The River Is Performing Magic
Obsahy(1)
Zestárlý pražský podnikatel a člen bezpočtu dozorčích rad Leopold Kohák (František Hanus) požívá značnou úctu svého okolí. Málokdo tuší, že veškerý majetek vyženil a že o všem ve skutečnosti rozhoduje jeho panovačná žena (Růžena Šlemrová). Leopold se utápí v nečinnosti a jeho jedinou radostí jsou vzpomínky na dávného kamaráda Lebedu (Jaroslav Marvan) a především na rodnou Sázavu, kde vyrůstal. Jednoho dne mu však dojde trpělivost. Předstírá nervové zhroucení a naoko odjede do zahraničních lázní. Ve skutečnosti však vyrazí do rodného kraje. A stane se malý zázrak: po koupeli v Sázavě začne Leopold mládnout. Navíc ho vykutálený tulák Štverylka (Jindřich Plachta) připraví o všechno noblesní oblečení. Ze starého unaveného Leopolda se tak pomalu opět stává tentýž člověk, kterým kdysi skutečně byl: okouzlující mladík Poldík... (Česká televize)
(více)Recenze (63)
Hodně jsem o hodnocení přemýšlel, dlouho jsem váhal, jestli nedat o hvězdičku míň. Hodně jsem uvažoval nad tím, zda hodnotit vlastně to, že jde o moje rodné Posázaví. Ačkoliv mě mrzela absence některých míst. Nakonec jsem se rozhodl dát hodnocení trochu menší, protože příběh mě tolik nenadchl. Ale vynechat jsem ho kvůli Posázaví určitě nemohl. ()
Skoda, ze se film vice nevenuje postave tovarnika a jeho zene a postupne scenar zaclenuje do pribehu nove a nove postavy, ktere ustredni dvojici stavi do pozadi. Film spise prumerny, vzhledem k dobe kdy vzniknul (1945), kdy lide meli jine starosti vsak zvysuji hodnoceni o hvezdicku. ()
Poetická oslava Posázaví ... vtělená do písně té řeky, která dá ztrápenému, zestárlému Leopoldu Kohákovi druhou šanci. Člověk je ovšem tvor od přírody přizpůsobivý, zapomnětlivý - a tudíž nepoučitelný ... plýtvat na něho dobře míněnými zázraky je skoro stejně marná práce jako házení luštěnin na pověstnou stěnu. V podstatě tak nějak očekáváte, že si ušlápnutý "Poldík" po své proměně bude chtít znovunabytého mládí jaksepatří užít ... že se postupně dostane do vleku událostí - a bude na dobré cestě, aby znovu zapomněl na píseň své milované řeky a zopakoval veškeré chyby, kterých se kdysi už dopustil. Což není samo o sobě špatně, ba právě naopak - jenom mám neodbytný pocit, že snímek se ve své druhé polovině dostává maličko do rozporu se vším, co zamýšlel prezentovat ... nebo je přinejmenším přespříliš shovívavý a nemá se k tomu, aby svého problematického hrdinu trochu víc skřípnul, takže éterická, téměř pohádková atmosféra se částečně rozplývá. Závěrečnou sebereflexi bych si zkrátka představovala trochu jinak ... 3,5* ()
"Slyšíte?..................řeka zpívá" ()
Nadšení z konce války, návratu domů, krásy naší vlasti, hodnot jež přetrvaly věky. Zkrátka opojení vším tím, co ještě vloni zdálo se zcela ztraceno. To nadšení je tak nakažlivé, že strhne snad i největší cyniky. Je nekritické jako mládí samo a raduje se ze všeho, nevidouc kolem sebe nic. Shoďme ze sebe ten balvan, tu tíhu, nechme se unášet řekou proti proudu našeho života, berme vše hezké a to špatné pusťme po proudu třeba až do moře. Tak nám to pan režisér servíruje a i mne nakazil, zapomněl jsem na chvíli na všechno a užíval si té lehkosti. A to byl účel vzniku tohoto filmu. Takže se evidentně povedl, myslím...85% ()
Relax s přesahem... ()
"Stalo se, nestalo, věř tomu, kdo chceš." Na pohádky nevěřím, ale mám je rád, takže možná i proto musím tento vcelku poetický Krškův film hodnotit pozitivně. Oné výchozí situaci, kdy si postarší pražský podnikatel Leopold Kohák, kterému mu zdánlivě nic nechybí, uvědomí, že "zradil celý svůj život pro tituly a funkce", bychom dnes asi dali "diagnózu" krize středního věku. V této etapě lidského života muži občas dělají různé "blbiny" a nevyhne se jim ani Kohák. "Příliš jsem si zahrával a popálil se," říká k tomu v závěru. Ono "pohádkové" vyústění filmu, které Kohákovi umožní konstatovat, že "já už nejsem já, je tu někdo jiný," má v reálu jednoduché vysvětlení. Františku Hanusovi, představiteli hlavní role, bylo v době vzniku tohoto filmu sotva 30 let. Ale ona iluze starého zdrchaného muže (za pomocí vousů a cvikru) je zejména v jedné z úvodních scén, kdy se dotyčný opírá o plot, téměř dokonalá. Dokonalé jsou vlastně i všechny ty poetické záběry na řeku Sázavu a okolní krajinu podbarvené kouzelnou hudbou. V jistou chvíli jsem měl až pocit, že je to kýč. Možná to je trošku kýčovité a určitě je to naivní, ale přesto krásné. ()
