Režie:
Juraj HerzScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladí manželé Staškovi – fotografka Marie (M. Vančurová) a student stavební fakulty Petr (V. Harapes) – žijí v útulném podkrovním bytě se čtyřletou dcerkou Maruškou (S. Kamenická). Upovídanou okatou holčičku mají rádi všichni sousedé i dělnice z výrobny věnců, která sídlí ve dvoře. Jenže jednoho dne dostane Maruška prudký zánět mozkových blan, na který posléze zemře. Tragická událost těžce poznamená psychiku i soužití obou manželů. Zatímco Marie se utápí v bezbřehém smutku, zdrcený Petr odstraňuje z bytu všechno, co Marušku připomíná: fotografie, hračky, oblečení i sbírku starožitných hodin. Vymazat z paměti milované dítě však samozřejmě není možné. Cesta k vyrovnání se s tragédií a k nalezení nové naděje vede jinudy… (Česká televize)
(více)Recenze (122)
Pěkný vklad do české kinematografie s vynikající Martou Vančurovou v roli mladé matky, které umře dcera na zánět mozkových blan a ona se s touto přetěžkou situací musí nějak vypořádat. Po boku má hezouna Harapese, ten je zde však spíše jen do počtu. Film stojí na Vančurové, která zaslouží absolutorium. ()
Velmi silné, ale občas poněkud rozvláčné a zbytečně natahované tam, kde to nebylo třeba. Jinak bych ten film považoval sa skvělé zobrazení tragédie rodičů, kteří přijdou o svoji malou dcerku. Marta Vančurová byla skvělá, možná, že Vlastimil Harapes neseděl jako vysokškolák (v době natáčení mu bylo třicet). Dobrý štěk Dany Medřické, velmi dobrá Jiřina Šejbalová. ()
Nemůžu si pomoct, ale od určitého momentu snímku (sblížení spolužáků mezi stromy) jsem film přestal považovat za důvěryhodný, stavil se k následujícímu ději téměř apaticky a samotný (mějte mě třeba za cynika, ale téměř "šťastný") konec mě už nechal ledově chladným. Za výkon Marty Vančurové (její roli trpící, osamělé matky) a Jiřiny Šejbalové (vdovy, která byla vskutku na zabití) to budou lepší 3*. ()
To protivný dítě, který pořád něco žvatlalo a vyptávalo se na kdejakou píčovinu, jsem měl chuť vlastnoručně zabít asi tak po 5 minutách, takže z jeho smrti jsem měl vyloženě radost. Bohužel to byla asi jediná věc, co mě na celym filmu potěšila. Zbytek nestojí za nic. Příběh se vleče a kdo by snad podle zde uvedenýho žánru očekával nějaký psychologický drama, bude asi zklamanej. Ono se tam totiž v podstatě vůbec nic neděje a to nic končí tim, že se Vančurový narodí novej substrát. Jinak Vančurová i brejking performer Harapes podali jejich standardní výkony. Vančurová ve všech filmech hrála pořád dokola jedno a to samý a byla mi vždycky dost nesympatická. Harapese (nebo Harapsa?), kterej byl z nějakýho (pro mě nepochopitelnýho) důvodu v 70. a 80. letech často obsazován do hlavních rolí, snad ani nemá smysl komentovat. Když se k tomu přidá otravná Hapkova hudba, dílo je dokonáno. pomajz: Tady máš psát komentáře k filmu a né komentáře k mýmu komentáři. ()
Téma vskutku nelehké, které samo o sobě slibuje hodnotný filmový prožitek. Ovšem pojetí i vedení děje bylo nějak zvláštní. Ani herecky to nebylo zrovna top ( a to jistě bylo co hrát ). Řekl bych, že se úplně nepotkal scénář s režií a herci. Nebo se prostě jen neprotly tyto složky s mým naladěním. Škoda... ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Zajímavosti (11)
- Kvůli nahotě ve filmu došel Martě Vančurové dopis, ve kterém stálo: „Vážená soudružko, naše brigáda socialistické práce se shodla na tom, že jste kurva.“ (Duoscop)
- Vlastimila Harapese nadaboval František Němec a Evu Píchovou TáŇa Fischerová. Když tuto skutečnost Harapes zjistil, zhruba rok s Němcem nemluvil. (funhouse)
- Režisér Herz záměrně film točil tak, aby obraz působil měkce, při natáčení byly použity změkčovací filtry a na objektiv se mazalo sádlo. (raininface)
Reklama