The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Recenze (223)
Nedivím se, že Kundera po tomto "veledíle" zakázal další filmové adaptace svých románů. Jeho texty mají vždy mnoho vrstev a významů, jsou silně existenciální a filosofické. Film je ale strašně povrchní a v podstatě jen tak klouže po vnějších událostech. Kaufman z toho do značné míry udělal takový "rádoby-artový" erotický film. Okupaci, exil i "normalizační" život pak zobrazuje hodně schematicky a naivně. V podstatě taková univerzální americká představa komunistického Východu. Je vidět, že to točili cizinci, kteří českému prostředí příliš nerozumí. Jednotlivé postavy navíc působí až téměř jako karikatury: "svůdník a neodolatelný milovník" Tomáš, "rozevlátá a neukotvená umělkyně" Sabina, "venkovský buran" Pavel (Landovský ani nemusel příliš hrát, stačilo mu být sám sebou). ()
Tohle je zvláštní film...nebýt skutečných záběrů z 68 roku v Praze a jméno spisovatele Kundery včele upoutávek, zbyla by milostná telenovela, s občasnými netradičními kamerovými postupy. A navíc dramaturgicky nečekané časově přehozené finále.... ()
Moje očekávání rozhodně nebylo zklamáno. Okamžitě, jak jsem uviděl, že film končí ve 22.55 hod. (začátek 20.00) jsem si řekl - opět nesnesitelná délka amerického filmu. Vydržel jsem něco přes půl hodiny. Nevíte někdo, proč Američané točí tak dlouhé, nesnesitelně rozvleklé stopáže? ()
Přiznávám mezery ve vzdělání. Knihu jsem nečetl a film vidím poprvé 30 let po jeho vzniku. Nebylo to špatné ale stopáž zbytečně dlouhá. Líbila se mi Juliette Binoche a hlavně mne pobavil Lanďák s prasátkem ()
Jak tenhle film miluju,ale až ted´ píšu komentář,protože čtu knížku a připadám si jako režisér,čtu a vidím výrazy v obličejích,konkrétní situace,dialogy...prostě nádherné souznění.Nikdy jsem tenhle pocit neměla tak silný,jako právě v Nesnesitelné lehkosti bytí,to je pro mě snesitelná lehkost být...Úžasná Juliette i Daniel,teda Tereza a Tomáš! Sám pan Kundera byl nespokojen s filmovým přepisem jeho díla,nedovolil další pokusy.To jsem se dočetla v knize samotné... ()
Mně se to jako příběh dost líbilo, ale úplně nesouhlasím s tím, jak se tvůrci vypořádali s českými reáliemi. A hlavní hrdina vypadá tak moc nečesky, že už by tam mohli obsadit rovnou černocha nebo Japonce. ()
Pro me osobne velmi prijemne prekvapeni.. Po uvodnich titulcich a po precteni nekterych komentaru tady jsem ocekaval tezkou nudu. Tri hodiny pote jsem si pral aby film nekoncil.. Jednim slovem skvoste. ()
Kniha je kniha. A kniha je v tomto případě mnohem, mnohem lepší! ()
Hvězdné obsazení, skvělý režisér a dobrá předloha. Co lepšího si člověk může přát? Pro mě mezi herci zvlášť vyniká Pavel Landovsky, který v době natáčení ještě žil v exilu. Příběh, který dokazuje, že přes ten všechen komunistický marast dokázali lidé I v těch situacích být svým zbůsobem šťastní. Navíc je zajímavé, jak mnohostranným režisérem je Philip Kaufman. O několik let dříve natočil heroický, ryze americký film Správná posádka (The Right Stuff), ale teď se dokáže kompletně přeorientovat a natočit takovouhle citlivou evropskou stóry. Jen ta Škoda 100, se kterou Tomáš jezdí, se jim tam do roku 1968 vloudila špatně. "Stovka" totiž nepřišla do prodeje až do roku 1969, ale to 99% amerického publika ujde. :) ()
