The Ninth Heart
Režie:
Juraj HerzKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Ondřej Pavelka, Anna Maľová, Julie Jurištová, Josef Kemr, Juraj Kukura, František Filipovský, Přemysl Kočí, Růžena Rudnická, Lubomír Černík, Josef Somr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Potulný student Martin se přihlásí, že uzdraví princeznu Adrianu, která trpí podivnou nemocí. Netuší, že princezna je v moci mocného čaroděje Aldobrandiniho, který si připravuje omlazovací elixír z krve devíti lidských srdcí. Podaří sa Martinovi čaroděje porazit?
Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Panna a netvor". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Panna a netvor", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (214)
Juraj Herz bere pohádky opravdu moc vážně. Ale proč vlastně ne. V každé pohádce musí být trocha deprese, aby mohla mít šťastný konec - bylo, nebylo.......za devatero srdci.......... ()
Podobne ako Herzova pecka PANNA A NETVOR, film ponúka hustú hororovú atmosféru, ktorá v tých časoch, v našej kinematografii nemala obdoby, a môžem povedať, že ani dnes. ()
No tahle pohadka me teda davala zabrat..... ()
Nie, nie, nie. Herza nemam rad, jeho rezisersky styl mi absolutne nesedi a dobru polovicu stopaze som netusil co sa tam vlastne deje. Takze jedna * za skvelu hudbu majstra Hapku a druha * za uvodnych 40 minut + zaverecnych 8 minut. Zvysnych 40 minut bolo pre mna jedno velke wtf. Ak chcete vidiet temnu "rozpravku" od Herza skuste radsej Pannu a netvora. ()
Herzovi se Panna a netvor povedl a udělal z ní horor. Tady už dal více pohádkových motivů . ale i tak to je spíše pořád ponuré a temné , že by i Harry Potter zdrhl s brekem k Brumbálovi. Jako malý jsem se bál a i nyní mám vždy depresivní pocity z pohádky(Neubere je ani typický happyend). ()
Strašidelná pohádka, při které jsem se hrozně bála. Noční princezniny výlety, čarodějovo sídlo i jeho nesmrtelnost, to vše se pokusí vyřešit chudý student Martin. A ty sochy ... ()
Ten film jsem jako malá nepochopila a jako velká jsem se na to ještě nepodívala. Ale určitě vím, že to bylo děsně strašidelný a já pak nespala. ()
Škoda hlavně první půlky, která je skoro až zbytečně natahovaná a zkrátka nedokáže do filmu vtáhnout, ale pak když se děj přesune na záhrobní ples a do síně času, začíná to být to pravé ořechové. A navíc opravdu skvěle namaskovaný Kurkura a ponurá Hapkova hudba. Panna a netvor však přece jen dosahuje o řád výš. ()
Vcelku svěží a neomšelá mixáž pohádky a hororu, ve které se najde nejden zajímavý a překvapivý moment. Nápaditá a přitom poměrně morbidní show ovšem podle mého dojíždí na dvou věcech: 1)akční a vypjaté scény nemají grády a 2) nicmoc obsazení. Ústřední role potulného studenta připadla poměrně nešťastně Ondřeji Pavelkovi, a ten tak nějak nedokázal ztvárnit autoritami pohrdajícího, veselého čtveráka, který si získá divácké sympatie. Hlavní hrdina je naopak postava mdlá a nevýrazná, ba co víc - skoro až nesympatická a fandit se mu prostě nedá. A to už vůbec nezmiňuju, že pořád o něco zakopával, trhal si šaty o větve, škobrtal na rovný zemi a na co šáhnul, to zvoral... čímž se zhruba v polovině filmu stal jasným kandidátem na "ránu z milosti". Naštěstí našel soupeře sobě rovného - šilhajícího nekromantického pablba Kukuru s mastnou přehazovačkou přilepenou na pleši. Hlavní arcilotr v jeho podání působil sice dost bizarně, ale spíše tedy jako podivný směšný pako, kterýmu dáte facana a veme druhou vo zeď jak hadrovej panák. Tím ovšem neříkám, že by se na film nedalo dívat. Jenom popisuju příčiny, proč se pro mě "Deváté srdce" přes všechny nepopiratelné kvality nestalo kultem. ()
