Slunce, seno, erotika

Přestože je k vidění mnoho intimních partií, které se jen tak na potkání neukazují, tak je tento díl svojí kvalitou hlubokou pod svými předchůdci. A to jednoduše proto, že není tolik vtipný. Jsem rád, že se Zdendovi nepodařilo zrealizovat, kvůli pár úmrtím 4. pokračování, protože by bylo zbytečně pokažené jméno celé trilogie. Jednak by to už nebyla trilogie, nýbrž tetralogie. A jednak by se v souvislosti s ní nepoužívalo slovo ,,dobrá", nýbrž ,,špatná". To by byla bezesporu velká škoda. Takhle mohu dát s přivřeným očkem 3*. (21.09.2013)

Treti dil uz sice neni tak nabusena sranda jako prvni dva, nicmene porad se jedna o perfektni komedii a dustojne zakonceni trilogie. Akorat mi prislo, ze z ty Italie slo vytezit vic. Jinak opet vse pri starym, stejny obsazeni, takze dokonaly, perfektni hlasky a super vtipy. Navic tu je i par nahejch zenskejch. Lepsi 4*. (05.12.2007)

Znatelný pokles v kvalitě oproti předchozím dílům. Nepříliš nápadité gagy střídají gagy nápadité a prostinké. Herci nebyli už tak zábavní. Troškova režie se spíše zmůže jen na vulgarismy, které ale ještě obstojně fungují, a občas vyzdvihují nedostatky, v již tak plytkém scénáři. Jednoznačně nejslabší díl z celé série, ale zase na druhou stranu, je neodvážnější z pohledu post revoluční nahoty, a i nějaká ta originalita by se našla. Mé hodnocení: 60% (21.02.2009)

Troška točil hodnejm srdíčkatejm lidičkám svou typickou buranskou řachandu pro nevinné zasmání, a nějak mu z toho nechtěně vylezla generační výpověď o všeurčujícím českém komplexu méněcennosti, která éru svého vzniku zachycuje s podobnou kousavou přesností jako Chytilové Dědictví. Omylem geniální. Se děsím, jakou neplánovanou satiru za deset let vykoukám z Babovřesků. (30.12.2021)

Některé filmy, a patří mezi ně celá Troškova trilogie, si pro mne zachovaly jakýsi přídech uvolňující se politické atmosféry, kteréžto uvolnění se dostávalo do souvislosti s mým sebeuvědomováním v dětském věku. Byly to filmy, v nichž se postupně, tak jak byly postupně natáčeny, objevovaly věci, které pro mne byly dosud jakési mlhavé tabu. Zároveň jsou krásným svědectvím o tom, jak se do našeho středoproudu otiskl stav tehdejší společnosti. To je ostatně důvod proč nedávám žádnému z těchto filmů, jejichž kvality mi nejsou blízké, nějaké radikálnější hodnocení. Slouží mi jako vzpomínka, otisk, reflexe absurdity, s níž jsme byli konfrontováni. (29.10.2012)