Režie:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (157)
Abrhám jako Čapek je naprosto dokonalý, je to herecký výkon, jakých je jen málo, ale ani ostatní zúčastnění (Maciuchová! - pro mne její nejlepší výkon ve filmu) za ním nezaostávají. Když v závěru běží seznam Čapkových děl, mrazí mě i hřeje zároveň. Přestože scénář má pár trhlin a místy je dost schematický, považuji tento film za zásadní pro kinematografii 80.let a dávám 100%. ()
Vzhledem k výkonům všech hvězd a super tématu dávám 4. Jenže za režii bych dal jedna. Skáče to v dějových rovinách. To je ok, to dělaji všichni. Jenže zde to skáče moc a divák se v tom nevyzná. Pokud mluví s Masarykem, je to někdy kolem 1932, potom už marodil. To pozná i blb. Pokud mluví s komunistou Vančurou, měla by první věta začínat Vančuro... ne desátá. Vždyť to byl jeho politický problém! Paktuje se s komunisty a židáky! Noviny toho plné. Já to vím, ale ostatní ne. Je zde vykreslen jako levičák, ale on jím nebyl. Skoků v ději a nejasností je tam moc. Šlo to natočit líp. Vždyť už si komouši na ÚV vyklízeli stoly. Šlo o hovno. ()
Je velice zajímavé, že pokud vím, tak se o tomhle filmu nikde moc nemluvilo a přitom je to úžasný herecký koncert všech obsazených s Josefem Abrhámem v čele.Viděla jsem drama, které hovořilo o inteligentním člověku s pevným názorem, a přitom spisovateli, který se mi svým postojem k Mnichovské konferenci ještě více přiblížil. A geniální Hana Macuichová se svým šarmem, hodně dobrý Masaryk i bratr Karla Čapka v podání Františka Řeháka. Tvorba, kterou dosud tento vynikající spisovatel oslovuje, je jedinečná,mně se to zkrátka moc líbilo. ()
Geniální Karel Čapek štvaný příslušníky vlastního národa, jemuž celý život obětavě sloužil a ve světě mu dělal to nejlepší jméno. A nemyslím to nijak nadneseně, takhle to skutečně bylo. Přesto si myslím, že tady neplatí “čiň člověku dobře, peklem se ti odmění”, ale spíš snad “není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem”. Možná bych ocenil, kdyby z filmu zřetelněji vyplynulo, z jakých kruhů se rekrutovali Čapkovi nejhlasitější kritici. Jinak jsem jím ale velice mile překvapen a věřím, že Karel Čapek by se za něj na tvůrce taky nezlobil. ()
Kloudný komentář nesesmolím, ani kdybych se rozkrájela. Ač pár malinkých výhrad mám, směle hodnotím do plných, neb Karel Čapek, neb Josef Abrhám a pak už vlastně není o čem uvažovat. Trochu je mi smutno z toho, jak jsme pořád stejní, my lidé. Ono je tak nějak úplně jedno, jestli je rok 1938 nebo 2018. Nadčasovost snímku nelze upřít a hodnocení nejvyšší si zaslouží. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miloš Schmiedberger
Zajímavosti (16)
- V místě, kde sedí Josef Abrhám (Karel Čapek) s bratrem v restauraci, je v otevřeném okně vidět odraz divadla Nová scéna, které ve třicátých letech ještě nestálo. (pávek)
- Film se natáčel ještě za existence socialistického Československa. To, že mohl vůbec vzniknout, bylo díky politickému tání z Ruska. Do té doby byly historické postavy Karla Čapka (Josef Abrhám), Tomáše Garrigue Masaryka (Svatopluk Beneš), a spisovatele a novináře Ferdinanda Peroutky na indexu. Zatímco Masaryk a Čapek se mohli ve filmu vyskytnout, postava Ferdinanda Peroutky byla zakázána. (Lucas87)
- Štěpán Skalský režíroval filmovou část, Jaromír Pleskot úryvky divadelních představení Čapkových her Bílá nemoc a Matka, která se ve filmu objevují. (gjjm)
Reklama