Už jen ten název zní hororově a při tom je to pohádka. V lásce jsem ji neměla a nemám ani teď. Juraj Kukura jako démonický čaroděj Aldobrandini mi nahání strach pořád. Královský šašek je taky nějaký divný, jakoby mu někdo vysál jeho duši a on chtěl každou chvíli skoncovat se životem. Hudební doprovod skladatele Petra Hapky rozhodně nezklame. Umocňuje atmosféru "pohádky". ()
Horor pro děti? Nevidím důvod, proč by se děti měly dívat na horory. --- Pohádka pro dospělé? Nevidím důvod, proč by se dospělí měli dívat na pohádky z jiného důvodu, než si je užít s dětmi. --- Pochybný hybrid. Nejspíš bych hodnotil jinak, kdyby scénář byl dobrý. Jenže není. A mohl vůbec být? ()
Oproti pohádce Panna a netvor, která byla natočena ve stejném roce, je Deváté srdce slabým odvárkem. Nezabrala na mě jako na malýho kluka a ani dnes mě některé scény moc nebraly. A hlavně spousta nesmyslných věcí (ikdyž je to pohádka, tak to vyloženě bije do očí). Nejlepší stránka filmu je hudba Petra Hapky. Absolutní souhlas s uživatelem Kalidor, ten to trefil naprosto přesně! ()
K filmu jsem se vrátil po mnoha letech. Pamatuju si, že jako malý jsem se víc bál Filipovského šaška, než samotného Aldobrandiniho a že mě pokaždé fascinovaly úvodní titulky, kde vyskakoval jeden kostlivec za druhým. Pohádka určitě není pro děti, atmosféra, kterou Herz ve filmu nasadil funguje doteď pěkně ponuře a samotný děj taky není nijak pozitivní. Sice to skončí dobře, jak většina pohádek, ale i tak se hlavní hrdina musí dostat přes astrologovu oratoř, kde má stůl pro své oběti, kterým bere srdce a následnou zeď, plnou sklenic s bušícími srdci. Na mě film v závěru nezapůsobil, tak jak jsem si myslel a místy jsem se trochu nudil (a brutálně mě tankovala ta piha a šilhání, které obsahovala postava Aldobrandiniho) tudíž se ani záporák nedal brát moc vážně. Je to na hraně, a to hlavně kvůli atmosféře a dětské nostalgii. 68% ()
3/10 Mam rad horrory, mam rad Herze a Pavelku, ale toto je az na Kukuru a cca 20 minut napeti docela otravna pohadka. Nesympaticke obsazeni a nekolik motivu obslehlych ze Souboje titanu. Zkratka slabota. ()
Nechybí krásná princezna, sympatický mladík v podání Ondřeje Pavelky ani nechutný záporák (Juraj Kukura). Ale pohádka? To opravdu ne, marně byste tu hledali špetku naděje a optimismu, všechno je tak temné a podkreslené démonickou hudbou. Komedianty nemám ráda ani v reálu, natož ve filmu. Ovšem síň času je dost depresivní. Dlouho jsem váhala nad hodnocením, ale ty loutky a divadlo mě opravdu iritovaly. A pro princeznu to asi zas tak dobře nedopadlo ;). ()
Nikdy jsem nebyla vděčný divák pohádek, netřásla se, že o Vánocích zase nějakou uvidím, a taky jsem skoro na žádnou pohádku nekoukala vícekrát. Deváté srdce, jdoucí ve šlépějích Hercovy poetiky, mě však docela bavilo, a to právě tím, jak bylo jiné. Hudba byla parádní, signifikantní tlukot srdce, který byl neustále slyšet na pozadí, sem doslova zapadl, atmosféra s hororovým nádechem taky fajn. Vadil mi pomalý rozjezd. ()
Nesympatická princezna, nesympatický hrdina, nesympatický král, blbí vojáci, nudná hrdinovo milá, akorát Filipovský a Hapka jsou kvalitní... Rozvleklý děj s pěknou atmosférou. Toť vše. ()
Herzovi se musí přiznat především styl a snaha o atmosféru. Jak někdo podotkl, Panna a netvor je v tomhle ohledu dál. Trochu mě ale rušily některé kreace herecké: Jurištová a překvapivě i Filipovský. Kukura je tady k sežrání :-) ()
Juraj Srdce a jeho Devátý Herz. ()
Herz opět v Devátém srdci předvádí, jak umí s pomocí Hapkovy hudby nastolit temnou atmosféru a depresi a opět se jedná o nezapomenutelnou originální, ehm, pohádku. Hlavní roli hraje vlažný necharizmatický Pavelka, kterého herecky utírá kterýkoliv klasik vcházející na scénu. Od seznámení s šaškem se ale Herzova taktovka rozjede, aby stvořila další ponurý skvost a záporákův zámek včetně úžasné pohřební plesové sekvence je prostě za pět hvězdiček. Dětské trauma po letech opět ožilo a zahřálo u srdce, ale fandit jako dospělý cynik Pavelkovi je vážně těžký. ()