Prokletí domu Hajnů

Kam se hrabe leckterý "mysteriozní horor" ze současnosti... velmi povedená adaptace románu Jaroslava Havlíčka, který jsem četla v mládi a fascinoval mě už v knižní podobě. Petr Čepek prokázal svou způsobilost pro role tohoto typu už v Petrolejových lampách, tady ji jen potvrdil, pozadu nezůstala ani jeho solidní protihráčka Petra Vančíková. Takzvaný "normalizační režisér" Jiří Svoboda se v tomto případě opravdu nemá za co stydět. (11.10.2011)

Tohle by bylo možná opravdu lepší na papíře jako nějaká hororová povídka ve stylu E. A. Poa než úplně celovečerák, kde se toho zas tak moc nestane. Na české poměry ve své době to musela být asi celkem pecka. Ve 20. letech 21. století to dnešního diváka asi zas tak moc z trenek nevystřelí. Herecky je to samozřejmě kvalita. Kamera, kulisy a hutná atmosféra potěší, ovšem ten příběh byl na mě moc sporý a nezajímavý. Příkloním se na stranu tří hvězd hlavně za tu řemeslnou stránku. Přesto mám ale pocit, že tomu filmu křivdím a asi jsem na něj nebyla správně naladěná a měla bych mu dát ještě někdy šanci. (07.11.2023)

Svobodův film zastaral podstatně víc, než o generaci starší Bělkova televizní hra (včetně hudby, tam je to obzvlášť markantní), což by samo ještě nevadilo. Přetavit Neviditelného v expresivní horror se nabízí , jenže Svoboda jednak asi moc nevěděl, co chce vlastně opravdu točit, jednak moc nepochopil, o čem Neviditelný je. Jinak by se např. tolik nevnucoval s Cyrilovým šílenstvím, nevytvářel by "strašidelné" efekty a nevymýšlel dějové debilnosti jako např. závěr ala Katy. Rovněž obsazení role Hajna zcela nevhodným Brzobohatým nesvědčí o režisérově kompetentnosti. Horváth se na Švejcara hodí dobře, ale nijak zvlášť nenadchl. Čepkova moc pěkná kreace je bohužel součástí nepodařené režisérovy koncepce. Jedním z jejích vydařených dílčích prvků je přízračně přesná Kaplanová. A Vaníčkové je vysloveně škoda, jako Soňa byla výborná a zcela překonala Tvrzníkovou ze starší adaptace (právě u této postavy, nikoli u Cyrila, musí být způsob a zvládnutí herecké exprese považováno za nejdůležitější). Za Katinu erotickou vložku dík - sice laciný a zbytečný bonus, nicméně etudka je to krásná a Steimarová je při tom něco pro fajnšmekra. (07.11.2018)

Román NEVIDITELNÝ od Jaroslava Havlíčka je solidní psychologická depresárna, čtivá i v dnešní době. Režisér Svoboda, zodpovědný za pár zajímavých a vybočujících filmů v 80. letech adaptoval román stylově s vybranou vizuální stránkou a trochu děj a motivace některých postav z předlohy změnil a zhustil, ale ustál to. Na filmu je kromě předlohy lákavé i herecké obsazení, které je s vyjímkou páru Horváth - Vančíková přítomno v méně scénách, ale určuje atmosféru filmu Valerie Kaplanová konečně hraje démonickou tetu místo senilní stařeny, Brzobohatý si nezvykle vystřihl roli bezradného slabošského továrníka a na Petra Čepka zbyl zase cvok i když si ho moc neužijeme. Škoda jenom, že Slovák Horváth, schopný herec, který umí dobře pracovat se svým hlasem, je předabovaný kvůli jazykovému rasismu nevhodně Martinem Stropnickým, který k němu moc nesedne a hlasově akorát trapně teatrálně křičí nebo "diktuje" dialogy. Celkově se jedná o slušný film, co chybí v příběhu, doplní tvůrci psycho stylem - Dario Argento by měl radost, čtyři hvězdičky bez váhání. (14.10.2009)

Docela jsem se na tento náš starý psychothriller těšil, přestože jsem román nikdy nečetl. Jen tak letem světem jsem proletěl několik komentářů na netu a už se nemohl dočkat, jakýže je to skvost. Ze startu tomu tak skutečně bylo a já se ponořil do tajuplného sídla rodiny Hajnů a vytvořená atmosféra byla skvělá, stejně jako různobarevná charakteristika jednotlivých postav – Čepek byl prostě skvělý, stejně jako Kaplanová. Jenže jakmile strýček Cyril zmizí ze scény, započala kvalita rychle klesat. Uvřeštěná Vančíková mi začala lézt po nějaké chvíli na nervy a já se popravdě začal trochu nudit, ono kouzlo mizelo v mlžném oparu a já nemohu než souhlasit s J. Mayenem, že jde jen o lepší průměr.60% (16.12.2013)