M*A*S*H

V kašírovaných kulisách se válečné autenticity nedá docílit a s nepravděpodobně dobrou náladou v táboře vojenských chirurgů se taky toho moc nevyhraje. Kecy, kecy a zase jenom kecy a skutek utek. Tak ukecaný situační seriál se jen tak nevidí a co hůř hercům jsem jejich role nevěřil respektive nezískali si moje sympatie. Opravdovost ve filmu žádná a jen všudypřítomný nehumor a rádoby ufuněná nadsázka. Sympatii k hercům jsem nepocítil veškerou žádnou, kupodivu i můj táta z vojenské katedry tento seriál moc nemusel, a po náhodném přepnutí na nesledovatelný kanál Prima mrdá s Kelly Family, jsem po prohře s tímto seriálem, občas ještě zahlédl výraz Alana Aldy a uvědomil jsem si, že ho nenávidím. Přitom jsem mu už nedal od té doby šanci zazářit, protože jeho chirurg s hlasem nejprincovatějšího prince ze všech nejprincovatějších princů Trávníčka, mě začal otřesně srát. A on nebyl to jediné co mě od seriálu vždy spolehlivě odradilo. Režie, studiové kulisy, jakýsi vojenský tábor s ubohou výpravou a příšerná hudba k tomu. Lábus z amplionu tu zkázu jenom dokonal. Hvězdička za padlé hrdiny. Jak skutečné, tak i ty, co to s tímto seriálem vydržely až do konce. 10% (02.08.2012)

Dozvíme-li se, že seriál, o který se zajímáme, má více než 30 epizod, propadneme chmurám a skleslosti; je to očekávání, které se takřka nemýlí. MASH, ta zkratka amerických zdravotních praporů z krvavé korejské války, zvané pro časté frontové přesuny v první polovině jejího trvání také "čtverylková", je velkou výpovědí o stavu americké společnosti na počátku poslední čtvrtiny minulého století. Na rozdíl od filmu a jeho syrovosti, která neskrývá nic z drsností tohoto absurdního, de iure dodneška trvajícího konfliktu, reprezentuje MASH od počátku jakousi zprostředkovanou a velmi vzdálenou variaci na všelidská témata, která je soustavně provozována v kulisách z Korejského poloostrova. Jak víme z amerického dokumentárního filmu o Aldovi, první měsíce a léta seriálu nebyla valná; jeho popularita stoupala pozvolna a začala kulminovat zhruba od 3.-5. ročníku. tj od doby, kdy se podstatně změnil jeho tvůrčí tým, jehož stále viditelnějším protagonistou se stával krok za krokem právě Alan Alda. Výrazněji se v něm také začal zrcadlit povietnamský syndrom, dědictví paralelní války, v níž Američané utrpěli porážku a jež byla v levicově cítící části americké společnosti těžce diskreditována svou krutostí, značnými počty válečných zločinů i zločinců, jež provázely tuto "americkou misi". To všechno vyvolalo velké pochyby, které do aldovské části MASHe vnášejí pocity ne padesátých, ale zcela jednoznačně sedmdesátých let. Tvůrčí dílna, ve kterou se seriál nečekaně proměnil, i celá řada postupných změn, které takto do něj byly vnášeny včetně minimálně jedné generační obměny, docílily již popisovaný unikátní efekt: čím více epizod seriál měl, tím více stoupala jeho úroveň. Řečeno s jistou nadsázkou, Aldovi se podařilo do této tvůrčí dílny vnést ducha dědiců autorských manufaktur všech dob a věků. (U nás obdobné postupy s jistým, zhruba desetiletým předstihem uplatňovala ve svých průrazných avantgardních inscenacích kdysi liberecká Ypsilonka kolem Jana Schmida). Za zmínku stojí, že v přepočtu na standardní časové trvání seriálové produkce se jedná o seriál vlastně ne tak rozsáhlý (počet epizod se tímto způsobem zmenšuje z 255 na cca 60-120). Přesto - nebo právě proto - jde o dílo, které svou mimořádnou kvalitou zasáhlo nejenom amerického a českého, ale z toho, co je známo, i světového televizního diváka. Dílo, které je oslavou lidské poctivosti, slušnosti, pracovitosti, ale i veselosti, shovívavosti k lidským zvláštnostem a odlišnostem, jež nesdílíme, schopností sebeironie, sebesrandy, ale také pochopení pro okamžiky, kdy nevíme kudy kam. Dílo oslavy lidské solidarity a sounáležitosti, tedy toho, co soudobá společnost postrádá snad nejvíce. (15.03.2008)

Narozdíl od většiny mě zas tak nesedly většinou humornější epizody první poloviny tohodle seriálu, ve kterých účinkoval Kuní Ksich Frank Burns. Aź s příchodem "Bídžeje" a Charlese jsem se tenhle seriál naučil milovat a s odstupem času ho už neberu ani jako sitcom. Ale jako drama s životní rolí Alana Aldy. (24.04.2013)

Přiznám se, že zpočátku jsem tomuto válečnému seriálu nemohla přijít na chuť a odmítala jsem ho mít puštěný i jako zvukovou kulisu. Ale díky příteli jsem MASHi dala druhou šanci a děkuju mu za to. Způsob, jakým hlavní hrdinové berou válku a jakým se s ní vyrovnávají-tedy humorem, je neskonale příjemný a milý. Občas nastanou i dojemné chvíle, ale tomu u tohoto žánru není vyhnutí. Jedinečný je MASH oproti dnešním sitcomům především v tom, že má neobvyklý a unikátní humor a hlavně dílů je tolik, že máte pak delší dobu na co koukat. Jako nejzábavnější postavu shledávám Franka Burnse (slyší i na "kuní ksicht") - bez něj už to bohužel hodně ztrácí na kvalitě. A díl s imaginárním důstojníkem Tuttlem (015), kterého všichni obdivují, je GENIÁLNÍ. (27.11.2011)

Velmi ftipný seriál, postavy jako Hawkeye Pierce, Radar, Frank Burns, Šťabajzna, Henry Blake nebo Trapper jsou legendy, ani postupem času seriál neztratil nic ze svého šarmu. Už jen po pár dílech mě tahle banda přirostla k srdci. Seriál o nesmyslnosti Korejské války, opravdu vybroušený a vtipný humor. Co spolu Hawkeye a Trapper, posléze BJ vymýšlejí za koniny:) "Nikdy mi nedáš přečíst co podpisuju, někdy mám pocit, že předemnou válku schováváš Radare" "Milý Franku, táta není tvůj táta, tvoje máma" "No včerejšek se vydařil, to byl hukot, byl bych se vsadil o cokoliv, že čtyri lidi do spacáku nenarvete" "Spálili tady docela všechno co se nehýbalo nebo nesalutovalo" "Radare co se ti stalo?..To nevím asi jsem byl ukojen" "Ženy jsou občas jako těsto, musíš je nechat napokoji aby pěkně vykynuly..a Jste si tím jistý??...to ti říká zkušený pekař" Umí Anglicky Radare?...ne pane ještě, že jste se zasmál Korejsky:))" "Můžete mě odříznout od civilizace, můžete mě sice uvěznit se dvěma šílenými spoluvězni, můžete mě mučit svou šlichout 3x za den ale nemůžete zlomit ducha Winchestera, můj hlas zazní z téhle divočiny ale budu zachráněn z této smutné a bublající stoky!" (06.01.2008)