Ani se nedivím, že se říká, že se Kunderovi tento filmový přepis jednoho z jeho nejlepších románu nelíbil. Jde v podstatě o americkou sračku, v kulisách podivného Československa a bez jeho ducha. A to nedoženou ani autentické záběry z osmašedesátého. Já v té době žil, nepatrně mladší, než osoby příběhu. Možná, kdyby se tam objevilo víc českých herců, získal by příběh atmosféru, takhle jsem se nudil a skoro se divil, ve kterém skleníku jsem tehdy vlastně žil. Nebýt tam erotika, směle bych film srovnal s Americkými heslovitými, upravenými a ilustrovanými biblemi (asi pro děti), co se tu objevovaly po roce 1990. Pro mne zajímavý a až moc střízlivý názor na film podává třeba kousek níž Houdini : " Oscar 2 nominace: Kamera, Scénář - A" výsledek - Čtyři hvězdy. - (to jako dvě za každou nominaci, nebo ten film viděl?) ()
Kdyby to nedávali na dvojce, ani bych nevěděl, že to někdo natočil. Kniha je dost těžká k přelouskání, avšak tohle bylo podaný docela slušně a s lehkostí nebytí (relativně). Ty záběry z osmašedesátýho tam asi být musely, ale chvílemi se mi to jevilo násilně vecpané. ()
Jedním slovem strašný. Nedivím se, že Kundera prohlásil, že už nikdy nedá souhlas ke zfilmování svých děl. Nechápu, jak se to může líbit někomu, kdo četl knihu. ()
Nesnesitelná nuda.ani dobří herci to nezachránili. ()
Přemýšlím, proč u mě ten film nefunguje. Připadám si, jako když jsem si před lety opravoval škodovku. Všechno bylo úplně v pořádku, třikrát jsme to kontrolovali, vše bylo, jak mělo být. Jen to auto nestartovalo. No a tenhle film mi taky nějak nechce chytnout, taky jsem to kontroloval už dvakrát. ()
Číst se to nedalo a převedeno na plátno tomu také nepomohlo. SRAČKA jako vše od estébáka Kunďaby... Snesitelná těžkost blití. ()
Předloha je sračka. S takovým materiálem nelze vyprodukovat dobrý film. ()
Celkem průměrný film, který je zajímavý použitím dokumentárních záběrů ze srpnové okupace Československa, natočených režisérem Janem Němcem. ()
Musím uznat, že kameraman Sven Nykvist z toho udělal film, na které bylo zajímavé koukat. a samozřejmě také Juliette Binoche, na kterou bylo po celou dobu pěkné koukat, ale i krásně hrála. Naopak D. Day-Lewis mi v té hlavní roli nějak neseděl ani se mi nehodil do typu takového úspěšného svůdníka (ale nejsem ženského rodu). Potěšili spíš slaqvní představitelé menších rolí Olbrychski, Skarsgard a Josephson a také Landovský. Že české reálie nejsou ve filmu vždy povedené a přesné, mi tolik nevadí a jsem shovívavý. My americké reálie v našich filmech a inscenacích také často zkarikovali až zpackali. Tady se povedla třeba aspoň ta hospoda. Pravda, naopak ty lázně zavánějí jinou zemí. Ale když nemohli tvůrci točit u nás, tak to měli obzvláště těžké. ()
Dvě hvězdičky za skvělé dokumentární záběry Jana Němce, jinak s knižní předlohou to nemá skoro nic společného. A reálie Prahy před srpnem 68 a po něm jsou ryze americké...naprosto neodpovídají skutečnosti. Škoda...pokus, který nevyšel. Ani se nedivím reakcím pana Kundery. ()
Nevim proc jsem se u tohodle filmu citil poprve i podruhe hrozne trapne, asi za hlavni protagonisty. Radoby husta erotika, extremne slizka hlavni muzska postava, krasna Binoche, a nuda... ()
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)