O Janovi a podivuhodném příteli

Marná sláva - dánský černokněžník Andersen by i našeho Nebojsu přiměl k výměně plenkových kalhotek. Jeho pohádkové horůrky dokázali totiž vždy velmi spolehlivě rozechvět nejeden dětský svěrač. Velice dobře si vzpomínám, nakolik solidní noční můry jsem z téhle temné hrůzy (na pomezí fantasy) tehdy měl. Málokterá pohádka se může podobným atributem depresivního děsu pochlubit. Snad 'Malá mořská víla', ale to jsme zase na začátku... (07.05.2012)

Skvost mezi pohádkami! Vyvolává ve mě mnoho emocí, krásný příběh, kostými a prostředí navozující zvláštní atmosféru blížící se horovým scénám! Ostatně Andersen psal dosti krutě, není se co divit, když už v devíti letech opustil domov! Pohádky by měli zapůsobit a inspirovat ke změně k lepšímu, tady se to opravdu povedlo. Konec, který si pohrává s myšlenkou nesmrtelnosti je opravdu nádherně děsivý! (29.04.2007)

----- "Svět je plný bezpráví." ----- A právě proto existují POHÁDKY. Aby alespoň na chvilku obnovily ztracenou rovnováhu ... aby umožnily dobru zvítězit v odvěkém souboji se zlem. Protože je to právě dobro, kdo je zákonitě v nevýhodě: Povahou bývá naivní až dětsky důvěřivé - velkého, nepřátelsky naladěného světa obyčejně neznalé ... a běžné praktiky zla jsou mu bytostně cizí. Příběh Jana a jeho podivuhodného přítele je pohádkou VELICE atmosférickou, obestřenou tajemstvím temným jako odvrácená strana Měsíce. Tímto skládám hlubokou poklonu Ludvíku Rážovi, neboť dosáhl kýženého cíle za pomoci prostých, leč nápaditě využitých filmařských triků umocněných působivým, místy trochu zádumčivým hudebním doprovodem. Každopádně je škoda, že nejrůznější důmyslné vychytávky vzaly za své s příchodem digitální animace. Najednou už není třeba přemýšlet, kterak dosáhnout požadovaného efektu a zároveň nepřekročit rozpočet. Kouzlo, originalita i poezie starých filmových triků jedenadvacátému století občas viditelně schází. (18.08.2014)

Nevěděl jsem, že ještě v devadesátých letech se natáčely tak poutavé pohádky. Tato má povedené herecké obsazení (jak sympatická ústřední dvojice, tak "přítel"), jen ji doprovází zbytečně zádumčivá hudba a pro malé děti je určitě strašidelná (hlavně živé oči soch). Za pozornost stojí zkamenělý velbloud a inspirativní jedení šípků. (30.01.2018)

Asi poslední skutečně dobrá filmová pohádka u nás natočená. Hapkova hudba, docela ponurá až hororová atmosféra, skvělí herci a výborné dialogy. Je zajímavé, jak se v komentářích objevuje, že se u ní pisatel jako malý bál. To já sice trochu taky, ale právě o to jí mám radši. Jen ať pohádky přinášejí pestřejší škálu pocitů, jen ať je nebezpečí velký. Jen ať dítě pochopí, co to má doopravdy být ta síla lásky, když se musí postavit nebezpečí, co je to skutečná odvaha, když musí přemoci strach. A co je to radovat se z okamžiků života, z okamžiků štěstí, o které se musíme sami zasadit. (17.07.2011)