Probuzení

Jana Brejchová zahrála geniálně roli tak příšerné ženské, že i když jde o kvalitní film, nemůžu dát více než 60 %. Hlavní hrdinka je členka party zlodějíčků, je chycena a dána do ústavu na polepšení. Jenže uteče, opět se přidá k trojici zlodějíčků a na jedné akci narazí na mladého číšníka, který se do ní bezhlavě zamiluje a je schopen pro ni dělat ty nejnemožnější věci. Strašně mně žralo, když se právě hlavní hrdinka chovala jako ta největší mrcha pod sluncem a do ní zamilovaný Tonek dělat ty nejméně pravděpodobné věci (ale v životě tomu tak opravdu někdy je). Nebýt toho závěru, šel bych ještě o stupeň dolů. Fakt mě ta její hrdinka tak štvala, že jsem chtěl odejít. Na druhou stranu film je to jistě kvalitní především kvůli Brejchové. Líbit se budou ale také později velmi známí herci ve všemožných vedlejších rolích (Kemr, Sovák, Lála Pešek, Menšík, Přeučil, Vladimír Brabec). Hudba: Zdeněk Liška (11.01.2010)

Režisér Krejčík mě opět dostal! Dodnes svěží, moderní film své doby nám bez pretvářky ukazuje mládež v tom nejhorším světle: flámy, alkohol, cigarety, provokace, kradení peněz, útěky z domova a školy, tendence k bezdomovectví i prvním větším zločinům... Jen bohužel v životě to vždy nemusí skončit zrovna takhle šťastně a optimisticky, přesto mi přijde neskutečné, jak nadčasový a pravdivý film vznikl již v roce 1959! V atomosféře rozsvíceného velkoměsta, zakázaného rock'n'rollu i opuštěné skládce vraků aut ožívají zcela reálné postavy mladistvých vinníků i obětí, výborně stvárněné nastupující hereckou generací, z nichž nelze nezmínit především Petra Kostku a Jana Šmída a vynikající, teprve 19-tiletou Janu Brejchovou, které Krejčík nabídl jednu z životních rolích, stejně jako o rok později ve Vyšším principu. 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (01.11.2017)

Kdysi holt české filmy měly co říct. Tento se konkrétně věnuje rebélii několika mladých postav, které se ve svých životech ztratily a svými nezodpovědnými delikventskými činy zabředávají čím dál více do nicoty a beznaděje. Jejich psychologie je zde opravdu čitelná a velmi hutná (Jana Brejchová a Petr Kostka skutečně zazářili). A právě to dělá z filmu něco ryzího, téměř hmatatelného. Protože se dá uvěřit, že právě takhle to může být i ve skutečnosti, že jde o realitu. Moc se mi líbil smířlivý konec, který napovídá, že nic není ztracené a ze všeho je cesta ven, pokud člověk má vůli s tím něco dělat. ~(4,3★)~ (14.07.2018)

Půvabná potvora Brejchů, šéf pochybné party Kostka a cesta po toboganu dolů... I po 40 letech film zaujme.80 % Tvůrci měli pochybnosti zda "slušná" Jana Brejchová (Jitka) dokáže zahrát roli chuligánky. Nakonec se rozhodli že ji odvezou do pasťáku, kde strávila tři dny a měl možnost se setkat s nejhrubším zrnem tehdejší mládeže. (30.07.2009)

Mládí je krásné.  Člověk má vše před sebou, může být kým a čím chce. Třeba si i přijít k penězům okrádáním druhých. A přesně to v tomto filmu dělá parta, v jejímž čele divák poznává hvězdy českého filmu na startu jejich kariéry. Petr Kostka svého grázlíka hraje stejně uvěřitelně jako Jana Brejchová svou na první pohled nevinnou a bezbrannou podvodnici oplývající krásou. Nelze se divit postavě Tonka v podání Jana Šmída, že jí podléhá a přistupuje na její hru, jež může skončit stejně tak dobře, jako fatálně špatně. Film velice rychle a příjemně plyne a já k němu nemám jedinou výhradu. Tohle byl zážitek, který se vyplatí absolvovat. [10. Noir Film Festival 2022] (29.08.2022)