Přátelé Bermudského trojúhelníku

Všechny tři povídky se zakládají na myšlence, že se bermudský trojúhleník (správně psáno s malým "b", jelikož nejde o oficiální zeměpisný název) přesouvá po naší planetě. A to vlastně i možné je, protože o něm víme pramálo, proto lze připustit, že bermudský trojúhelník můžete mít klidně doma mezi obývákem, kuchyní a koupelnou, když se vám najednou ztratí jedna ponožka z páru. První povídka o tramvaji se mě tak trochu týká, když Martin Dejdar unese tramvaj, byť to zní jakkoliv bizarně. Tady si autor nejspíše pohrál s černou dírou. Druhá povídka o drobném zlodějíčkovi a o expresním přesunu mezi Prahou a Bratislavou se hlavnímu hrdinovi vymstí, jestliže se bude vymlouvat, že tam někoho pošle. A Galileo Galilei? Posuďte sami, jestli měl větší úspěch učitel, herec nebo fotbalista. (01.12.2013)

Český povídkový snímek o podivných úkazech jakoby předznamenával americký seriálový fenomén ´Akta X´ (1993-2018)  nebo seriálový remake ´Krajní meze´ (1995-2001). Jedná se však o typický český satirický humor na společenské téma za použití typické české nátury. Použity buly i satiristické narážky na nejrůznější společenskou shovívavost v rámci dobových skutků. A taková satira je na onu dobu skutečně trefná. Mnohých prvků si mnohý divák bohužel nevšimne. V tramvaji zapomenutý věnec podivné jízdě s nápisem ´Nezapomeneme´. Reklamní nápis při časoprostorovém přesunu z Prahy do Bratislavy ´S autem Škoda jsou vaše cíle blízko´. František Ringo Čech a Petr Novotný v tomto vsadili na jistotu a trefili se.. Zkušený scénárista Petr Just už to jen doladil. Češství tu bylo ve všech aspektech v nejrůznějších situacích vyobrazeno dokonale. Normalizační atmosféra socialistické doby k tomu všemu jen přispívá. Třeba takové dění na OPBH si dnes už málokdo dokáže jen představit. Starší pamětníci však ví své. Snímek však v kinech propadl a ani dnes nijak neoslní. Je to ale škoda. Satira není bláznivá komedie, neboť satira vychází ze života a tvůrci si, ve zvýraznění charakterizace jednotlivců v reakci na dané události, jen dopomohli fenoménem Bermudského trojúhelníku. A coby satirický snímek je to chtě nechtě prostě paráda. (04.07.2022)

Hergot, tak to je opravdu divný film. Tvůrci scénářů (pánové Novotný, Ringo Čech a Just) to nejdřív mysleli dobře, ovšem vymklo se jim to z rukou. Nápad není špatný, ale není z něho nic vytěženo. Režie všech povídek je nijaká a povídky jsou na jedno brdo. Všichni tři páni scénáristé se po premiéře od filmu distancovali, stejně tak trojice pánů režisérů, kteří toho i potom natočili hodně málo. Film nevyšel na VHS, na DVD zřejmě taky nevyjde a v TV je vysílán jen velmi, velmi sporadicky (od natočení byl vysílán asi jen třikrát). "Přátelé Bermudského trojúhelníku" zmizeli v propadlišti dějin Českého filmu. Ale i když se jedná o slabý film, myslím si, že se tomu nestalo zcela oprávněně. (03.02.2008)

Tramvaj do Poděbrad: První povídka byla ta nejlepší. Sešlo se v ní docela slušné herecké obsazení a příběh měl určitou atmosféru. *** a půl Expres do Bratislavy: V téhle povídce bylo téma přenosu zpracováno nejpovedeněji, bohužel herec v hlavní úloze (špatně nadabovaný Michalem Pavlatou) za moc nestál. *** Linka do Prahy: Poslední povídka byla poměrně blbá. Po palubě letadla se projde Galileo Galilei a jeden mladý fotograf se to marně snaží dokázat. Zápletka sama o sobě nebyla moc zajímavá (připomínalo to trochu Pana Tau: Poplach v oblacích) a ze všech tří příběhů byl tenhle poslední asi nejvíc laděný do komedie (ne že by předešlé povídky nebyly odlehčené). Tím nejlepším na posledním příběhu byl Ondřej Vetchý a jeho postava ne zrovna dvakrát chytrého čutálisty ("Víš ty vůbec, kdo to byl Galileo Galilei? - "Vím. Hrál za Juventus. Fotbalista."). slabé ** #### Přátelé Bermudského trojúhelníku jsou zajímavým pokusem o povídkový sci-fi film v našich končinách, jenže mu škodí fakt, že jsou ty příběhy nedotažené (u toho posledního to ani tak nemrzí, ale ty první dva mohly dopadnout lépe). Potenciál tu byl, ale nedokázali ho patřičně využít. (07.02.2010)

Na poměry barrandovské povídkové sci-fi 80. let, kterou napsali baviči Čech, Novotný a Just to celé kupodivu dopadlo docela dobře. Každá z povídek má jiný styl, režiséři byli debutanti, z nichž se povedlo jen Křístkovi později uchytit alespoň v televizi. Jako celek je to docela svěží pokus o navázání na sci-fi ve stylu Nesvadby, které bylo na Barrandově populární v předchozích dekádách. Tramvaj do Poděbrad zajímavě zpracovává motiv časoprostorové smyčky, je tu celá řada osobitých figurek (zloděj, zpěvák, dědeček z Moravy, hyterická spěchající ženská, vágní zaměstnanci Dopravního podniku) a pro příští generace byla zachována podoba tehdejší pražské periferie od Jiřáku až do Hostivaře. Výborné figurky sehrávají tací jako Kostelka, Neděla nebo Májová. Expres do Bratislavy je věnován ve zkratce klasické satiře o tom, kterak neúplatný pracovník OPBH přišel k atraktivní možnosti, jak se obohatit. Linka do Prahy je ze všech povídek nejvýraznější crazy komedií, které nechybí frivolní stevardka v podání Veškrnové, ubreptaná cestující Šárková nebo výřečný Kopřiva, řešící s náhodnou dívkou její libido. Suma sumárum by nezaškodilo Přátelé bermudského trojúhelníku častěji reprízovat. (05.06.2021)