Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poslední setkání s kouzelným panem Tau v příběhu, který je určen nejen dětem. Jeho hrdinou je herec Rudolf Karásek, který byl před patnácti lety slavným představitelem dětmi milovaného pana Tau. Dnes už jen vzpomíná na zašlou slávu a hledá útěchu v alkoholu. Jednoho dne se ovšem v jeho vilce, kde žije se svou dcerou Hankou a jejími dvěma syny, objeví barrandovský zaměstnanec a předá mu scénář na nový film o Panu Tau. Už při zkouškách některých scén se však ukáže, že Karásek na obtížnou roli nestačí. Režisér se začne poohlížet po náhradě nebo po dublovi. Asistentka Alena mu přivede pana Nováka, který jako by panu Tau z oka vypadl. Ten bravurně zvládne všechny náročné scény. Karásek začíná žárlit na dvojníkovy úspěchy i na jeho oblibu u dětí, které ve filmu hrají. Na klidu mu nepřidají ani náhodně vyslechnuté a nepříliš lichotivé režisérovy poznámky na svou adresu. Po řadě zmatků a dokonce záměn Karáska a Nováka se štáb přesune do Tater, aby tu natočil exteriérové scény. Tady se herec rozzlobí a prohlásí, že žádného dvojníka nepotřebuje, a když si dubl narazí koleno při autonehodě, sám zahraje náročnou scénu v hořícím letadle. Znovu získá ztracené sebevědomí a dokonce získá v divadle roli Cyrana. Natáčení končí a pana Nováka najednou nikdo nemůže najít. Prostě zmizel. Teprve závěrečný záběr potvrdí, že tajemný pan Novák byl skutečný pan Tau, a tak se realita filmu opět vrací k pohádkovosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (78)

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Tak jako pan Tau, tak zároveň i představil Otto Šimánek se tímto snímkem loučí s diváky. Výsledkem toho je tento Pan Tau spíše již pro dospělé než pro děti. Sledujeme postupný odchod ze scény hlavního hrdiny, který naoko připomíná život každého končícího herce. Výsledkem je spíše melancholická atmosféra, která se přece ještě houpe na vlnách humoru, jenž pana Taua provázel po dvě desetiletí. Není to už pohádka, nýbrž rodinný tragikomický film, který rozesměje a zároveň deprimuje. Pro dospělého diváka je to ovšem krásný film. Polákova režie je znát a o to ještě více vliv Západního Německa, což bylo právě u Polákových filmů zvykem. K tomu jsou vybrány překrásné lokality: stará Praha, Červená Lhota, to nádherné náměstí v Jižních Čechách a Vysoké Tatry se Štrbským plesem. Poutavý příběh odcházejícího herce je zasazen do natáčení jeho posledního filmu, do postavy, kterou se proslavil. Jeho poslední film je inspirovaný Jamesem Bondem a Lucasovými Hvězdnými válkami, aby obstál proti zahraniční konkurenci, a tak tu už nechybí natáčecí scény s horkovzdušným balónem, hořícím letadlem či létajícím talířem. Loučícímu herci znepříjemní natáčení i dopravní nehoda či závratě spojené se stářím, a tak blíže poznáváme, jak to asi u filmu chodí. [5089. hodnocení, 69. komentář, 59%] ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Pochopit tento film znamená vmyslet se do celého fenomenu pana Tau, jakési velmi vzdálené obdoby pana Hulota. Ten to symbol dětství druhé poloviny dvacátého století, v něčem možná až středoevropský, oslovil minimálně jednu generaci svých dětských diváků. Oslovil a okouzlil. Na jejím začátku stojí Jan Werich v doznívajícím zenitu svých tvůrčích sil, na jejím konci nastupující herecká generace přelomu obou století. To samo o sobě je pozoruhodným výkonem, uvážíme-li, že tahouny tohoto projektu jsou hned dvě velká jména té doby: režisér Jindřich Polák a dramaturg a scénárista Ota Hofman. Film na rozloučenou byl rukou mávající právě na tu část někdejších diváků, která stačila dospět, ale současně byla natolik blízká tomuto transgeneračnímu projektu, že film, pohybující se záměrně na rozhraní dospělého a dětského vnímání a chápání světa, potřebovala právě v této podobě. Koprodukční syndrom tuto skutečnost a směřování v jednom výrazněji neposunul. A v tomto kontextu - neklamme se - se jedná o film špičkový. Jedná se tu o nostalgii, která je přesvědčivým rozloučením i tam, kde evokuje řadu motivických i jiných paralel; o derniérovou povzbuzující kytici pro Tauova představitele Ottu Šimánka. Zdá-li se někomu tato konstatace upřílišněnou, připomeňme si jiné srovnatelné filmy ve filmu jiných poetik - např. cimrmanovský TRHÁK. Dvacet let, která letos uplynula od premiéry tohoto resumujícího díla pro biologicky dospělé děti, film nepoznamenalo. Naopak. Pro zasvěcené je jeho životnost, mj. také věrně a výstižně zrcadlící atmosféru posledních měsíců předúnorového režimu, ještě nespornější a jímavější. ()

