Režie:
Josef MachScénář:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Sylvie Daníčková, Valentina Thielová, Dana Medřická, Karel Effa, Jaroslav Vojta, Marie Rovenská, Theodor Pištěk, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
Na nádraží Florenc v Praze nastupují do autobusu cestující do Karlových Varů. Je mezi nimi i dívka dobráckého řidiče Honzy Chalupy, dispečerka Barborka alias Pusinka. Dámská část cestujících na půvabnou mladou ženu pochopitelně žárlí, zatímco někteří muži se jí hned začnou dvořit. Po cestě však řidič zastaví jiné krásné dívce, a tak má Barbora dojem, že se sama ocitla na vedlejší koleji. Cesta do Varů je dlouhá a během ní dojde na mnohá drobná nedorozumění. Jak mezi Honzou a Barborkou, tak mezi ostatními cestujícími… Ve vtipně koncipovaném příběhu, který je založen na konfliktech mezi cestujícími v rychlíkovém autobusu, se režisérovi Josefu Machovi podařilo s laskavým humorem ukázat některé stránky lidských povah. Z jednoduché látky autor vytěžil maximum, přičemž se v jeho díle doplňují prvky humorné, až vyloženě groteskní, s prvky hudebně lyrickými i fantastickými. Výsledek představuje kvalitní, divácky vděčnou a zároveň vkusnou zábavu. Píseň "Šoférská" Ludvíka Podéště na slova Josefa Kainara v podání Josefa Beka se ve své době stala hitem. Theodor Pištěk a Eman Fiala v rolích fotbalových nadšenců Mandy a Jeníčka upomínají na své postavy z úspěšného staršího filmu Muži v offsidu (1931). (Česká televize)
(více)Recenze (138)
Klasická česká satira, která se mi jako malému klukovi ohromně líbila, zvlášť když se Pepíček Bek vznesl svým ertéočkem nad krajinu. Označení komedie je skutečně nepřesné a nedivím se, že po takřka šedesáti letech je pro mnohé diváky jen nudnou podívanou; pro nás, kteří jsme tehdy žili, to však byl skutečně pichlavý pohled do charakterů malého českého človíčka; Josef Mach si skutečně vybral všechny možné typy - od nesmělého mládence (Karel Effa), přes cynika (Jiří Sovák) a pštrosa (Lubomír Lipský), až po povedeného zlodějíčka (Jaroslav Mareš). Dnes by se nic takového nenatočilo, satira na špatné lidské povahové vlastnosti je bohužel minulostí - a je to něco, co současné české kinematografii chybí. Sešla se tu řada stárnoucích hvězd (Pištěk, Fiala, Vojta, Rovenská, Princ) s těmi tehdy současnými (Lipský, Zázvorková, Bek, krásná Sylva Daníčková, Effa i Medřická), a tak dávám zodpovědné čtyři hvězdičky. ()
charizmatický Bek, nordická kráska Thielová a najkrajší autobus, aký sa v Česko-Slovensku vyrobil (naviac hovoriaci - sic!) plus príbeh plný metafor, životných ponaučení a ľudských prerodov - to je potenciál pomaly na miestneho Oscara...žiaľ, niektoré nudné a zdĺhavé pasáže ho zrážajú do priemeru...Hodnotenie: dobrý (trojka) ()
Asi jsem moc mladý (ó, ano, tak sexy mladý, pevný a krásný) na nízké hodnocení a hořkou slinu z historických důvodů. Já se smál od první minuty, první ukázky dobový logiky, od první chtěný i nechtěný legendární hlášky, a to skoro nepřetržitě po celé cestě až do Karlových Var. No, a že je hodnocení veskrze negativní stejně jako psané reakce? To je pochopitelné - řemeslně i obsahově je to škvár. Ale tak krásně špatný... Kultovní cesta. Chci stand-alone project pro pana Koníčka. http://youtu.be/pwqnXfkdbXE ()
Větším zázrakem než létající autobus mi připadá to, že Effa se svým exteriérem mohl hrát úspěšného svůdce žen. Zato Bek se neprojevil jako zkušený alfa samec, je přeci jasný, že když mám u sebe partnerku, tak se začnu chovat jak největší homosexuál, koukám zásadně po mužích a zastavím tak maximálně dědovi s roštím a né atraktivní ženě. A coby řidič pojedu nějakou alternativní trasou a né tou normální, která je lemována dívkami, se kterými jsem v minulosti flirtoval. ()
"Slečna Barbora byla stvořena, aby vnášela neklid do společnosti." Ano, to je jedna z vtipných úvodních replik, v nichž se humorem ani poetikou nešetřilo. Zbytek filmu se už bohužel nese v nablblém duchu kolektivizačního optimismu, budovatelských výlevů a do očí bijícího (takzvaně umně maskovaného) psychologického podsouvání. Jako agitka otřesné, jako komedie podprůměrné. Počáteční nápaditost se velmi záhy vytrácí do nenávratna a ve chvíli, kdy dochází i špatné nápady, přijde na řadu notně ulepená komunistická fantasy-utopie s létajícím a mluvícím autobusem (kam se hrabe pes Falko z Nekonečnýho příběhu). Přece jen jsem si ale něco odnesl... Kdybych teď jako náhodou spadnul z Marsu a viděl film bez předchozích souvislostí, věděl bych ihned po Florenci 13:30, že na znárodňování není nic špatného a že blahu jednotlivce nejvíce prospěje, pokud se podřídí většině. Že když všichni táhnou za jeden provaz/autobus, pak se dílo podaří a nejlépe je svěřit se moudrým mužům u volantu. A teď promiňte, jdu vyzvracet všechnu tu červenou limonádu... ()
Galerie (7)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (15)
- Josef Bek neměl v době natáčení řidičský průkaz. Vzhledem k tomu, že se jízda točila trikem ve studiu, tak by ho nepotřeboval ani nadále, jenže jednu scénu bylo nutné natočit „v terénu“, a tak byl nucen si řidičské oprávnění obstarat. Scénu se podařilo natočit i přes mírné zděšení účinkujících a Bek, kterému bylo líto mít řidičák jen tak, si pak za honorář z filmu koupil nového Wartburga 311. (cundak)
- Po päťdesiatich rokoch od natočenia filmu spoločnosť Autobusy Karlovy Vary v prvý deň Medzinárodného filmového festivalu vypravila na túto linku historický autobus, takže si cestujúci mohli ako vo filme vyskúšať, ako sa cestovalo na konci päťdesiatych rokov medzi hlavným mestom a najväčšími českými kúpeľami. Autobus, ktorý vyrazil na nostalgickú jazdu, je však o pár rokov mladší, pochádza z roku 1961. [Zdroj: aktualne.cz] (Raccoon.city)
- V najväčšom ateliéri na Barrandove bola postavená časť autobusovej stanice Florenc ako kiosky a aj dispečerská búdka s Pusinkou (Sylvie Daníčková). Na toto všetko sa potom nastrihávali reálne zábery Florenca, čo pôsobilo na diváka ako menší šok. (Raccoon.city)
Reklama