Všichni prezidentovi muži

Excelentní, dnes již klasické dílo, o kterém už bylo asi vše důležité napsáno. Tandem Hoffman & Redford byl strhující, včetně jejich zápalu. Zároveň film ukazuje obrouvskou sílu medií i zpráv, které ač mnohdy plavou na vodě, přesto dokážou zásadně ovlivnit osudy lidí. Odtud už je jen kratičká cesta k vymýšlení si zpráv až k pokleslosti bulváru. Sem však snímek neklouže. Je zajímavé, že film je poměrně dosti dlouhý, ale nenudil jsem se ani chvilku. (15.10.2012)

Ve své době, tj. pár let po Těch Událostech, musel být tento precizně zrežírovaný a luxusně obsazený a zahraný politický thriller zejména pro americké publikum neskutečná pecka - konečně v úhledném balíčku ukázané zákulisí toho jak se Woodward a Bernstein dostali až tam, odkud nebylo ani pro ty nejvyšší politické špičky návratu. Bohužel Všichni Prezidentovi Muži ukazují i přes svojí víc než dvouhodinovou stopáž jen velmi malou výseč toho, o čem Watergate byla, a koncentruje se skutečně jen na výše jmenované duo novinářů. Včetně jejich bloudění ve slepých uličkách, návštěv nesprávných osob kvůli záměně jmen, a tak dále, a tak podobně. Čímž pádem je to možná vynikající záležitost pro výuku filmových věd či historie žurnalistiky, ale jako thriller nebo nedej bože zdroj informací o Watergate je to poněkud obtížně použitelné. Naproti tomu vřele doporučuji knihu Michaela Fialy o aféře Watergate, která vyšla před pěti lety k tehdejšímu polokulatému výročí této pozoruhodné kapitoly amerických dějin na pokračování na stránkách ČT24. Pro mě byla rozhodně přijatelnějším formátem než Pakulova - musím to říct - nudná filmová podívaná. Ale říct, že je to nepovedený film se nedá, naopak. Dělá přesně to, co si předsevzal - pomník Woodwardovi a Bernsteinovi. Alespoň nějaký zůstane, až ty legendární garáže půjdou k zemi. 70% (19.07.2014)

Jak je možné, že laskavý a jindy nedotknutelný „Rýša“ Nixon měl najednou z ostudy kabát a musel se poroučet z Bílého domu?! To bylo tak, dnes to vypadá jako čirá utopie, ale věřte nebo ne, byly doby, kdy slovo novinář neznamenalo nadávku a investigativní žurnalistika nebyla jen pseudobulvární portálovou věštírnou na objednávku. Pakulův film je brilantní (leč ne úplně snadno stravitelnou) oslavou práce hlídacích psů demokracie, kteří když se zakousli, tak nepustili… Zápal, notes, cigára, telefény, levárny, konspirace a neskutečná kvanta dat. Ale hlavně KOULE! Woodward & Bernstein – nezbytná součást učebních osnov na každé katedře žurnalistiky :) Sólokapra holt z prstu nevycucáš. To není jako moderní verbální zvratky z i-děsu a hov-novinek… (31.05.2010)

Dustin Hoffman a Robert Redford v rolích investigativních žurnalistů skládají nepatrné střípky aféry Watergate, aby nakonec přišli na jeden z největších skandálů americké politiky. Aféra, která stála Richarda Nixona křeslo prezidenta USA, je zde popisována ze zdola, od těch "bezejmenných" pisálků, kteří byli prostě jenom zvědaví. Všichni prezidentovi muži je překrásný hold investigativní žurnalistiky a pro dnešní diváky je to atraktivní návrat do sedmdesátých letech, kdy oba herci měli sex-appeal na rozdávání. Celému filmu trošku škodí absence většího tahu na branku, ale na druhou stranu závěr s psacím strojem byl uchvatný. Pakula nejenže vytvořil film s přesnou náladou tehdejších let, ale také zajímavý pohled jak to tehdy asi bylo. (16.06.2007)

90%. Dustin Hoffman absolutně neumí kouřit. V každé scéně má cigaretu v ruce, ale kouří jako dvanáctiletá holka. To je asi tak všechno, co můžu All the President's Men vytknout. Jinak se totiž jedná o naprosto strhující a informativně velice vzácně přínosné dokudrama, napsané, zahrané i natočené tak svědomitým způsobem, že bychom jen těžko hledali v rámci žánru lepšího soupeře. Hoffman a Redford jsou, spolu s Newmanem, bezpochyby největší herecké kapacity 60. - 80.let, Alan Pakula si s citlivou tématikou poradil velmi důstojně, a ačkoli All the President's Men není režijně a stylisticky nijak zvlášť kreativní nebo poutavý film, je to vlastně jedině dobře, protože přehnané tvůrčí ambice by mohly poutat pozornost od striktního příběhu, což je v dokudramatu tohoto formátu rozhodně nežádoucí. Na Oscarech v roce 1977 byla velká konkurence (mezi filmy Taxikář nebo Network, mezi herci Robert De Niro nebo Peter Finch, mezi režiséry Sidney Lumet nebo Ingmar Bergman), ale kdybych o Oscarech rozhodoval já osobně, místo Rockyho bych dal hlavní sošku All the President's Men a určitě bych minimálně nominoval Dustina Hoffmana za hlavní herecký výkon. Jsem nadšen z toho, jak se William Goldman držel předlohy, a tím nemyslím tu knižní, ale ty reálie, které přesně kopírují události vyšetřování Watergate, a to doslova krok po kroku, kdy dokonce i tvůrci zjišťovali, co bylo psáno na stroji a co ručně, a tak to ve filmu vidíme skutečně přesně tak, jak si to Woodward s Bernsteinem pamatují, což jednoznačně přispívá k neuvěřitelně autentickému přenesení atmosféry na diváka, který se navíc dozvídá významný kus z toho, jak funguje opravdu intenzivní americká investigativní novinařina, když jsou ve hře "ti nejvyšší" vč. Bílého domu. Pravda, o Watergate se tu toho zase tolik nedozvíte. Ale o tom tento snímek ani být nemá. Je o dvojici novinářů, kteří touží po sólokaprovi, a s detektivní svědomitostí a entuziasmem dovedou dlouho zdánlivě neřešitelný a tabuizovaný případ k nečekanému konci. All the President's Men je, spíše než o aféře Watergate, o tom, jak se dvěma neznámým novinářům podařilo na pár okamžiků v podstatě rozvrátit Ameriku. A to je skvělá práce, kterou si Pakula s Goldmanem mohou dát s čistým svědomím za rámeček. (19.06.2015)