Ave, Caesar!

Ubíjející film. Obsahuje pár skvělejch humorů (Heil Jesus! Heil Marx!) a spoustu epizodních scén, u kterejch je vám putna, jestli dávaj smysl. Coeni upekli stokrát dobrej film, do kterýho dali všechno co maj rádi, zahustili to jakýms takýms příběhem, pěkně to natočili a asi ztratili soudnost, když všem chtějí dát za drobný příspěvek ochutnat. (29.02.2016)

Jedním slovem průšvih. Distributor věděl, co dělá, když film uvedl v únoru, což je jinými slovy filmový hřbitov. Film je v podstatě pohled do jednoho dne v životě filmového studia v 50. letech. Potkáte plno šáhlých postav, které jsou více či méně inspirovány skutečnými osobami, ale žádná z nich nedostane dost prostoru k tomu, abyste si k ní vytvořili nějaký vztah. Jediný, kdo filmu dává život, je Alden Ehrenreich, který je velký talent. Jeho scéna s Ralphem Fiennes je úplné zlato. Je škoda, že film nemá větší hloubku... pokud to vůbec bylo cílem Coenů. Rogera Deakinse je na tenhle film škoda a jen díky jeho klasicky skvělé kameře dávám tu 3*. (03.03.2016)

Je to vlastně další celovečerní židovská anekdota od bratří Coenů, tentokrát na téma víry v leccos (v boha, stranu, sebe, Hollywood...) a toho, čím vším a hlavně proč ji lze popírat až popřít. Ovšem na rozdíl (třeba) od Seriózního muže bych řekl, že to je anekdota mnohem přístupnější, v níž se vtipy suché tak, že se z nich málem práší, střídají s těmi, jež vyvolávají neuvěřitelné výbuchy smíchu. Líbilo se mi to moc a ta dobová atmosféra vydatně podpořená krásnou Deakinsovou kamerou i Burwellovou snadno rozpoznatelnou hudbou byla přímo kouzelná. "Hobie Doyle? Vy jste také komunista?" (08.03.2016)

Vážně nevím, co tímto hvězdně obsazeným žánrovým hybridem chtěli bratři Coenové říci, nicméně mě účinek tohoto filmu minul hodně velkým a odstředivým obloukem, což je škoda, protože na první pohled se zdálo, že půjde o komickou pecku, která bude stavět na hercích a scénáři. Bohužel se žádný humorný herecký koncert nekonal, čímž ale neříkám, že všichni hráli mizerně - spíš hráli podle mizerného (resp. nedostačujícího) scénáře. I když šlo o komedii, tak jsem se upřímně od srdce zasmál opravdu málokrát - nejvíce asi u scény ve střižně s Frances McDormand (škoda, že nedostala víc prostoru). Film, u něhož zamrzí jalové zpracování, vezmu-li v potaz všudypřítomná zvučná jména a potenciál, který tam kdesi dřímal. (18.03.2016)

Za Caesarem stojí parádní nápad na poctu, který se zvrhl špatným směrem. Zápletce s komunisty, ve které ze sebe Clooney (u Coenů už tradičně) dělá ňoumu, se ani při veškeré snaze nejde zasmát. Nejsmutnější na tom všem ale je, že právě zlatému věku kinematografie, kterému se film snaží vyjadřovat lásku, dělá až parodicky fascinovaným pohledem v důsledku medvědí službu. (01.03.2016)