Skalpel, prosím

Asi se zase budu opakovat, ale nemohu jinak. Jiří Svoboda byl v osmdesátých létech na vrcholu a každému filmu na kterém pracoval vtiskl neotřelou fazónu. Skalpel, prosím je precizně natočené drama z lékařského prostředí s parádně vytříbenými charaktery postav v čele s geniálním Miroslavem Macháčkem v hlavní roli. Miluju jeho vnitřní monology, které jsou zatraceně pravdivé a nabité životními zkušenostmi. Tohle je první liga, žádné kýčovité plácání, ale tvrdá škola. Takové filmy s výraznou hloubkou už u nás nemá kdo natočit. K profesionální dokonalosti si režisér přizval svoje stálé spolupracovníky, kameramana Vladimíra Smutného a hudebního skladatele Jozefa Revalla, kteří mají nemalou zásluhu na tom, jaké ve výsledku film tvoří sourodé dílo. Jako bonus ve snímku zúročili svoje umělecké schopnosti Jan Švankmajer, který se postaral o výtvarnou spolupráci a František Vláčil, jenž dohlížel v roli asistenta vedoucího výroby. Takhle se potom rodí FILM nejlepších kvalit. (02.07.2020)

"Skalpel, prosím" je erudovaný, a také psychologický, film z oblasti lékařské neurochirurgie. Zároveň jde o nevšední poctu československé legendě daného oboru (Zdeněk Kunc). Z filmařského hlediska se filmový opus občas marnivě shlíží v extrémních emocích lidského žití a tlačí na divákovo svědomí i empatii. Naštěstí je těchto obrazových dysfemismů poskrovnu a praktická znalost prostředí převládá. Cílem díla je vyobrazení komplexního stavu bez příkras i v psychické náročnosti a překážkách. Ke zdaru a uznání přispěli nemalou měrou herci a jejich zaujetí pro věc. Hlavní postavou dramatu života je profesor (vynikající Miroslav Macháček), absolutní špička neurochirurgického oboru. Na jeho případě je ukázána složitost i rozporuplnost schopné a uznávané veličiny. Dostáváme se do bilancování i do úvah životní moudrosti. Nejsou jen vítězství, jsou i přešlapy a nedokonalosti. Macháček obtiskl do své postavy skutečný dech života a hlavně díky němu si můžeme vychutnat psychologické hlubiny lidského nazírání na svět. Hlavní ženskou postavou je lékařka Jitka (velmi zajímavá Jana Brejchová), profesorova manželka a jeho nejpevnější opěrný bod v profesním i soukromém životě. Mezi důležité postavy patří docent František Krtek (velmi dobrý Radoslav Brzobohatý), nejschopnější z profesorových lidí, který je nenávratně postižen osobní tragédií. A asistentka MUDr. Volejníková (pozoruhodná Barbara Brylska s hlasem Libuše Švormové), ctižádostivá, nadšená i méně schopná členka profesorova týmu. Z dalších rolí: profesorův laskavý syn Ondra (příjemný Ondřej Pavelka), jeho zatracovaná a nešťastná milenka Helena Vyskočilová (šarmantní Jana Krausová), tichá profesorova asistentka MUDr. Hladká (Emma Černá), mladý a talentovaný lékař Jirka Zelený (Daniel Krcho), zhrzený profesorův kamarád ze studií Míťa Mikeš (dobrý Radovan Lukavský), prostý a trpělivě prosící lesník Josef Uzel (sympatický Štefan Mišovic), bezprostřední Uzlův vnuk Vítek alias Uzlík (zajímavý Jakub Zdeněk), stále vážný primář neurochirurgického oddělení Ruml (zajímavý František Řehák), vnitřně rozervaný prominent (zajímavý Josef Abrhám), obětavá vrchní sestra Elvíra (Jana Vychodilová), nemocná Krtkova dcera Jana (Eva Kulichová-Hodinová), či starý nemocný cikán Carda (Jószef Ropog s hlasem Jiřího Němečka). Filmu se daří nahlížet pod povrch profesních nesnází i úspěchů. Dívá se na situace komplexně z různých úhlů, neodsuzuje, spíše s porozuměním vysvětluje a rozebírá. Psychologická hloubka je úchvatná a předkládá věrohodný obraz zkoumaného prostředí. (21.09.2017)

Velice výmluvný, stoprocentně nadčasový - a především až bolestně LIDSKÝ příběh. Mnohé vypovídá jen očima ... aniž by se musel spoléhat na dialogy - a přitom dokonale vystihuje podstatu profese, kterou bych zastávat nechtěla ... ani nemohla. Nestačila bych na ni fyzicky - a nezvládla bych ji psychicky. Se stejným zaujetím - a s takřka chirurgickou přesností vyobrazuje i povahu profesora - neurochirurga, který dobrovolně podstupuje své každodenní neokázalé zápasy se smrtí. Nebojuje za sebe, ale za druhé. Nemá rytířské brnění, meč ani štít - jeho výbava je o poznání skromnější: Je vyzbrojen "jen" bílým pláštěm, mikroskopem a skalpelem ... a k ruce má svůj tým. Vždyť každý rytíř by měl mít svou družinu, aby nezůstal na všechny bitvy samojediný. Jeho síla spočívá i v jeho slabosti ... a naopak. Musí být přísný k sobě i k druhým, jinak by nemohl vykonávat svou práci, jinak by nemohl být špičkou ve svém oboru. Je jen člověkem, tudíž má i své chyby, ale je upřímný k sobě i k vám ... nejenom tehdy, když se ohlíží proti proudu času za svým životem. Lidé jako on si zaslouží to nejvyšší uznání, přesto většina z nich zůstává v anonymitě, na rozdíl od nejroztodivnějších "celebrit", které se rády zviditelňují při každé příležitosti - a přitom jim nesahají ani po kotníky. Ale ... co oni sami ? Stáli by o pomíjivou světskou slávu, která by je připravila o soukromí ... stáli by o přízeň davu, která je povrchní a nestálá - i vlezlá a otravná, pokud je jí nadbytek ? A tak je snímek o skalpelu a ruce, která ho vede, vyjádřením díků každému z nich. (05.10.2020)

Krásný příběh o tom jak je někdy všechna lékařská věda proti přírodě bezmocná, ale o životě může rozhodnou jen lidské odhodlání a víra. V celé linii příběhu na mě nejvíc působí nemoc dcery doc. Krtka, jeho bezmoc jí pomoc a vlastně celá žaloba lékařství, které zasvětil celý život a sám dceři pomoc nemůže. Napadlo mě jestli bych to na jeho místě taky dokázal, takhle s ní mluvit. 22. 10. 2023: Moc hezký příběh, stále je tam něco nového nebo něco, co člověk vnímá jinak, Vztahy lidí, všudypřítomná smrt a děj který herci nehrají ale žijí ho. (04.10.2016)

Svobodova režisérská extratřída v mistrovsky vystavěném Nývltově scénáři a s hereckými výkony, které patří k nejlepším ve filmografiích hlavních hvězd. V daném formátu potom nevadí ani pouze asistenční výkony některých vedlejších rolí, které tak vlastně podporují ohnisko příběhu. Nezapomenutelný stylotvorný vnitřní hlas a stejně tolik vyřčeného pouhýma očima nad rouškou. Nevyumělkovaný lidský příběh s nenuceně důmyslným prostým slovem na téma důležitých věcí v životě a malých velkých vítězství. Poctivá práce, top českých filmů 80.let, 4-5* (13.11.2014)