Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (19)

Akira Kurosawa

  • Legendární producent Saul Zaentz, který přivedl na svět například pecky Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) či Amadeus (1984) vzpomínal na setkání s japonským mistrem: "Měl jsem to štěstí, že jsem se s ním potkal během natáčení Nesnesitelné lehkosti bytí. On tehdy, navzdory tomu, že mu bylo šestasedmdesát let, pracoval na dvou náročných projektech najednou. Ptal jsem se ho, proč tolik pracuje - i proto, že já sám se dokážu koncentrovat vždycky jen na jeden film. Odpověděl, že vášniví lidé jako my by nikdy neměli skončit a měli by jednoho dne zemřít na place. Ještě dnes mám husí kůži, když si na jeho slova vzpomenu." (NIRO)

Miloš Forman

  • Odmítl nabídku producenta Saula Zaentze režírovat adaptaci slavného románu Milana Kundery "Nesnesitelná lehkost bytí" (nakonec ji v roce 1988 natočil Philip Kaufman). Později k tomu řekl: "Nijak mi nevadí, když slyším rakouského skladatele z osmnáctého století mluvit moderní angličtinou s výrazným americkým přízvukem, ale (...) příběh o Češích mé generace odehrávající se v českém prostředí, které tak intimně znám, si v angličtině ani nedovedu představit. V Americe a s americkými herci bych vůbec nevěděl, jak na to." (NIRO)

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Reklama

Reklama