Kouzelníkův návrat

Hezký film, který zapadl v dnešní vysílací neznalosti ČT, která do oblbnutí dává stále stejné tituly a filmy jako je právě tento jsou neprávem zapomenuty. Osudy lidí, kteří přijdou do pohraničí, werwolfové, RG a nebezpečný kraj dávají filmu zajímavou atmosféru, plnou napětí a akce. Rozhoně doporučuji všem, kteří mají rádi tuto tématiku. (17.04.2020)

Už dlouhou mě žádný starší československý film tak příjemně nepřekvapil jako Kouzelníkův návrat. Většina filmů, která se odehrává těsně po válce v našem pohraničí z komunistické doby, je silně antiněmecky zaměřena. Z Kouzelníkova návratu jsem tohle necítil. Záporné i kladné postavy jsou v sympatickým poměru rozloženy mezi Němce i Čechy. Samotný příběh má zpočátku díky vyníkající hudbě docela strašidelnou atmosféru, hlavně počáteční scéna na samotě u Němce je opravdu špičkově uděláná. Pak se děj začne až příiš rozmělňovat a divák začne honit několik zajíců v jednom filmu. Což výrazně ubírá na zážitku. Hlavní postava, kterou celkem dobře ztvárnil Jan Kanyza mě přípomínala Hujera v uniformě, fakt takovej snaživec, až jsem si přál aby někde sežral nejedlou houbu a musel na klistýr. Zajímavý film, ve kterým napětí a dramatičnost vítězí nad kreténismem a nelogičnosti. Pro lidi, kteří si přečetli obsah k filmu a děsí se, že film je plný propagandy a komunistické ideologie, nebojte se, film je na dobu svýho vzniku absolutně v pohodě. To se však bohužel nedá říct o člověku, který píše obsahy ke starší československým filmům a skrývá se pod názvem oficiální text distributora, ten člověk buď nemá holku a tak si napíše na papír slova "propaganda" a "komunistická ideologie" a jde si na záchod nad nima udělat dobře a nebo měl bejt původně gramofonová deska, ale bůh si to na poslední chvíli rozmyslel a udělal z něj člověka, leč s vlastnostma gramofonový desky, protože ke každýmu československýmu filmu píše ty samý subjektivní a silně tendeční kecy, které jsou ještě ke všemu z naprosté většiny zcestný a trapný. (02.02.2011)

Tomuto filmu chybí nějaký základní příběh, hlavní dějová linie. Sledují se tu různé postavy, které přišli do pohraničí hned po válce s různými úmysly, ale žádná nehraje úplně hlavní úlohu, takže film nakonec tak trochu vyšumí a začne nudit. Je tu občas i sympatická snaha ukázat obě strany mince ve vztahu k odsunutým Němcům, či že si tam jezdili vykutálení Čecháčci nakrást. (11.02.2015)

Poněkud roztříštěně a nesourodě působící mozaika osudů a příběhů při odsunu Němců a osídlování severomoravského pohraničí. Na jednu stranu zobrazuje složitost a nejednoznačnost tehdejší situace, na druhou stranu je hodně schematická a mnohé monology šustí papírem. Také ideologická podbarvenost je zřejmá, byť spíše podprahová, nikoliv tedy zcela explicitní. Film je to spíš podprůměrný, ale divák si může udělat alespoň jakýs takýs obrázek, jak to asi v Sudetech mohlo bezprostředně po válce vypadat, pokud si odmyslí až protivnou rozjuchanost skupiny mládežníků a pár podobných režisérských rádoby ozvláštňujících kýčovitých kudrlinek. (12.05.2023)

Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje,  když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod,  který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může,  jenže s jejím koncem končí i film. (11.09.2022)