The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Recenze (223)
Nějak se to rozplizlo ()
Nádherný film, jen mně připadal zbytečně dlouhý, kdyby byl o hodinu kratší, dal bych hvězd více. Takhle mně to připadalo příliš zdlouhavé a některé scény naprosto zbytečné. To ale nemění nic na faktu, že to bylo zajímavé. Dávám 60% ()
Pro mě tenhle film překračuje hranice. Místo hádek o uvěřitelnost reálií soustřeďme se raději na skutečnou podstatu příběhu. Co je pro některé lidi snadné, pro jiné je těžké. Můžeme se tvářit, jak máme ve svých politických názorech jasno, ale pak vše přehluší životní rozhodnutí veskrze neuchopitelná, protože jsou čistě osobní a tím neobhajitelná před kýmkoli dalším. Čeho všeho se člověk MUSÍ vzdát? Má o tom někomu referovat? Život není jen o tom, s kým žijeme, kde a jakou děláme práci. Přesto všechny tyhle věci o nás vypovídají. O našich možnostech a síle je využít. Postava Tomáše je podle mě plná zdravého vzdoru a ukazuje na právo se odlišovat, žít po svém a na to, jaká cena se za to platí a že to není v pořádku, protože lidí jako je Tereza je také dost...nebudu zabíhat do detailů. Líbí se mi, jaké víry otázek film spouští. A v dnešní době by neuškodilo, kdyby si film pustil každý a dal si věci do perspektivy, protože jak postavy filmu, ani my tu nebudeme navždycky. ()
Vůbec se nedivím, že se Kundera od tohoto filmu distancoval. Na obalu DVD je film anoncován jako nejerotičtější od dob Posledního tanga v Paříži, ale proti téhle snůšce nudy a kýčovitosti je i dokument o výlovu třeboňských kaprů erotické peklo. A použít jako doprovodnou hudbu úryvky z Janáčka také nebylo zrovna šťastné, protože klasická hudba ještě podtrhuje celkovou unylost filmu. Dokoukal jsem to jen se zatnutými zuby. ()
Film, který Milana Kunderu poměrně naštval a po kterém zanevřel na film zcela. Je to škoda, protože u Žertu a Já, truchlivý bůh pomáhal s psaním scénáře. Oproti těmto dvěma filmům skutečně působí Nesnesitelná lehkost bytí jako méně Kunderovská. ()
Moje srdecni zalezitost. Pomaly a line eroticky zacatek je predehrou a omluvou pro nepoliticke videni veci, chirurga Tomase a to veci, dejicich se v Praze v srpnu 1968. Poemigracni dej pusobi bohuzel pomalu a natazene. Skvely vykon Day-Lewise a hvezdny dabing Ceske televize, kdy treba Pavel Landovsky dabuje sam sebe zarucuje hluboky zazitek. ()
Místy vlažné herecké výkony vyrovnává velmi kvalitní scénář. Nejvíce mě bohužel zklamal jindy tak výtečný D.D., tato role mu evidentně nesedla a po celou dobu je dost prkenný. ()
Kundera, můj "dvorní" spisovatel a pokus o zfilmování jeho díla - dosud a asi na hodně dlouho jediný. Možná škoda, možná je to dobře. Obecně, mám rád filmové adaptace knih a na tuhle jsem byl docela zvědavý. Nečekal jsem perfektní film (autorův názor je mi známý), ale možná proto jsem byl spíš příjemně překvapen. Něco z Kunderova díla tam je, i když oproti knize zákonitě zredukované. Záznamy z osmašedesátého působivé stejně jako focení aktů v ateliéru. Z filmu je také cítit určitá křehkost (či právě nesnesitelná lehkost) existence lidské individuality v běhu dějin. Škoda, že se film nesnaží pokrýt delší časové období. Takovýto prvek epičnosti by mu rozhodně slušel víc, než je dosahováno strohými dialogy. ()
Milan Kundera z filmového zpracování nebyl rozradovaný ani trochu a chápu ho. Jenomže ona je ta kniha svou hloubkou v podstatě nezfilmovatelná a pokud přece ano, tak rozhodně ne Američany. Pokud ale přistupuji k filmu jako samostatné entitě, oproštěné o filosofický rozměr, tak se mi to vlastně líbilo. Výborná byla kamera Svena Nykvista, Daniel Day-Lewis i Juliette Binoche podali dobrý výkon, (i když oba se časem samozřejmě propracovali k daleko větší herecké virtuozitě). A Lena Olin je úplně nejlepší. „Pražské“ scény působí poměrně autenticky a pěkně se prolínají s dobovými záběry, výjevy z vesnického života raději komentovat nebudu. Ale ono zobrazovaní komunistického Československa západními filmaři bylo většinou hodně problematické a od reality dosti vzdálené. ()
