Už je tady zas

No, komédia, ako sa to vezme...skôr satira s poriadne ostrými hranami. Cestovanie v čase treba brať ani nie ako sci-fi prvok, ale ako metaforu toho, čo sa v súčasnosti v Európe deje a čo sa tu vlastne dialo vždy a asi aj bude. Nie je to len o Nemcoch a sociálnych sieťach. Nakoniec je v tom tento imaginárny AH vinný rovnako ako my všetci, respektíve skôr iba nástrojom našich "chúťok", preto je ho aj nemožné zabiť. Netreba očakávať smršť epizódnych vtípkov alebo slapstick komédiu, ale treba film brať skôr ako celok a na základe toho ho hodnotiť. (16.06.2018)

Takže 3, 2, 1, teraz...Knihu jsem se dvakrát pokoušel rozposlouchat a dvakrát se mi to nepodařilo. Netuším, čím to mohlo být, nicméně tento snímek mi dal nový impulz, abych se o doposlouchání pokusil do třetice všeho dobrého. Kamerou i humorem mi to neskutečně připomínalo Borata. Při tomto typu humoru dostává moje bránice zabrat, takže z tohoto pohledu u mě panovala maximální spokojenost. Nejluxusnější byly záběry z ulic, kterých měly být údajně autentické. Z těchto záběrů u mě poté zvítězila Dolfíkova nadějně rozběhnutá kariéra portrétisty. Těžko odhadovat, do jaké míry se tvůrci inspirovali knihou a co dodali z vlastní zahrádky. Každopádně vzniklo dílo, které má mnohem hlubší dozvuk, než se leckomu může na první zhlédnutí zdát. První dvě třetiny je divák ponořen do víru legrácek, kde převládá černý humor a samozřejmě se objeví hromada rasistických vtípků, takže pokud jste například černoušek, radím nekoukat. Jako ve správném německém filmu, dojde samozřejmě i na mrtvého pejska. V poslední třetině, podezírám tvůrce, že zcela záměrně humor kamsi odcestuje. Vše začíná běžet na vážnější notě a je to bohužel takové lehoulince nezáživné. Vše ovšem vyvrcholí naprosto excelentním závěrem s výbornou pointou a velmi vysoko zdviženým ukazováčkem! Vhodné jak pro diváky milující kvalitní humor, tak i pro domácí filosofy - samouky. Z mého pohledu se jednalo o jedno velké překvapení, které je třeba hvězdičkově docenit. (21.04.2016)

Včera, v aute, som započul v rozhlase, že sa chystá divadelná inscenácia "Už je tu zas", kde ma zaujal jej námet ... Hitler sa z ničoho nič objaví v Berlíne živý a zdravý a začína sa zoznamovať s reáliami 21. storočia. Ťuknem ovládačom v telke a .... práve začína film "Už je tu zas". Tak to bude asi nejaké znamenie. Pekne som sa usadil a pozrel si to celé .... Je to spočiatku komédia, neskôr prechádza do mrazivej skutočnosti, kde tvorcovia filmu zvolili schému natáčania priamo v reále na spôsob "Borata". A vtedy si človek uvedomí, že to Nemecko nie je také, ako ho vidíme z odstupu. Čisté, úhľadné, demokratické a inak pozitívne európsky naladené. Je plné nasratých ľudí, ktorí (tak ako u nás) pri pive dokážu povedať to, čo sa inak ani nedá publikovať do správ. Ale je to i Nemecko, s množstvom ľudí, ktorí stále veria na to, že AH bol dobrým, nemeckým vlastencom. V závere preto trochu z toho zamrazí ... 4**** (16.06.2018)

"Smutné je, že má pravdu..." Nemci trafili do čierneho. Táto konfrontácia minulosti a súčastnosti v podobe návštevy Hitlera nemá chybu a výborne som sa bavil. Nie, neboli to salvy smiechu, ale Hitlerove hlášky boli trefné, vtipné, pravdivé a pútavé , čo bol pravdepodobne zámer a jasné poukázanie na to, ako v nedávnych časoch dokázal strhnúť masy ľudí. Asi najčastejšie boli narážky na migrantov a celkovú neznesiteľnú situáciu v Nemecku, čo je veľmi aktuálne, ale v dobe natáčania to ešte nebolo tak vyhrotené ako dnes. Názory a reakcie ľudí sú prirodzené, nehrané, veľmi pravdepodobne točené skrytou kamerou. Cestovanie po Nemecku a rozhovory s bežnými ľuďmi - to sú najlepšie momenty filmu. Prvý priamy prenos, v ktorom Hitler vystúpil v tv a zaujal celú halu tým, že využil silu ticha a neskôr hovoril pravdu o súčasnom živote v porovnaní s tým minulým, donúti každého k zamysleniu a chtiac nechtiac musíme uznať, že má pravdu. Celkovo výborná komédia, skvelý film a skutočná sonda do duše súčasného nemeckého národa. 90%. (15.05.2016)

Chytrá satira reaguje na globální fenomén Hitler, který si od roku 1945 žije svůj druhý život. Způsobů, jak se vyrovnat s nechvalně proslulým dědictvím nacionálního socialismu, bylo vždycky mnoho. Hitler se stal karikaturou i předmětem bádání ve všech myslitelných ohledech. Televize předkládají dokumenty o všech banalitách každodenního života let 1933-1945. Samostatným tématem je samozřejmě i mládí Adolfa Hitlera. To máme všechny ty filmy jako Hitler: The Rise of Evil (2003) nebo adaptace divadelních her Mein Kampf (2009). Tentokrát přichází na řadu paralela s dnešními oblíbenými formáty, kterým popularitu přinesl Sacha Baron Cohen. Výsledek naštěstí není na úrovni laciné taškařice, díky hloubkové rešerši vzniká dílo mrazivě autentické. Potenciál k návratu zla je tu totiž vždycky. (22.10.2021)