monolog (15.06.2011)

Jako skalní fanda americké (mezinárodní) adaptace z roku 1973 jsem šokována tím, jak moc se mi tahle nelíbí. Výhrady mám asi ke všemu, ale nejvíc k hereckému obsazení, protože jsem se za celou dobu trvání filmu nebyla schopná od sebe ty jednotlivé úlisné chlápky s knírem rozeznat. V tomto směru se blýskl pouze kardinál Richelieu, protože byl v červeném, aspoň za to dík. Ale zda je tamten knírač d'Artagnan nebo Buckingham, když si pořád mění šaty, to bylo opravdu nad moje síly. Taky mě docela rušila neustálá jásavá hudba, podivně historizující, ale nikoliv historická výprava a absence nějakého protipólu k neustálé snaze o vtip a srandu. Já chci taky temnou stranu síly. (04.07.2009)

Jak to tak sleduji, tak mezi fanoušky filmových zpracování Dumasova slavného románu se sformovaly dva poměrně vyrovnané tábory. Jedni mají za to, že nejlepší adaptací je snímek s hvězdným mezinárodním obsazením v čele s Michaelem Yorkem, druzí velebí francouzskou verzi s Gérardem Barrayem. Já si myslím, že jsou zdařilé obě (i v celkovém průměru se liší o jediný procentní bod) a určitě jseu to dva nejlepší počiny na toto téma. U obou pak nalezneme větší či menší odchylky od předlohy, ale ne zas takové, aby příběh zcela zdeformovaly, jako se to podařilo v mnohých jiných případech. Ani jednu z verzí však nevidím na plné hodnocení - tuto z Barryyem konkrétně pro občas nevydařené komické scény a hlavně pro neuvěřitelně odfláknutý a urychlený konec (nejvíce jsem zíral, když d´Artagnan pár momentů po smrti své lásky odjížděl do boje ve výborné náladě a s širokým úsměvem na rtech). Co bych naopak kromě solidní výpravy, pěkných kostýmů a na rok 1961 celkem povedených šermířských soubojů vyzdvihl je herecký výkon a fyzické dispozice M. Demongeot v roli zrádné Mylaydy:-) (07.08.2009)

Ze souboje s Lesterovou verzí vychází jako plichta. Každá má něco do sebe. Tahle má úžasnou atmosféru staré Francie, vonící po víně, kyselých hroznech a bujných dekoltech krásných dam. Gérard Barray je nejlepší D'Artagnan všech dob a na démonického Guye Delorma, coby Rocheforta, rovněž nikdo nemá. Jenom mi není jasné, proč jsou zde uváděny oba díly zvlášť, když jde o jeden film. (11.02.2005)

Souhlasím s tím, že jde o nejzdařilejší adaptaci Dumasovy klasiky. Pravda, souboje jsou takové až legrační, člověk si skoro vzpomene na Bažanty, tedy Les Charlots, ve Čtyřech mušketýrech... D´Artagnan je kouzelný, trochu ztřeštěný a stále v pohybu, hodnocen jinými postavami jako příliš rychlý, a kde se objeví, tam je zaděláno na souboj, humor i vášnivou lásku. Kardinál je opravdový padouch s velkým P a pak, jistě, krásná Constance...jenže mě uhranula proradná Mylady! Její představitelka má takový Sex Appeal, že hravě strčí do kapsy všechny ženské postavy včetně Constance, královny i frauzimmor! A že jsou to krásný ženský! Nu, ani po letech mě film nezklamal. (17.02.2011)