Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vyjít ven z vězení ještě neznamená být na svobodě. Po krvavém potlačení pražské revoluce r. 1848 strávil jeden z jejích účastníků, spisovatel František Vinický (R. Brzobohatý) osm let v žaláři. Po návratu do Prahy v r. 1857 se pokusí navázat kontakty s někdejšími přáteli. Hlavním z nich je jeho bývalý spolubojovník Antoš (Š. Kvietik). Mužovy kroky samozřejmě vedou i za jeho bývalou láskou Idou (S. Dvořáková), která je však už několik let vdaná za radu Mayera (J. Abrhám). Vinický je prakticky na každém kroku sledován tajnou policií, která mu nedovolí získat slušnou práci, natož vydat jeho novou knihu. Policejní rada Berger (F. Němec) spisovateli jasně naznačí, že by se ledacos dalo zařídit, kdyby se Vinický zavázal ke spolupráci… Hlavní hrdina českého historického filmu scenáristy a režiséra Jaroslava Soukupa je fiktivní postavou, avšak byl inspirován osudy skutečných radikálních demokratů 19. století, především Karla Sabiny. Historické téma přitom posloužilo jako jasná metafora praktik Státní bezpečnosti. To byl také důvod, proč se Záchvěv strachu až do r. 1989 neuváděl v televizi. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (59)

misterz 

všechny recenze uživatele

No to bola nádhera. A tá výprava... presne v niečom takomto si rochním. Bachov absolutizmus bol veru tvrdý, najmä pre české kraje. Príbeh síce trocha poznačila politika, takže pre mňa trochu nezáživné, no malo to aspoň hlavu a pätu a vždy sa stalo niečo, čo dej trochu oživilo a popohnalo vpred. Tiež sa tu natíska otázka... stálo to za to? Takto si ničiť život.... od hlavnej postavy trochu naivné povedal by som. Tiež sa tu predostrelo množstvo otáznikov ohľadom hlavnej postavy - morálny človek, alebo nie? Toť otázka. Ako to aj vo filme pekne povedali, za mnohé si mohol sám. Silný nadpriemer, najmä vďaka výprave a sile myšlienky. 85/100 ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Opravdu povedené zpodobnění totalitního režimu. Podobný děj by bylo možno dosadit do mnoha dalších období, tady samozřejmě člověka napadnou nejspíše roky po sovětské okupaci, vzhledem k tomu, kdy film vznikl. Tvůrci si krásně pohráli s dobovými reáliemi a kostýmy a film obsadili výbornými herci. Soni Dvořákové to tady navíc i moc slušelo. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Bezvýchodná situace. Případ Františka Vinického je symbolickým mementem pro všechny, kteří byli v různých historických obdobích politického i společenského útlaku postaveni před těžká osobní dilemata, útočící především na čest a svědomí člověka. Soukupův film si zachovává neoddiskutovatelné skvělé přednosti scénáře i režie. Patří mezi ně jistá kamera, až do detailů propracovaná výprava i stavby, jasně budované a pevně vedené hlavní postavy i hned celý trs skvělých hereckých výkonů (Brzobohatý, Kvietik, Němec, Besser, Geprtová, Kostka, Brabec, Sklenčka...), který rezultuje z tohoto souhrnu předností. Metoda soustředěného nátlaku je, zdá se, nejúčinnější zbraní totalitních mechanismů. V každé době a za všech okolností. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jo, jo v 80. rokoch bol Jaroslav Soukup udajnoiu nadejou cs kinematografie a mnohi falosni proroci mu predpovedali velku buducnost. No ty pico ... teda pardon, som sa pomylil, chcel som napisat ze div sa svete , som si hovoril. Beznadej tu vyplava na povrch snad asi v kazdj scene, vyborne zobrazena Praha 2. polky 19. storocia, brzochudobny fakt na urovni, ludi ako Kvietik doteraz neznasam : 70 % ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Já filmy z období "revolučního vzedmutí 1848" nemám rád. Dalo by se říct, že je nesnáším, ale tady je paralela tak jasná, že divák jen těžko věří, že František Němec jedná v područí C. a K. mocnářství a ne ústředního výboru KSČ. Není vůbec divu, že film prakticky nebyl v distribuci a už vůbec ne v televizi... Herecky famózně ztvárněno a atmosféra zachycena také velmi věrohodně a je úplně jedno, který režim ji způsobil. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (7)

  • Režisér Soukup vzpomínal: „Záchvěv strachu s Radkem Brzobohatý a Štefanem Kvietikem byl o bachovském absolutismu, ale měl strašnou smůlu. Schvalování toho filmu bylo úmorné, protože pohlaváři tehdy prokoukli jistou paralelu s tehdejším režimem. Nakonec film schválili, ale pozdě. Měl se odehrávat v zimě, pošmourné ulice, sychravo, a on se dostal do výroby někdy v květnu a točilo se v létě, takže herci byli v těch největších vedrech navlečení v těžkých kostýmech. A i když je dneska dobře hodnocený, tehdy ten film neměl úspěch.“ (Ganglion)
  • Režisér Jaroslav Soukup se inspiroval osudy osobností 19. století Karla Sabiny, Josefa Václava Friče a Emanuela Arnoldse. (nezavisla)

Reklama

Reklama