Temný anděl

„Ja myslím, že sú to cudzinci. Ale nie z Mexika.“ Bože, toto písal David Koepp? No nič. Temný anjel je pre divákov, ktorí ho prvýkrát videli ešte ako žiaci základnej školy, hotová nostalgická bomba. Namakaný problematický fízel (He-Man Dolph Lundgren) s akademickým parťákom-sucharom stopuje uprostred nočného veľkomesta mimozemského vraha s úžasnými bielymi vlasmi aj očami a s cool technologickými vychytávkami (podrezávací disk á la Predátor 2). Ten vraždí pozemšťanov a následne im absurdným zariadením z tiel vysáva endorfín, čo je v určitých častiach vesmíru výborná droga (to nevymyslíš, to je život). Akčné sci-fi béčko, ktoré „objektívneho“ (a dospelého) diváka ťažko osloví. S hudbou Čecha Jana Hammera, v réžii Craiga R. Baxleyho (budúci režisér kingoviek Búrka storočia a Dom v ružiach) a s prekvapivo zábavnými dialógmi ("Skvelá práca, Smith." - "Ďakujem." - "Ako sa vlastne voláš krstným?" - "Laurence." - "Skvelá práca, Smith." ALEBO "To je vedec?" - "Nie, šéf mažoretiek.") a hláškami ("Vidím, že vám to klape.") (30.01.2009)

„Jdi do p*dele, vesmířane!“ aneb 80´s forever :-) Tak konečně v tom mám jasno. Dříve než se bělovlasý stratég Karel Brückner proslavil jakožto trenér naší kopálistické repre, zahrál si pod pseudonymem Matthias Hues nekompromisního meziplanetárního experta na narkotika, který za všech okolností přichází v míru a s rychlopalným kvérem v ruce:) Film má navzdory poněkud dementní zápletce rozhodně své kouzlo, dýchá z něj bezstarostný esprit osmdesátých let, akce má grády, na trhavinách se evidentně nešetřilo a hláškující Dolph Lundgren je se svou na hnědo obarvenou patkou prostě k sežrání. Z nostalgie za tři. (25.09.2008)

kdo to sakra je?!Ňákej debil z vesmíru :-) Ale no řekněme, že vzoreček drsnej polda, kvádro polda a temný zabiják tu funguje tak napůl. V takovém Zlomku sekundy je toto propojení využito lépe. Tolik děr ve scénáři sem viděl naposled v Bílí muži neumějí skákat, ale to byla nehorázně mrtě kravina. Tohle je standart let 90. Jen ta markantní chyba tomu ubrala 4.hvězdu. (04.06.2010)

To jsem se zase jednou báječně pobavil. Naprosto boží zápletka o ufonovi, co přijede na zem píchat do lidí smrtelný dávky heráku, aby z nich mohl vyextrahovat endorfin a má smrtící cédéčkovač, kterej musel bejt v roce 1990 hodně cool. Dolph Lundgren je tady fakt sympaťák a dobře hraje. Fakt. Zodpovědně používá mimické svaly, byl jsem toho svědkem. Oproti tomu Matthias Hues dělá hrozný držky když do lidí zapíchává tu svojí hadičku, jinak má furt megakamennej ksicht. Prostě jsem se parádně pobavil a i ta akce není špatná, navíc Lundgren cedí slušný hlášky. "Jsem týmovej hráč. Jseš týmovej sráč." nebo: "Co je to zač? Ňákej debil z vesmíru." (09.12.2010)

"I come in peace" Matthiase Huese z úvodu je geniální. Dvoumetrový Němec, který vrhá po lidech CDčka i hladové jehly, dodává tomuhle prvotřídnímu béčku tu pravou šťávu – skoro takovou, jakou si bere z lidských mozků, aby z ní mohl vyrábět drogy pro svou planetu. Zápletka roku jak dělaná. Každopádně jeden z lepších Lundgrenů. Ten na rozdíl od svých kolegů (Arnie, Sly, Van Damme, Seagal) nemá na kontě ze „zlatých“ béčkových let žádný skutečně dobrý či kultovní snímek (ve čtvrtém Rockym a v Univerzálním vojákovi si střihl záporáky a nebyl za hlavní hvězdu). Tady se ale solidně přiblížil. (14.12.2005)