Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Je si skvělé připomenout, že na poli zábavných filmů plných dobrých a nezapomenutelných hlášek jsme jedni z nejlepších, jeden z mála žánrů, kde se můžeme považovat za mistry. Černí baroni pojednávají o tom, jak to vypadalo na vojně začátkem 50. let minulého století (ovšem s pořádným satirickým nádechem), kdy tu panoval komunismus. Trochu mě mrzí, že ne všechny narážky jsem pochopil, protože mě ta doba minula a vše mě tudíž neosloví, ale i tak to byla pořádná zábava. Landovského si budu pamatoval na hodně dlouho, jeho roli slovenského majora není možné vypustit z hlavy. Nejvíce mě samozřejmě dostával Donutil v roli Troníka, jeho proslovy a grimasy mi málem potrhaly bránici. I Schmitzer coby Hamáček zazářil. Třešničkou na dortu byla návštěva generála, která byla k popukání. Myslím, že celkově herecké obsazení je za pět, ale příběh a vše okolo je pro mě asi tak za tři. Skvělý komediální film obalený úžasným obsazením, hláškami, ale pro mě s trochu ne až tak poutavým dějem. Kdybych to sám prožil, hodnotil bych asi jinak (vůbec to ale tvůrcům nezazlívám). Hlavní ale přece je, že jsem se bavil. A někdy i královsky. Za mě dávám 78 % ()
Na Černé barony a jejich satirickou atmosféru se opravdu velice hodí slovo "absurdní", jenž se ve snímku párkrát mihne a pravděpodobně může (nebo nemusí) vystihovat poměry v PTP. Člověk znal již před zhlédnutím nejednu kultovní hlášku, jež zde zazněla - ať už šlo o Donutilovy "záludné" kontrolní otázky či Žižku se samopalem. Herecké obsazení bylo velmi dobře zvolené - nejvíce mě pobavili Pavel Landovský, Jan Kraus a Jiří Schmitzer. I přes všudypřítomný humor a nadsázku mě z dějové linie s Josefem Dvořákem zamrazilo. ()
Obtížně zfilmovatelné stěžejní Švandrlíkovo dílo bylo pro zesnulého režiséra Zdenka Sirového velkou výzvou, a on se jí chopil se ctí, i když snímek přes všechny svoje kvality zůstává ve stínu své slavné knižní předlohy. Největším úskalím pro film bylo herecké obsazení, a zde to funguje tak napůl, protože literární postavy měly svou specifickou životnost, která je ve filmové podobě hodně znásilněna, ale vybraní herci nehrají špatně, i když slovenština Pavla Landovského není zrovna vždy přesvědčivá a Kefalín Ondřeje Vetchého má něco do sebe. Herci ve vedlejších rolích však byli překvapivě životnějšího charakteru, a takový Hamáček Jiřího Schmitzera má punc opravdovosti, stejně jako generál Václava Postráneckého. Konec filmu však vyznívá zbytečně lacině a Josef Dvořák svou roli neustál a nehodil se sem, stejně jako tragický konec, který se vůbec neslučuje s celkovým pojetím filmu. Ale ta odvaha, pustit se do zfilmování tohoto díla, se musí ocenit. ()
Černé barony mám rád. S atmosférou 50. let sice nemají až tak společného, ale je to snímek satirický, idylizující, a tak je ho třeba i vnímat. Je to film doslova zahláškovaný dobovým patosem, který Švandrlík zjevně ovládá mistrovsky, je to film plný výtečných herců i neherců, je to skvělý souhrn skečů a vskutku pitoreskních charakterů z dobového panoptika. Vše provedeno s lehkostí, samozřejmostí a uvěřitelností. Dobrá komedie. ()
Nesmrtelná záležitost plná skvělého humoru, který však jako zrcadlo neúprosně ukazuje obraz tehdejší debility některých zelených mozků infikovaných navíc komunismem..... A že některé zelené gumy umí být debilní samy o sobě, to ví leckdo kdo byl na vojně nebo s nimi přišel do styku! Padesátá léta byla strašná. Popravovalo se, zavíralo, výkvět národa hnil v žalářích či na nucených pracích. A tak se stávalo, že v těchto jednotkách, nebo jednotkách z politických vězňů se našlo mezi zloději a vrahy i mnoho farářů, hrdinů západního odboje či statečných občanů, kteří novému režimu řekli jasné ne. PTP coby neopovrhovanější složka armády tak leckdy byly elitním klubem slušných a morálně čistých lidí. Musím vysoce ocenit výkony všech zúčastněných a zejména landovského, který tu byl ve skvělé formě a nechci říkat, že tohle byla jeho životní role (protože v šedesátých jich měl také dost) ale jedna z nich určitě. Tohle je komedie, kterou možná místy už zvládnete i citovat, ale která když běží vždy ji dáte znova a znova... 5 dávek ze samopalu vzor 24! * * * * ()
Galerie (5)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (53)
- Ačkoliv je ve filmu vyobrazeno, že se Jasánek (Vladimír Javorský) spustí se svazačkou (Štěpánka Lisá), v knize tomu tak není. Nejenže se scéna odehrává v cihlové místnosti (namísto dřevěné boudy) a nikdo o jeho počínání neví, ale onou ženou, s níž se spustí, je nevěrná Andula, jež je oproti vyobrazené svazačce neupravená a ošklivá (jak z knihy vyplývá). Takto zpracovaná scéna je tedy pravým protikladem toho, co bylo v knize. (P. J. D.)
- Nadporučík Mazurek (Josef Dvořák) vyhrožuje: „Přijedou kontráši, a to si nepřejte.“ Myslel tím kontrarozvědku, jejíž činnost byla zaměřená na boj proti špionážním organizacím cizích států. (sator)
- Hostinec, ve kterém se zastavil generál (Václav Postránecký) na inspekci a před nímž se srazil s Kefalínem (Ondřej Vetchý), se nachází v Nepomuku na náměstí Augustina Němejce. (hippyman)
Reklama