Jak svět přichází o básníky

Slovo příjemný mi vždy vyvstane na mysli. A taky udělaný přesně tak jak měl být. Humor zde má hned několik tváří, od chytře sarkastického mudrování Štěpánova, přes nezapomenutelně maloměšťácky přízemního Emila Nádeníčka v podání Oldřicha Navrátila, či neodolatelně arthomosexuálního choreografa Luďka Kopřivy. A to nemluvím o hrozivé to hrozbě energetického stupně vyřčené správcem Lubomírem Kostelkou....Lodyha, LODYHA!!! 80% (11.02.2011)

Úvodní snímek dnes již pentalogie o milostných a životních trampotách Štěpána Šafránka nejlépe vystihuje niterní monolog hlavní postavy na prvním setkání ke zkoušce ochotníků hry Lesní panna. "Ti lidi mohli sedět doma, jíst, dívat se na televizi, milovat se a oni tady blbnou jen proto, že dva studentíci se chtěli pobavit..." a tak to je s celým filmem, dnes již klasikou českých televizních obrazovek. (29.11.2009)

"Včera večer po šťourání." :D "Hugo, ty máš kukadla, jak zrcadla." "Božínku!" :D. Emil Nádeníček RULES!!! První díl ze série Básníků nastavil laťku hodně vysoko. Originální animované vsuvky, výborný inteligentní humor, skvělé hlášky, bezvadné herecké obsazení, uvěřitelnost a jakýsi šarm. A hlavně lidskost. Štěpánova mamka v podání Míly Myslíkové nebo František Filipovský v roli důchodce Valeriána nemají chybu a životním poznáním přímo čiší. První čtyři části básnických osudů se staly téměř kultovní. Bohužel s posledními díly laťka tohoto druhu vtipu klesla až na zem a zaryla se hluboko pod povrch. (12.02.2023)

Je to laskavé a lehké, vyfoukané a osvěžující, elegantní a odlehčené. To laskavé pohlazení provází diváka od začátku až po úplný konec. A výtvarná stránka Stanislava Holého je vhodným doplňkem s občasnou hlavní rolí. Dospívání přináší tolik nových zážitků! Dospívat lze duchaplně a vzdorovitě, s chutí a touhou. K dospívání patří první ochutnávky lásky a rebelantské sebevyjádření. Hlavní postavou je student maturitního ročníku gymnázia Štěpán Šafránek (sympatický Pavel Kříž). Má básnické nadání, přesně daný cíl svého vyznávání citu lásky a společensky vynucovanou povinnost s osobním zapojením do kulturního života obce. Druhým v pořadí je Štěpánův spolužák a věrný kamarád Marek alias Kendy (příjemný David Matásek). Oba mají podobné vidění světa, oba mají podobné směřování a touhy, jednou je více poetičtější a podruhé zase více praktičtější. Hlavní ženskou postavou je cíl Štěpánových milostných tuh a básnických vyznání Marcela Borůvková alias Borůvka (pohledná Miroslava Šafránková), mladá sekretářka a bývalá Štěpánova spolužákyně ze základní školy. Život je pohodlnější s finančním zabezpečením, ale i tak lze prožít ty velkolepé okamžiky lásky a okouzlení. Z dalších rolí: Štěpánova starostlivá maminka a švadlena na volné noze (láskyplná Míla Myslíková), gymnaziální profesor chemie Libor Ječmen (dobrý Josef Somr), cílevědomý ctitel Marcely a suchopárný propagační referent Emil Nádeníček (solidní Oldřich Navrátil), Kendyho múza a bezstarostná servírka Vránová (Lenka Kořínková), svérázný důchodce s neumdlévající chutí do života Valerián Adolf (dobrý František Filipovský), ochotný režisér studentského divadelního kusu a řezník Čermáček (Jiří Císler), Kendyho otec a ředitel socialistického závodu Karel Marek (Adolf Filip), ochotný a náročný choreograf Hugo Snowden (sympatický Luděk Kopřiva), nadšený saunař a amatérský houslista Bouchal (František Ringo Čech), trpělivá třídní profesorka Šindlerová (Zdena Hadrbolcová), pracovitý televizní režisér v rozpacích Pergl (Jiří Kodet), či vnadami obdařená spolužákyně hlavních postav Jana Hrdličková (Barbora Štěpánová). Není to o ochotnickém představení, je to o dospívání, o láskách, o touhách, o ambicích i o zakořeněné rebelii a snaze dospívajícího provokovat. A zůstává nadhled, lehký vtip a laskavost, se kterou se pohlíží na svět a všechny jeho rozmanité krásy. (07.08.2016)

První díl Básníků nasadil hodně vysokou laťku..myslím, že taková ta první nesmělost hlavních hrdinů dnes už šestidílné ságy, kupodivu filmu hodně pomohla a každý další díl byl vtipný v něčem jiném. V každém případě když si jednotlivé díly pustím v průměru jednou za rok, pokaždé se směju něčemu jinému a to je na tom filmu to nejkrásnější. Děkuji pane Kleine. (04.11.2016)