Všichni prezidentovi muži

Dve herecké superhviezdy Dustin Hoffman a Robert Redford v brilantnom snímku o afére Watergate + rezignácia amerického prezidenta Richarda Nixona, keď stelesnili novinárov Bernsteina a Woodwarda v sústredenej réžii Alana J. Pakulu, ktorý rozumie politickým záležitostiam. Je fascinujúce sledovať dvoch parádnych hercov svojej doby, keď je sympatické, že si ani jeden z nich nekradne film pre seba, tak by som to nazval, že sú rovnocenní s presne definovanou váhou, keď je vyváženosť presne na mieste. Film obsahuje množstvo informácii, ktoré LAIK, čo sa nevenuje politike, len ťažko vstrebá, ale je to podávané s nadhľadom, tak nie je šanca sa moc utopiť, i keď mierne topenie predsa môže byť... Mám rád politické thrillery, pričom tu sa zbesilo nestriela, práveže nezaznie ani jeden výstrel, nevráždí sa tu ako na bežiacom páse, a predsa to diváka dokáže fantasticky uspokojiť, zrejme pre vynikajúci scenár, dobre zahrané postavy a všade navôkol dýcha nepokojná atmosféra, ktorá veští niečo nepríjemné, báť sa o novinárov je na mieste, nebezpečenstvo môže skrátka prísť samo od seba, keď sa proste začne niekto niekde vŕtať, tak je pre určitú skupinu ľudí nepohodlný, neplatí to pre NOVINY WASHINGTON POST, kde existujú dvaja húževnatí novinári, ktorí sa síce vrhajú do napínavého dobrodružstva, volajú, zháňajú svedkov, dobŕdzajú, sú otravní, prudkí, cieľavedomí a našťastie sa môžu oprieť o pomoc od ich šefredaktora Bradleeho ( Jason Robards získal za túto rolu Oscara pre najlepší mužský herecký výkon vo vedľajšej úlohe ), ale celá ťarcha spočíva na pleciach Roberta Woodwarda a Carla Bernsteina !!! PS: Kiežby existovali na Slovensku novinári, ako Woodward a Bernstein, ktorí by KONEČNE poslali do chládku túto NAŠU skorumpovanú politickú, justičnú, ... HÁVEĎ !!!!!!! (17.08.2015)

V podstatě bezchybně vystavěné vyprávění o shánění informací a rekonstrukci faktických událostí, které dovede být vždy pár kroků před divákem a držet ho v napětí, ačkoli je vyústění alespoň obecně velmi známé. Kromě precizních dialogů, hereckých výkonů a rozmanitého způsobu čerpání informací, které uzavírá kolem hrdinů stále silnější venkovní smyčku, zaujme také vysoce progresivní styl snímání, který zpravidla vede pozornost diváka do dvou shodně zaostřených plánů (většina scén v redakci, kde se spojuje osobní vyšetřování s veřejnými zprávami z televize či s okolním ruchem), nebo se od postav výrazně odchyluje, a zdůrazňuje tak jejich zahlcení informacemi, nebo dojem sledování a nebezpečí. Rozhodně jeden z nejlepších snímků sedmdesátých let, který lze navzdory konverzačnímu charakteru sledovat opakovaně a hledat na něm stále nová filmařská ozvláštnění. (20.04.2020)

Mám slabost pro snímky o investigativní žurnalistice (Sladká vůně úspěchu, Vysíláme zprávy, Dobrou noc a hodně štěstí, Zodiac) a tohle je jeden z nejlepších. Lopotné kutání hluboko ukrytých informací hájí, ale neidealizuje. Připouští, že tahle práce je šílená dřina, časově náročná, vyčerpávající a monotónní (film nevypouští ani tu méně zábavnou část vyšetřování, například dlouhé přesuny na vzdálená místa, zbytečné návštěvy a nikam nevedoucí telefonáty), nechává však na divákovi, aby posoudil, zda výsledky pátrání stály za to (film končí před publikováním klíčového článku). Pokračování zde. 90% Zajímavé komentáře: StarsFan, Faidra, Iroquaise, Merggie, Svadbos (29.04.2018)

Dustin Hoffman a Robert Redford v rolích investigativních žurnalistů skládají nepatrné střípky aféry Watergate, aby nakonec přišli na jeden z největších skandálů americké politiky. Aféra, která stála Richarda Nixona křeslo prezidenta USA, je zde popisována ze zdola, od těch "bezejmenných" pisálků, kteří byli prostě jenom zvědaví. Všichni prezidentovi muži je překrásný hold investigativní žurnalistiky a pro dnešní diváky je to atraktivní návrat do sedmdesátých letech, kdy oba herci měli sex-appeal na rozdávání. Celému filmu trošku škodí absence většího tahu na branku, ale na druhou stranu závěr s psacím strojem byl uchvatný. Pakula nejenže vytvořil film s přesnou náladou tehdejších let, ale také zajímavý pohled jak to tehdy asi bylo. (16.06.2007)

Po pravdě řečeno aféra Watergate je mi celkem ukradená. Bohužel u nás se něco takového stát nemůže, tedy ne, že by někdo nemohl udělat něco špatného, ale že by český politik sám odstoupil pouze pod tlakem médií. Takže Pakulův film mohu považovat za sci-fi. Vždy mne mnohem více bavily filmy, které nedisponovaly neprůstřelným anaboliky nadusaným hrdinou, ale v nichž byl normální člověk dotlačen do kritické situace a zachoval se jako frajer. Takže super námět, výborné herecké výkony, jen ta délka, ta délka...Kus ustřihnout, zbytečně nenudit. Točit filmy nad dvě hodiny si mohlo ve filmové historii dovolit fakt jen hodně málo režisérů. Zkusilo jich to více, ale dopadli jako prodejci písku na Sahaře. Pakula k těm nemnoha hvězdám, které dokážou utáhnout více jak dvouhodinový snímek, zkrátka nepatří. (12.07.2011)