Vůně ženy

Podle mě se sem docela hodí srovnání s filmem Společnost mrtvých básníků. Obojí je ze školního prostředí, i když dějově jsou oba diametrálně jinde. SMB mě narozdíl od VŽ až tak nenadchla celkovým zpracováním. Robin Williams tady nemá tolik prostoru k hereckému koncertu, ale konec filmu na mě působil jako božská mana. Naproti tomu Vůně ženy má zajímavý příběh a skvělý výkon Al Pacina. Jenže konec vyšumí v umělý patos, který sice stejně jako v SMB sází na dojetí, ale mě na zadek neposadil. (31.12.2011)

Bohužel jsem neviděl původní verzi, tažke nemůžu srovnávat ale myslím, že v tomto případě to vůbec nevadí. Tento film je opravdový skvost a pro mně osobně je to filmový zážitek. Scénář je jednoduchý ale přesto vynikající. Tento snímek má výborné dialogy a během téměř 150 minut se nenajde místo, které by nudilo. Scény například jako je tanec tango a nebo řízení Ferrari mi zůstanou v paměti navždy. Chris O'Donnell se na svou roli perfektně hodí a předvádí celkem dobrý výkon. Al Pacino, no to je prostě naprosto excelentní výkon, který právem dostal Oscara za nejlepší herecký výkon. V úvodních titulcích hrála nádherná hudba, která samozřejmně hraje po celou dobu, a aby také ne, když je od Thomase Newmana, takže i jemu patří velký kus na dokonalosti tohoto snímku. Na to, že to trvá zhruba 2 a půl hodiny, tak to krásně a příjemně uteklo. Jediné, co tedy nechápu, že to není mezi 200 nejlepšími filmy. (13.07.2007)

Hodně dlouhý, hodně předvídatelný, hodně patetický, hodně krásný, doslova nádherný film, plný nezapomenutelných scén. Al Pacino předvedl cosi naprosto geniálního, zaslouženě získal Oscara, ale krom toho a mimo jiného, úžasného, je ve filmu cosi ryze lidského, mylně pokládáno za naivního, čemu se říká zastání. Zastat se někoho, není samozřejmost. A zastat se kluka, kterého chtěli vylít ze školy a posrat mu tak potažmo celý život pro nic za nic, kvůli tomu i ty přemrštěné ovace v závěru filmu odpouštím. "Už jste skončil?" "Teprve se rozehřívám."  Tango, Ferrari, vůně ženy, Díkůvzdání, v uniformě na hotelu, jaguárová pomsta, závěrečná řeč a nenormálně vtipný gag malé jedovaté holčičky "...nezapomeň na procházku", která mě shodila z gauče a skvělý mlíčňák Chris... Nostalgie za starými filmy tohoto ražení a radost, že se k nim člověk dorve kdykoliv. Pro filmového fanouška povinná jízda. (04.08.2021)

Příběh se sice chvílemi hodně táhne, ale excelentní Al Pacino vše rázně obrací tím správným směrem. Martin Brest umí pracovat s podobnými náměty a tady měl navíc k dispozici opravdu výborný scénář, který příjemnou nostalgií a lidskostí přímo překypuje. Ale to všechno se děje až na pozadí velkého hereckého koncertu, který by nedokázal žádný komentář dostatečně vystihnout. Tak jako Hoffman umí zahrát autistu, Nicholson psychopata a Carrey idiota, tak Pacino zvládl slepého. Bravo, Ale! 80% (12.11.2012)

Herecký koncert Maestra Pacina. Taký koncert, že ani zapredaná akadémia už nemohla konať inak a namiesto nekonečného dávania nominácií mu dali sošku. Pretože zahrať slepého lepšie ako hocijaký slepec, to je proste nadľudský výkon. Prvýkrát môžem povedať, že jeden herecký výkon ma zaujal viac ako samotný príbeh, samotný film, samotný dej. Proste mi stačilo pozerať len na Ala. Už len to bolo zážitkom. Pri vyslovovaní každého slova. (04.08.2021)