Rychlé šípy

Od dětství jsem miloval veškeré Foglarovky, měl jsem přečtené snaad všechny (asi 3/4 ze všech vydaných knih od Foglara určitě). Je to o maldých a dospívajících chlapcích a dívkách, jak chodí na skauta a do unáku, plní bobříky všeho možného, chovají se lsušně, nemluví sprostě. i já jsem do skauta asi rok chodil, ale přestalo mě to bavit. Kdo nechce číst knížku, tak tento film ale musí vidět. (21.09.2004)

Jako, ne že bych Foglarovky zase tak "žral", ale tohle je prostě klasika. O příběhu nemá cenu psát, zná ho snad každý (až na Stridera, že? ;-)). Film má atmosféru a také něco (neumím to přesně pojmenovat, snad napětí, poutavost), čím mě opravdu zaujal a neomrzel. K hercům nemám výhrady (a člověk přivře oči i nad těmi trochu staršími "kluky"). (21.05.2008)

Už jako dítěti se mi hnusila díla, která se kolegům dětem snažila namluvit, že kdejakej desetiletej fracek je mnohem chytřejší, zdatnější a bystřejší než ostatní dospělí. Foglarovky jsou dokonalým zhmotněním podobných blábolů. Děcka, vykašlete se na různé bobří řeky a přečtěte si raději Julese Verna. (20.06.2006)

Osmašedesátnické uvolnění se atmosférou, která jím byla vyvolána, spoluzasloužilo jednak o prodloužení filmové vlny a tolerance šedesátých let až k rokům 1971-1973, jednak již tehdy bouralo na tu dobu až neuvěřitelné množství tabu a zapovězeností vůbec. Rozmach obnoveného skautského hnutí se spoluzasloužil i o oživení foglarovských hrdinů. Z tohoto klasického seriálu, dnes jednoho z jádrových děl naší tvorby pro děti a mládež, se stala nezpochybňovaná hodnota. Citlivost položení do historického jádra Prahy, přesnost dobového posunu i zdařilý způsob vedení dětských i hereckých ztělesnitelů řady rolí, které jsou zde obsaženy, jsou hlavní příčinou tohoto nadčasového úspěchu. Mluvit retrospektivně o vhodnosti volby toho kterého představitele a vytýkat tak přímo i nepřímo nejen Hynku Bočanovi, ale i dalším členům tvůrčího týmu seriálu, že v roce 1968 neměli znalosti druhé poloviny osmdesátých a devadesátých let, je značně nešťastné. Ve všech případech se totiž jednalo o herce když ne z abslutní tehdejší špičky, tak nepochybně z tehdejšího i dnešního vysokého nadprůměru. Výtky tohoto druhu (nikomu tím nechci brát právo na názor) jsou tak trochu jako mořský příliv a odliv: přicházejí a mizí. Kvalita, ke které se vztahují, zůstává. Foglar i z nebes, odkud se na nás již drahně let dívá, může být nespokojen jen s jedním: s nedostupností seriálu na moderních nosičích. Je to nepochopitelné zřejmě nejen pro mě. (01.04.2008)

Foglarovky mě nikdy nebraly a brát nebudou, ale tenhle seriál splňuje do puntíku pojem klukovské dobrodružství. Křivolaké uličky, tajné chodby, tajemný ježek v kleci, postava se škraboškou, ukryté předměty, Vontové a k tomu parádní černobílá stylizace. Kdoví, jestli dneska ještě kluky vytrhne tak jako hovadiny typu transformers a bionicle. Líbí se mi přímočarost, s jakou seriál odsýpá - zkrátka všechno fachá jak létací kolo. Akorát škoda, že se v určitých rolích objeví profláknutí herci. Hanzlík mi jako Tleskač vůbec neseděl. (27.02.2009)