Záchvěv strachu

Svižně natočený příběh, který se může odehrát za každého režimu. 1) Ve své době film lidé vnímali jako paralelu k dobovým poměrům. O tom svědčí i problémy, které měl při uvádění. 2) 37letý Jaroslav Soukup (námět, scénář, režie) se za film rozhodně nemusí stydět. Vynikající herci pak kvalitě snímku jen přidali, mezi nimi 51letý Radoslav Brzobohatý (Vinický, hlavní postava). (17.08.2018)

Po Romanetu nabídl Jaroslav Soukup další exkurzi do období po revolučním roce 1848 a opět dokázal přesvědčivě zachytit atmosféru strachu a nedůvěry, v níž mnozí právem spatřovali narážku na časy normalizace. Vynikající je práce s prostředím, centrum Prahy tu skutečně budí dojem jako by se divák ocitl v 50. letech 19. století, k tomu herecká elita. Závěr je v zájmu vyznění možná až moc násilný (opravdu by si to dotyčný nenechal vysvětlit? Vždyť ty praktiky tajné policie musel znát víc než dobře) ale jinak spokojenost. Opravdu se nechce věřit, že režisér, který se uvedl do československé kinematografie v 80. letech několika velmi kvalitními díly (např. Pěsti ve tmě), skončil u majora Maisnera a podobných pytlákovin. (17.07.2021)

Já filmy z období "revolučního vzedmutí 1848" nemám rád. Dalo by se říct, že je nesnáším, ale tady je paralela tak jasná, že divák jen těžko věří, že František Němec jedná v područí C. a K. mocnářství a ne ústředního výboru KSČ. Není vůbec divu, že film prakticky nebyl v distribuci a už vůbec ne v televizi... Herecky famózně ztvárněno a atmosféra zachycena také velmi věrohodně a je úplně jedno, který režim ji způsobil. (04.07.2017)

Jaroslav Soukup představoval v 80. letech naději československé kinematografie a prorokovala se mu velká budoucnost. I když nástup tržní ekonomiky, rozpad barrandovských tvůrčích skupin a privatizace studia znamenaly pro většinu českých filmařů šok, ze kterého se mnozí nedokázali otřepat, je přece jen šokující, že tvůrce Záchvěvu strachu nebo Pěstí ve tmě zůstal u slátanin, které ve vzácné shodě označovali za dno české tvorby diváci i filmová kritika. Soukupova trpká exkurze do časů policejního státu symbolizovaná ministrem Bachem vypadá přesvědčivě a dokáže dokonale vystihnout "ducha doby". Režisérovi se povedlo skvěle prodat historický střed Prahy a vytvořit iluzi habsburské monarchie 50. let 19. století. Dokázal si vybrat přesvědčivou sestavu kvalitních herců. Vedle známých jmen zaujme např. Vilém Besser jako bezohledný komisař Jaroš nebo Soňa Dvořáková jako expartnerka propuštěného politického vězně. Styčných bodů mezi bachovským absolutismem a atmosférou české společnosti 70. let po normalizačních čistkách si všimli už mnozí předchozí komentátoři. Za mě 80 % celkového dojmu. (28.02.2019)

Jo, jo v 80. rokoch bol Jaroslav Soukup udajnoiu nadejou cs kinematografie a mnohi falosni proroci mu predpovedali velku buducnost. No ty pico ... teda pardon, som sa pomylil, chcel som napisat ze div sa svete , som si hovoril. Beznadej tu vyplava na povrch snad asi v kazdj scene, vyborne zobrazena Praha 2. polky 19. storocia, brzochudobny fakt na urovni, ludi ako Kvietik doteraz neznasam : 70 % (14.09.2019)