Přátelé Bermudského trojúhelníku

Na tohle jsem narazil úplnou náhodou a když jsem koukal, že tam jsou žánry mysteriózní a sci-fi, věděl jsem, že tohle musím vidět. No, nutno uznat, je to zajímavé a i docela dobré, ale já to tady rozeberu povídku po povídce - Tramvaj do Poděbrad - Rozhodně nejlepší povídka, které sice něco ubírá mírná utahanost a zbytečný komediální začátek (ale bůhvíjak mi nevadil), ale příběhově a dějově to je více než zajímavé a i povedené. (4*) Expres do Bratislavy - O něco slabší, o poznání utahanější, ale přesto pořád zajímavá povídka, kde byl Bermudský trojúhelník možná využit nejzajímavěji. Škoda jen, že je ten začátek tak utahaný, kdyby nebyl, hodnotil bych líp. (3,5*) Linka do Prahy - Kruci, to mohlo mít atmosféru, to mohlo mít potenciál, ten nápad úplně blbý nebyl, bohužel toho dost selhalo. Hlavně to bylo nudné, vlastně, dokud to bylo v letadle, tak to šlo, ale potom, co to už v letadle nebylo, to šlo rapidně dolů a to to na tom mohlo uspět nejvíc. Navíc to ani nemělo pořádný závěr. (2,5*) No, jako celek to je ale i tak zajímavé, i přes tu poslední povídku. Sice je to dobré, ale mám dojem, že se režiséři báli jít víc do nějaké mystické atmosféry, což koneckonců byl v Československu (ale i teďka, když z toho je Česko a Slovensko, ono se to nezměnilo) velký problém spousty režisérů. Ale i tak, je to dobré. 4* (03.03.2019)

Kladem bylo několik vtipných gagů nebo spíš vět, asi třikrát jsem se zasmál, jinak jsem spíš sledoval tu nastupující generaci herců, kteří se uvolili v tom zahrát. Nejlepší, vlastně nejméně špatný dojem, jsem měl z prostřední povídky, třebaže prostředí komunálu, poctivého pracovníka, který však není schopen zvednout ze židlí líné montéry, bylo takové nijaké a nadbytečně zobrazované. Povídka o Galileovi, ač měla mít nosnou myšlenku, že pravda nikdy nevítězí, byla nejslabší; letuška ve své obvyklé roli erotomanky svádějící Marka Brodského mě nemohla nezaujmout. Vymyslet travaj, která jezdí bez proudu a po kolejích je taky potrhlý nápad, ovšem Kostelka byl opět roztomilý. A cucák Dejdar coby poštovní lupič. Jedna poznámka je ale skutečně záhadná. Josef Langmiller v ředitelské kanceláři letiště pronese větu: "Tady není Bermudsko, tady je Česko". V době, kdy jsme měli socialistickou ČCSR a o slově Česko se vůbec nevědělo. Že by skutečně časoprostor zafungoval? (19.01.2018)

Tramvaj do Poděbrad: První povídka byla ta nejlepší. Sešlo se v ní docela slušné herecké obsazení a příběh měl určitou atmosféru. *** a půl Expres do Bratislavy: V téhle povídce bylo téma přenosu zpracováno nejpovedeněji, bohužel herec v hlavní úloze (špatně nadabovaný Michalem Pavlatou) za moc nestál. *** Linka do Prahy: Poslední povídka byla poměrně blbá. Po palubě letadla se projde Galileo Galilei a jeden mladý fotograf se to marně snaží dokázat. Zápletka sama o sobě nebyla moc zajímavá (připomínalo to trochu Pana Tau: Poplach v oblacích) a ze všech tří příběhů byl tenhle poslední asi nejvíc laděný do komedie (ne že by předešlé povídky nebyly odlehčené). Tím nejlepším na posledním příběhu byl Ondřej Vetchý a jeho postava ne zrovna dvakrát chytrého čutálisty ("Víš ty vůbec, kdo to byl Galileo Galilei? - "Vím. Hrál za Juventus. Fotbalista."). slabé ** #### Přátelé Bermudského trojúhelníku jsou zajímavým pokusem o povídkový sci-fi film v našich končinách, jenže mu škodí fakt, že jsou ty příběhy nedotažené (u toho posledního to ani tak nemrzí, ale ty první dva mohly dopadnout lépe). Potenciál tu byl, ale nedokázali ho patřičně využít. (07.02.2010)

Český pokus o tunajší Twilight Zone nedopadol vôbec zle. Trojica poviedok, kde sa cestuje v čase a priestore, ponúka mysterióznu atmosféru a divák sa teší, ako sa všetko vyrieši. Tu ale nastáva mierne sklamanie, v popredí je skôr moralizovanie než vysvetlenie, o čo v skutočnosti ide. Tak to síce bolo aj v TZ, ale ten bol predsa len lepšie spracovaný a ponúkal aj prekvapivé pointy. Ono sa to nakoniec mohlo volať Přátelé červích děr a asi by to bolo príhodnejšie. Každopádne tá cesta z Prahy do Bratislavy týmto spôsobom by pre mnohých cestovateľov znamenala výraznú zmenu k lepšiemu. (14.04.2023)

Všechny tři povídky se zakládají na myšlence, že se bermudský trojúhleník (správně psáno s malým "b", jelikož nejde o oficiální zeměpisný název) přesouvá po naší planetě. A to vlastně i možné je, protože o něm víme pramálo, proto lze připustit, že bermudský trojúhelník můžete mít klidně doma mezi obývákem, kuchyní a koupelnou, když se vám najednou ztratí jedna ponožka z páru. První povídka o tramvaji se mě tak trochu týká, když Martin Dejdar unese tramvaj, byť to zní jakkoliv bizarně. Tady si autor nejspíše pohrál s černou dírou. Druhá povídka o drobném zlodějíčkovi a o expresním přesunu mezi Prahou a Bratislavou se hlavnímu hrdinovi vymstí, jestliže se bude vymlouvat, že tam někoho pošle. A Galileo Galilei? Posuďte sami, jestli měl větší úspěch učitel, herec nebo fotbalista. (01.12.2013)