Pulp Fiction: Historky z podsvětí

V devadesátkách mě Pulp Fiction minulo, protože mě otrávilo to šílenství kolem něj a taky jsem zrovna neholdoval nezávislárnám. Postupně si mě ale získalo a důvod jeho popularity je zřejmý - je to film natočený zjevně s obrovskou a nakažlivou chutí a láskou k filmařině, která se odráží v propracovaném, hravém scénáři s vybroušenými dialogy, soustředěné režii, úsporné kameře, skvělých hercích a velmi stylovém hudebním doprovodu. Tarantinovi nejde o akci, ale o životnost postav, které staví do protichůdných, vypjatých a až bizarních situací - zabijáky svléká do trenek, bossově manželce brutálně smaže sexy mejkap - a tak je demýtizuje, polidšťuje, přičemž každá z hlavních postav dostane pořádně naloženo, zažije něco extrémního. (30.12.2023)

Malokterý film dokáže tak zasáhnout u srdce jako právě Pulp Fiction. Nemá cenu spekulovat nad tím, proč tomu tak je, jestli to je tou syrovostí nebo obsažností, humorem nebo stylovostí. Bylo k tomu řečeno dost na to, aby si každý, kdo to ještě neviděl mohl udělat obrázek, že se jedná o jedinečný filmový zážitek. Co jinak dodat k filmu, který běžní diváci dokáží citovat téměř přesně? Leda, že pět hvězd na ČSFD je prostě málo. (12.09.2011)

„Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neboť ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na Tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh.“ - Chci se tě na něco zeptat. Když jsi ke mně vjížděl, všim sis cedule s nápisem „Sklad mrtvejch negrů“? - Ne, nevšim. - A víš proč? - Proč? - Protože tam žádná není! Protože se neživím skladováním mrtvejch negrů, tak proto! .... - Řekni mi jak Marsellus Wallace vypadá? - Cože? - Z jaký jsi země? - Cože? - Vo zemi "Cože" jsem nikdy neslyšel. Mluví se v "Cože" anglicky? - Co .. Cože? - Anglicky, parchante! Mluvíš anglicky? - Ano - Takže rozumíš, co řikám? - Ano - Řekni mi, jak Marsellus Wallace vypadá! - Cože? Já ... - Řekni ještě jednou "cože"! - Řekni ještě jednou "cože"! Varuju tě, já tě varuju, ty parchante!! - Řekneš to svý "cože" ještě jednou...!!! - On ... je černej - Pokračuj! - Je ... je plešatej ... - Vypadá jako děvka? - Cože? - Jestli vypadá ... jako ... děvka? - Nééé! - Tak proč jsi ho chtěl vojet jako děvku?! - Nechtěl. - Ale chtěl. Ale ano, chtěl, Brette! - Chtěl jsi ho vojet - Né, né - Ale pan Marsellus Wallace nemá rád, když ho vojíždí někdo jinej, než paní Wallacová. (26.08.2006)

Hned, jak mi film na začátku začal vysvětlovat co jeho název vlastně znamená a mě to spíš zmátlo, než nějak pomohlo určit kam se bude ubírat, jsem věděl, že to zase jednou bude něco. Dnes již kultovní snímek je prostě plný neviditelné a těžko popsatelné atmosféry, která vámi vibruje od začátku do konce. Miliony narážek a dopodrobna vyšperkovaných detailu, skloubených s vynikajícím scénářem, herci a s Tarantinovým podpisem - co víc si přát? Snad žádný film mě tak nebavil a snad žádný film neovlivnil můj slovník frází, které se postupně kompletně zpulpfictionizovaly:-) (27.10.2007)

Těžko říct něco, co už neřeklo sto lidí přede mnou a líp. Snad jen tolik, že hlášky z málokterého snímku se zaryjí tak hluboko, že je člověk používá ještě roky poté. Výběr z mého Top 10 : "A jak teda říkají čtvrtlibráku se sejrem?" "Jsem připravená, uděláme to teď hned a tady." "Zed je mrtvej, lásko, je mrtvej." "Kdybys měla bříško, dal bych ti do něj pěstí." "Viděls na tomhle baráku nápis - Sklad mrtvejch negrů?" "Já za to nemůžu, najels na ňákej hrbol nebo co..." "Zmizíš nebo tě zmizím já." Existuje nějaký jiný film, kde diváka u resuscitace člověka, který se předávkoval drogami, nebo u zastřelení nevinné oběti bolí břicho od smíchu dva dny? A existuje kromě Tarantina někdo, kdo dokáže z neskrývaně brakového materiálu, s minimem prostředků a herci v té době prakticky neznámými nebo považovanými za odepsané, vytvořit kult? (01.07.2007)