Tak jako od amíků vypadají divně filmy z ruského prostředí, tak od nich vypadají divně i filmy z toho českého. Jestli se stopáží snažili, co nejvíce přiblížit knižní předloze, tak to dle reakcí Kundery a čtenářů moc nevyšlo (knihu jsem nečetl) a samotnému filmu to hrozně ubralo, je to prostě dlouhý, šíleně dlouhý. Erotický scény mám rád, ale když tu Tomáš už po x několikáté kopuluje (budiž mu to přáno) a vy máte před sebou ještě 2 hodiny koukání a tak nějak stále se nic neřeklo, je toho moc a bytí začíná být opravdu nesnesitelné (a to bez lehkosti). Je to škoda, příběh na to určitě má. Zajímalo by mě, jak by to vypadalo, kdyby film byl točen opravdu v Praze, kdyby ho točil Forman, kdyby po boku Lewise hrála místo Binoche Veronika Freimanová.. (viz zajímavosti). Jenže kdyby měli páni v zadnici ryby, nemusely by se stavět rybníky. Skvělý námět, dobří herci, průměrný film, šílený hlas Terezy v českém dubingu. 3*** ()
Nuda..... Velká nuda.. ()
Po přečtení knihy šly hvězdičky dolů, co naplat. ()
Dlhotrvajúca nuda. Nuž neviem, ale americká snaha o výpoveď udalostí z roku 1968 zamaskovaná do romantickej drámy nedopadla dobre. Príbeh mi nedával zmysel a čiernobiele dokumentárne zábery mi nezapadali do deja. Proste americkí filmári chceli niečo povedať o čom vlastne nič nevedeli. ()
Nebýt Landovského a jeho selete, bylo by to u mě za *****, jeho postava, tedy hlavně ten uřvaný dabing celé to snažení příšerně sráží. Jinak mi nevadilo ani to, že tváře herců nejsou očividně slovanské, ani erotické scény kterých bylo opravdu dost, ale stály za to! Tvůrci se všemožně snažili aby prostředí vypadalo že je opravdu české, a já jim to věřil. Pejska bych uplně oželel. Inu, stačily by nůžky a nebylo by co řešit. Takhle je to za silné 4. ()
Veľmi dobre natočený o lekárovi Tomášovi, jeho žene Tereze a milenke Sabine. Bol by to možno triviálny príbeh mileneckého trojuholníka naplnený vášnivými hrami milencov, nebyť toho, že ich život naruší ruská invázia v auguste 1968. Hoci Tomáš je prelietavý a jeho život charakterizuje ľahkosť bytia, sprevádza film Kunderovými filozofickými úvahami. Skvelé herecké obsadenie, Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Stellan Skarsgård, podložené kvalitnou produkciou dodávajú sprvu hravému vzťahovému príbehu po augustovej invázii, úteku do Švajčiarska a návrate do ČSSR tiesnivú existenciálnu atmosféru. Tomáš je konfrontovaný s pretvárkou a komunistickou mašinériou, ktorá ho kvôli protikomunistickému článku pripraví o prácu neurochirurga a odsúdi na umývanie okien. Atmosféra špehovania ich nakoniec prinúti k úteku na vidiek. Kontrastom k ich situácii je v závere život Sabiny v USA. ()
Knižní předloha a film- obrovský rozdíl!!! Z filmu zbyl pouze příběh, žádná myšlenka! a i závěrečná scéna s Kareninem je hrozná. Prostě knížka 100%, film max.70%. ()
Moc jsem od filmu nečekala, takže mě spíš překvapilo, že to nebylo až tak špatné. Juliette Binoche mi připadala chvílemi jako dítě, asi to měla být její role, ale lezla mi tím poněkud na nervy. Přesvědčivá Lena Olin, Day-Lewis mi nevadil, no a rolička Stellana se mi líbila moc :) Chvilkami jsem usínala, ale zajímalo mě jak to dopadne, takže mě to asi zaujalo. Hodnocení průměr. ()
nesnesitelná tíže pitomého filmu ()
To, že je tento film podle Kunderova románu, jsem se dozvěděl zpětně. A dobře tomu. Tak jsem se dokázal dívat na film a nevnímat v něm to "naše české" dědictví. Zápletka příběhu...nula. Děj nešel nikam, začal nikde a skončil nikde. Celý snímek by se dal charakterizovat jako soubor scén, které začínají kdovíodkud a končí střihem v náhodném okamžiku, scény na sebe málo navazujou. Celkem žádná ústřední myšlenka. V některých scénách totálně nepochopitelné chování postav. Erotické scény beze smyslu. Film by mohl být dobrý jako porno, ale to by jich tam muselo být ještě o něco více. 25% (za hudbu a kameru) ()
No jestli tenhle film pouštěli amíkům,tak se nedivim,že nás mají za mentálně zaostalé.Nevim,ale přišlo mi to jak film někdy z dvacátých let na americkém venkově.......viz závěrečná tancovačka atd. ()
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)