Lucie, postrach ulice

Oba filmy mne docela nudily, i když ano, je zde kus fantazie a oba formeláci mají být vtipní - i tou žravostí, ale na mne to prostě nefungovalo, přišlo mi to utahané, pomalé (což je dáno i tím, že jde o sestřih seriálu) a přijde mi, že autoři, jakkoliv kvalitní, to točili spíše z povinnosti a kvůli finančnímu zajištění. (08.05.2017)

Chobotničky mi nikdy k srdci nepřirostly. Dokonce musím říct, že mi i celkem vadily. Všechny filmy, které se jich týkaly jsem i v dětství dost odzíval. V dospělosti jsou kupodivu celkem snesitelné, ale stejně se nejedná o žádný velký zázrak. Prostě je to taková klasika, která je už ale dávno hodně vyčpělá. 50% (19.09.2016)

Dodnes si pamatuju, jak jsem si uplácal vlastní Friedrichy. Už od malička jsem byl šikula , takže nebyli tak tragický jako ty Osvaldovo, pro mě byli tenkrát k nerozeznání od těch filmových. Jen jsem neměl novou pastelínu a vytvořil jsem je z tý za ty roky používaný, ze všech barev smíchaný, velký tvrdý, šedivý hroudy:-). Jo, byl jsem to tenkrát nenáročné a šetřivé robátko. Ale žádnej blbec, s tím, že mi obživnou jsem nikdy nepočítal;-). 85%. (03.07.2018)

Sérii o chobotničkách mi doma nikdy nepouštěli, ale s Lucií to byl úplně jiný případ. V dětství bych hodnotila určitě výš, ale dospěláckou optikou mi tenhle první díl (ve skutečnosti sestříhaná první polovina seriálu natočeného pro Západní Německo, což jsem ani netušila) prostě nepřipadá tak zábavný jako jeho pokračování. (19.04.2020)

Ferda a Ferda, chcete-li Malej a velkej, by mi v bytě nijak zvlášť nevadili, ovšem kdyby mi začali vyjídat byt, vrtat do zdi nebo malovat na zrcadlo německé nápisy, už bych asi mluvil jinak. Ale kdyby uměli čarovat peníze, nechal bych si je i tak. Chudák Lucka. Káťa je na horách, Hela u moře a nemá si s kým hrát, a tak ji nezbývá nic jiného, než si hrát s formelou. Ale mě tyhlety hrátky vždycky bavily. Ještě mě zajímá, jaké musí být žhavení lebky zvané budík. /70%/ (30.12.2020)