Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (12.08.2012)

Prelet gigantickej kozmickej lode, sípavý hlas robustnej čiernej postavy a jedna príliš piesková planéta v najodľahlejšom kúte vesmíru – týmito obyčajnými sci-fi atrakciami štartuje jedna z najslávnejších sci-fi ság svetovej kinematografie, sem-tam inšpirovaná westernami a Tolkienom. Výborné dekorácie, perfektné herecké obsadenie (sir Alec Guinness), vtipné dialógy (Solo vs. Leia), svižná akcia, skvelé (a revolučné) efekty - a predovšetkým TO, o čom sa píše ťažko. (12.01.2008)

Zásadní dílo, jeden z milníků kinematografie - bla bla - hlavně je to výpravná fantasy s prvky sci-fi a neopakovatelnou atmosférou, připomínající svou takřka pohádkovostí a triky Nekonečný příběh, a i když ne všechno je tu OK (scénář nikdy nebyl silnou Star Wars stránkou), tak stejně podívaná, která nutí i toho nejzarputilejšího skeptika a realistu snít, jak úžasné by to bylo, kdyby mohl být tam, mít vlastní světelný meč a filozofovat s mistrem Yodou. (29.12.2010)

"Mrtvola si peníze neužije. Útočit na bitevní stanici může jenom šílenec." Když se přede mnou poprvé rozsvítily světelné meče, tak jsem z toho měl radost jako malý kluk. Možná to bylo tím, že jsem tehdy byl malý kluk, ale to je pouze spekulace. Prostě jsem hned měl rád naivního Luka, praktického Hana, dědu Kenobiho i obě žvatlající plechovky a nesnášel jsem účes princezny Lei. To všechno mi zůstalo až do chvíle, kdy se Epizoda I změnila v Epizodu IV, legenda se změnila ve stroj na peníze a začal jí unikat smysl někam do hyperprostoru. (23.07.2011)

Velmi dlouho jsem odkládal tento kultovní film s domněním, že zhruba vím o co jde a vlastně mě vůbec neláká. Už jsem vícekrát psal, že scifi nemám rád a když se ve filmu objeví jakýkoli vesmírný koráb, mám vrozený gryf film nedokoukat. Ani u Hvězdných válek jsem nečekal změnu. Musím se však přiznat, že jsem byl ohromen, přes mou nechuť k touto žánru. A sám jsem překvapen, tím co teď napíšu, ale fakt se mi to líbilo a vážně se sobě divím, ale musím dát bez výhrad plný počet! (09.05.2009)