Opravdu, jak uvádí titulky Poetický film se vším všudy. Chvílemi naivní, se skvělým hereckým obsazením a se skvělou kamerou. "Mám už toho všeho dost, dost titulů...atd". Já taky ale koupelí v Sázavě to nevyřeším, snad ta hlína! ()
já se na filmy pro pamětníky vždycky těším,mám je ráda...a pak přesto hodnotím často jen průměrně,řekne mi někdo proč?.....začít znova možná zatoužil kdekdo,ale tak lehce jako panu Kohákovi se to hned tak někomu nepodaří :-) ()
Rieka čarovala a vyčarovala neuveriteľný filmový zmätok, ktorý je ale práve tým čarovný. Ako sa hrdina ku svojej matróne dostal, ako si stačí oholiť bradu a ako sa všetko takto mohlo vyvinúť, na pochopenie toho treba možno trochu veselej trávy alebo alkoholu. Ale kombinácia žánrov poetický a mysteriózny to vysvetľuje, ospravedlňuje, a som rád, že takýto až nezdravo optimistický príbeh som si mohol pozrieť. Pre povojnové obdobie to mohlo byť veľmi žiadaným artiklom. ()
Pro hlavního hrdinu představuje řeka Sázava symbol svobody, volnosti a uvědomění, že on nepatří do společensky vyššího světa, jemuž vládne přetvářka, namyšlenost a pohrdání ostatními. Příběhově velice naivní až pohádkově vyznívající film, který spojuje poetičnost zpracování s humorem typické prvorepublikové veselohry. ()
Poetika, pozitivismus, radost. :) Znamy romanticky film s perfektni Slemrovou, s krasnou Smejkalovou, Busovou a zajimavou Kinskou. ()
Film vznikal v roku 1945. Kamera vo filme jasne ukazuje krásy krajiny. Herecké obsadenie sa podarilo, F.Hanus tu podal výborný výkon. Ďalej sa mi moc páčila R.Šlemrová ako jeho hrozná manželka. Václav Krška natočil pekný film. 65%. ()
Romantiku moc nemusím a ten námět je hodně romantický s prvky, dnes bychom řekli sci-fi. Myslím to zázračné omládnutí hlavního hrdiny v podání Františka Hanuse. Jinak jeho herecký výkon nic moc, až na to omládnutí. Škoda že v černobílém provedení ta příroda tak nevynikne. Přotom ta příroda je na tom filmu asi to nejhezčí. Takže celkem tak trochu utahaný snímek průměrné hodnoty. ()
Tomu říkám patos... Tento způsob herectví, plný dramatických gest, už mě nějak nedokáže vtáhnout do děje. ()
... a všetci hľadajú fontánu života. Pritom sa stačí vykúpať v Sázave a naraziť tak trochu na tuláka - kúzelného deduška čo nečaruje -, ktorý vám ukradne šaty, keď sa v Adamovom rúchu čľapocete v potoku. Pardon, rieke. Začať odznova, s čistým štítom a so starými skúsenosťami je asi sen každého. V Řeka čaruje dostane hlavná postava takúto príležitosť. Užiť si stratenú mladosť, poučiť sa z vlastných chýb a zistiť, že šaty robia človeka (bohužiaľ). Nakoniec celkom pekná rozprávka. Tak a teraz zistiť, či má niečo podobné v ponuke aj Váh. ()
Poetický film ze kterého přímo sálá radost ze života a taková sladká naivita. Řeka mohla opravdu mohla čarovat trochu realističtěji a nevykreslovat jistě těžký život venkovanů jako pohádku. ()
Nie zlý, na dobu svojho vzniku dokonca odvážny počin, ktorého kvalitu síce uznávam, no neoceňujem - zrejme som na inom brehu rieky. No a tiež neholdujem "filozofii" považovať za zmysel života jedno životné obdobie. Sorry, Leopolde. ()
FILM, KTERÝ JE DŮKAZEM, ŽE ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA (a svoboda dělá štěstí). Jednoho tento Krškův počin hned donutí přemýšlet o životních hodnotách a relativitě mládí/stáři :-) Tenhle poetický film podle rozhlasové hry Josefa Tomana pojednávající o sebenalezení muže, v němž životní světlo již pozvolna dohasíná, se jen hemží dvoj (i troj)expozicemi, básněmi přonášenými ženským vícehlasem, hudebním doprovodem, který reflektuje duševní rozpoložení hlavního hrdiny, který nás občas obšťastní i vnitřním monologem. A to všechno ta Sázava, díky které starý nešťastný vysoce postavený Pražák stává se rozverným a velmi šťastným mladíkem, živícím se manuálními pracemi a prohánějícím místní sukně. Výborný happiend, kdy smrt hlavního hrdiny mu paradoxně umožní začít nový život a dovrší jeho fatální proměnu. Rozhodně doporučuji všem, kteří potřebují dobýt životním optimismem! ()
První polovina byla super a vtipná, pak to celkem ztrácelo - víc prostoru dát J. Marvanovi a J. Plachtovi a bylo by to hned o úroveň vyšší. ()