Maturita za školou

Socialistická tvorba v plné parádě aneb Takoví jsme byli? 1) Za doprovodu budovatelských písní se rozervaný básník v nažehleném tesilovém obleku s kravatou rozmýšlí nad svým dalším osudem. 2) Reprezentant si s naléhavou vážností klade hamletovskou otázku sport anebo maturita slušně oblečen do tmavých kalhot od obleku a zdobené košile. 3) To k trampovi Bíbru Grizzlymu s pečlivým účesem od maskéra už byly jakési odrbané džíny připuštěny, zřejmě k dosažení větší věrohodnosti, když převezme v lese péči o hejno opuštěných Kájů Maříků. 4) Uvažování hrdinů ve filmu se má k realitě asi jako reálný socialismus ke komunismu. O zábavu se film ani nepokouší, úporně se drží svého vytýčeného vzdělávacího poslání, aby ta naše zdravá mládež měla před očima nějaký vzory, jak řešit své problémy, rozumíš, soudruhu. 5) Celé je to jednoznačně nudný odpad. Hvězdičku dávám 21letému stolnímu tenistovi Milanu Orlowskému, který si ve druhé povídce zahrál sebe sama, ne tedy za herecký výkon, ale jako vzpomínku na sportovní legendu z mládí. Slušelo mu to. Holt je jednodušší najít sportovce, kterého potom nadabuje Michal Pavlata, než herce, který by uměl s pálkou jen vzdáleně to, co náš nejlepší stolní tenista všech dob. (30.11.2010)

Normalizační vymývárna mozku i duše v plné parádě a "nejlepší" formě. Taková kuriózní ukázka toho, jak moc špatně se dá něco natočit, když se do umění zapojí totalitní politika. Na festivalu okupační tvorby by se ale snímek neztratil a 9/10 uvědomělých svazáků, hrdých nositelů "Řádu potlačování lidskosti" dává filmu plný počet a cenu Zlaté Lobotomie. Mě by do strany nevzali, takže si po vzoru třetí povídky beru svých pět švestek, jdu se projít do přirody a zde nechávám odpad! PS: ale jestli za stromem uvidím partičku pionýrů, dostanou klackem přes nohy. (20.09.2023)

Povídka Básník je i přes svou kratičkou stopáž neskutečně nudná a herci zde absolutně nemají co hrát. Naštěstí kameraman docela často zblízka zabírá Jarku Schallerovou - kvůli ní bych klečel taky :-) (stejně jako starej Homolka, který se zde v miniroličce rovněž mihne). 40%. Reprezentant má zajímavou atmosféru, sympatického Milana Orlowského, řeší zajímavým způsobem dilema škola x kariéra, které však absolutně vyšumí do ztracena a nedospěje do žádného konce. 40%. Povídka poslední, Bíbr Grizzly, je z celého triptychu nejsilnějším článkem nejen díky mému oblíbenému prostředí, ale má jako jediná znatelnější příběh a gradaci. Typově přesný Vladimír Kudla podobných filmových příležitostí moc neměl. 70%. Dodatek: Průměrný povídkový film, stojící za pozornost hlavně (možná pouze) kvůli závěrečné povídce. 50%. (25.07.2015)

První dvě povídky mně jako ostatní moc nezaujaly. Ta třetí na mně dýchla . Máme chatu v Davli, miluji Posázavský Pacifik i obě trasy jak z Bráníka tak z Čerčan přes Žampach. Se sázavskou tratí je to jedna z našich nejhezčích vlakových tratí. Člověka až píchlo u srdce a už jsem to tu psal jinde, když vidí to tehdejší nádraží v Bráníku. Jako by jste byli někde na Klondiku nebo u odvozů vojáků kamsi vojenským vlakem na frontu... Je to jen 40 let a vše se změnilo k nepoznání. Nejen že kamsi zmizely parní mašinky i ta odstavená co stála na nádraží v Davli. Zmizeli i všichni ti trempové, zálesáci, čundráci, kotlíkáři, tuláci... Zmizel zvuk kytar z vlaků i kouř z kopců a tunelů podél řeky. Je to s podivem, ale za komunistů se trampingu dařilo jak nikdy dříve... Lidé hledali svobodu v přírodě a lesích. Někdo na chatě, něckdo s teletem nebo usárnou na zádech. Samozřejmě, že mně tedy nejvíce oslovil příběh Bíbra Grizzliho. Obzvláště když narazí na ta vyplašená a promoklá písklata v zimním lese. Ale doba si žádala své a tak oddíl byl pionýrský, ostatní trampové byli vlastně zlí a Bíbr netoužil po ničem jiném, než se živit poctivě rukama... No věřme si tomu. Každopádně poslední příběh mne chytil za srdce. Dávám za tři suché zápalky. * * * (07.02.2019)

Fascinující herecká sestava se tu sešla. Filmové začátky Kaisera nebo Töpfera a pak hromada zajímavých herců v nezajímavých rolích. První povídka neuvěřitelná i na tehdejší dobu, druhá z dnešního pohledu pochopitelnější než tehdy a možná proto nudnější a třetí jako zjevení. Na tu se dívá moc pěkné po všech stránkách, možná ta pointa, ta pointa mohla být... (07.12.2016)