Reklama

deep blue 

všechny recenze uživatele

Musim říct, že pan Tau mi nepřijde jako moc zajímavá postava (jak by asi jeho vzkříšení přijala dnešní, na pedofílii ostražitá společnost..) a filmy o natáčení filmu taky moc nemusim - tim spíš, že je to film o panu Tau, ve kterém se natáčí film o panu Tau. Přesto mi ale tenhle výtvor přijde mnohem zajímavější než třeba „Od zítřka nečaruji“ (tam si myslim, že kvalita filmu těžce zaostává za kvalitou názvu). Dokonce bych řekl, že má něco z té zvláštní atmosféry jako „Velká filmová loupež“, a jména jako Spielberg a Lucas, znějící v českém sci-fi z roku 1988, to bylo tedy překvapivé. Žanetě Fuchsové by v té době evidentně slušel punk účes, Tatry byly zajímavé a dřevěné obklady vyzařovaly zvláštní paprsky předlistopadové, interiérové architektury. Pro mě osobně je nejzajímavější ten samotný film, který se tam natáčí - se zlými „sexy“ UFOny v ženské podobě, co chtějí lidem ukrást sny. Škoda, že Jindřich Polák, nebo možná soudruzi, co rozhodovali o tom, co se bude natáčet považovali toto téma za nedostatečně nosné, nebo možná moc kapitalistické aby vznikl celý, skutečný film o panu Tau a mimozemských Amazonkách, jak by je asi nazvali. Podle těch pár záběrů myslim, že by to mohl být docela úlet a možná by mohl dosáhnout podobně vysoké výtvarnosti jako „Četník a mimozemšťané“. Mohl by tak vzniknout drahokam československé sci-fi, která filmů s „explicitními“ mimozemšťany vyprodukovala zoufale málo. Možná by akademická obec a veřejnost ohrnula nos a dílo by bylo k vidění někde na Festivalu otrlého diváka mezi filmy jako „El Santo bojuje proti upířím ženám“ nebo „Och, ten domovní profi wrestling“ - ale šel bych tam na něj rád. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Chobotnice z II. patra, Lucie, postrach ulice či právě Pan Tau. To jsou asi nejpopulárnější rodinné filmy a zároveň komedie, které tato dvojice vymyslela, byť toho na má na kontě samozřejmě daleko víc. Hlavně seriál o kouzelném pánovi s buřinkou dal vzniknout dodnes mnoha legendárním scénkám od těch s V. Menšíkem či J. Sovákem nebo i J. Kemrem. Tento film by mohl být důstojným rozloučením, ale jako by spíše cílil na dospělé a starší, kteří dříve Taua sledovali, ale vyrostli. Film totiž není pohádkovým a rozhodně není komediálním. Spíše nostalgickým a leckdy smutným. Herec, který hrál oblíbenou postavu hledá ztracené sebevědomí, protože si nevěří a řadu scén nezvládá. Navíc o něj není valný zájem. Rozsvítí to až jeho double. Ta závěrečná pointa se skutečným Tau je spíše takový hodně nostalgický závěr pro milovníky záhad a hlavně pohádek a dobrých konců. Tau totiž přece nikdy nemluvil, neměl psa a rozhodně ne kudrnaté vlasy. A že by se opíjel? Zůstává ve mě pocit, že si tato postavička, kterou já sám v dětství měl rád, zasloužila lepší tečku. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Pan Tau není zrovna mou oblíbenou postavičkou, ale tento film je úplně jiný šálek kávy. Je to příběh herce, který hrál celý život pohádkovou postavičku, ale jeho vlastní život zrovna žádná pohádka není. Chlastá, je starý, všechno ho bolí a vůbec ho to na tom světě nijak nebaví. Má dceru i vnoučata, ale je protivný, neoblíbený. Do toho vstoupí při natáčení jeho dvojník, dublér, který má život rád a je veskze optimistou. Ten ho pak znovu naučí žít. Příběh je zpočátku dosti smutný a hlavně velmi realisticky podaný. Pak se to trochu vylepší, ale lidskost zůstává a ta mne bavila až do konce. Hodně mile mne překvapil "antihrdina", který znovu hledá cestu, kterou při rozesmívání dětí tak nějak ztratil. Šimánek není jen pan Tau, ale především dobrý herec. 80% ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Karásek (Otto Šimánek) říká na začátku Barboře (Žaneta Fuchsová): "Jsou jiný krásný věci života, to ti měli na konzervatoři vysvětlit." To je úmyslný vtip tvůrců, protože dětskou superhvězdu Fuchsovou na konzervatoř ve skutečnosti nepřijali a k žádným dalším rolím se kromě tohoto filmu už nedostala. (BoredSeal)
  • Poslední společný film dlouholetého tvůrčího týmu režiséra Jindřicha Poláka a scénáristy Oty Hofmana. Ota Hofman zemřel necelý rok po premiéře. (BoredSeal)
  • Film se točil zejména v Praze na Starém i Novém městě - hlavně na Malostranském, Maltézském a Jiráskově náměstí - a také v Záběhlicích. Mimopražské scény se natáčěly v Novém Městě nad Metují, na Červené Lhotě a na Slovensku v Tatrách na Štrbském Plese. (hippyman)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno