Touha Sherlocka Holmese

Ilja Hurník se měl držet svého řemesla a to hudby, tu umí dobře, ale jako autor povídky podle které Skalský film natočil, vyhořel. Nudné, zdlouhavé, bez nějakého záživného příběhu, kde selhala i dramaturgická stránka. Český Sherlock v podání nudného Lukavského a ještě nudnějšího Vosky jako Wattsona prostě vůbec nefungují. A děj, ve kterém si Sherlock chce odpočinout od vyšetřování případů a chce se věnovat hudbě, ale neustále se mu do toho pletou různé případy, tak vyšumívá do ztracena. Nezachrání to ani konfident Landovský, který Holmesovy neustále staví do cesty různé překážky. Skvěle funguje jen neurotický italský dirigent v podání Juraje Herze a nádherná Marie Drahokoupilová jako violoncellistka orchestru. Tato herečka byla jedna z nekrásnějších žen, které se v československé filmové tvorbě objevovaly. Obsazení dalších herců je sice košaté, ale v záplavě nudy nevýrazné. (06.04.2018)

Co se týče hudby a námětu - skvěle odvedená práce. Ale scénáristé měly ty dlouhé scény poněkud zkrátit, protože mi to přišlo, jako nějaký povídkový film. Ale ono to vlastně byly tři hudební povídky a tři samostatné případy, jež spojovala touha. No bylo to pro mě takové zdlouhavé... Ale v podstatě je to velice vtipné a dialogy jsou zručně (byť dlouze) napsány. Jedna z velkých příležitostí pro pana Vosku... Ale z mnoha hledisek se docela nedivím, že je tento film téměř neznámý a nepatří k těm slavným komediím... ano, je to taková legrácka, takový žertíček... (14.09.2011)

Sherlock Holmes je unaven z věčného chytání zločinců, které mu nepřináší žádné uspokojení. Jeho kriminalistická genialita je pro něho tak samozřejmá, že již nemusí ani vyvíjet žádné úsilí. A stejně jako je znuděný Sherlock, je znuděný i film a Lukavský. Naprosto bezpříběhová a náhodná skladba je ubíjející. Holmes jen někde neustále stojí, vede rádoby hluboké hovory o smyslu hudby, která mu nyní jako jediná přináší vzrušení, a vůbec nic se neděje. Charisma měl Lukavský na rozdávání, ale jeho Holmes je neskutečně nudný a nezajímavý otrava, jenž odpovídá SH jen vzhledem. Voskův Watson je na tom o chloupek lépe. Velká škoda neskutečné napěchované herecké sestavy a kvalitní výpravy (byť si SH posouvá v čase do modernější doby). Film nemá jedinou zapamatovatelnou scénu a už během sledování jsem si uvědomil, že si nepamatuji, co se dělo před pár minutami. Jediné pozitivum bez much je tu famózní Juraj Herz, jehož šílený multinárodní dirigent Yawayoga je nezapomenutelný a geniální. Ale pravděpodobně si za pár dní nebudu pamatovat, v jakém filmu jsem ho viděl... (11.12.2009)

Snímek o nejslavnějším detektivu všech dob v české produkci 70. let se pohybuje na hranici mezi vážností a sebeparodií tak nemotorně, že nelze jednoznačně určit jakého žánru vlastně toto dílo složeno z několika povídek je. Radovan Lukavský v hlavní roli byla jasná volba. Holmese ztvárnil s velkou grácií a respektem. To se dá říci i o Václavu Voskovy, jehož inteligentní a velice společenský Dr. Watson se taktéž nedá upřít. Hlavní linkou celého děje je hlavně podivné zanevření Holmese na detektivní práci a jeho překvapivý zájem o hudbu, což vede k jeho chybám v úsudku a dedukci. Úsměvné tedy přijdou jeho zmínky o logice ať se jedná o cokoliv. Chybující Sherlock Holmes? No, to snad ne? Dobová stránka a výprava (byť viditelně nenáročná) je vcelku na úrovni a typický český humor do všeho velmi zdařile zapadá. Herecké výkony nejsou výborné, ale přímo vynikající. Marii Rosůlkovou v roli dámy snad už takto nikde jinde vidět nelze. Juraj Herz coby dirigent je kapitola sama o sobě. Na to jak to podal ho je na tento film až škoda. Úsměvnou zábavu však nezachrání a to ani hlášky, kterých je tu více než dost. Na parodii tomu chybí patřičná šťáva, na detektivku patrná temnost. Sir Arthur Conan Doyle by z toho zřejmě radost neměl, byť mu je vzdána hned na počátku pocta. Ohromný patos celou stopáž ovládl, což přivedlo snímek do tak ohromné podivnosti, že není divu jeho současné pozapomnění. (21.12.2015)

Prvních zhruba 40 minut to působí jako velmi zdařily předchůdce filmů Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech. Adélu to připomíná mimo jiné postavou slavného detektiva (v Adéle je to legendární Nick Carter, tady ještě legendárnější Sherlock Holmes) a Tajemství hradu v Karpatech prostředím opery. Humor sice není tak důrazný a je ho třeba trošku hledat a jít mu trošku naproti, ale jsou tu i opravdu podařené scény (Voskova analýza "cizojazyčné nahrávky) a hlášky ("Nádherný kosým - ne to je můj župan" nebo " Vaše postřehy, byť diletantské, jsou pro mne velmi povzbuzující"). Setkání Holmese s paní Abrahamovou, čili Vlastou Fialovou, silně připomíná první setkání Cartera s hraběnkou Thunovou, čili Květou Fialovou, v Adéle. Povedená je i následná diskuze o vnímání hudby. Bohužel právě zde končí ta kvalitní část filmu a začíná slabší část, ve které přibývají hluchá místa a humor se hledá mnohem hůře. (13.09.2018)