Stíny horkého léta

Je pre mňa sviatkom deň, keď na niektorom kanále TV zaradia do programu Vláčilove Stíny horkého léta. Je to úžasný film, ktorý v tomto žánri znesie porovnanie so svetovými špičkami. Pomerne jednoduchý a priamočiary príbeh o neokázalej ľudskej statočnosti, o tom, čo muž, ak je mužom, musí vykonať bez ohľadu na malú pravdepodobnosť úspechu, má v svojej neodvratnosti atmosféru antickej tragédie. Všetky ingrediencie sú najvyššej kvality počnúc hercami, z ktorých nejeden podáva svoj životný výkon, kamerou maznajúcou sa malebnosťou prostredia až po hudbu dotvárajúcu atmosféru. Nemám užšie definovanú topku najlepších československých filmov, ale ak by som ju niekedy vytváral, na Stíny určite nezabudnem. (17.02.2013)

Po nucené několikaleté odmlce, kdy ho utužující se normalizační režim držel pod krkem, je tohle jenom pouhý odlesk toho geniálního Vláčila, jehož výtečné řemeslo a obrazotvornost explodovalo v 60.letech a v uměleckém rozletu (kdy do období 70.let plánoval spoustu dalších ambiciózních historických projektů) ho přibrzdil vpád ruských vojsk a následná ostudná pětiletá éra "kinematografie zapomnění". Jinými slovy - komunisti Vláčila vyždímali jako citron a ačkoliv jeho poslední tvůrčí etapa také není k zahození, ty pomyslné řetězy, které posledních deset let svazovaly jeho ruce, jsou hodně znát. Strašná škoda..... (13.01.2014)

Pan Vláčil určitě umí a situace který se film věnuje je rozehraná mistrovsky. Troufnu si říci, že na navození atmosféry je František Vláčil vysloveně mistr řemesla. Práce s herci taky výborná, Kukura naprosto fámozní a Bartoška zmrd k pohledání. Obrazová schopnost vyvolat dramatický moment bez dialogu je jedinečná, ale plný počet dát nemůžu, je mně líto mistře Liško, ale na vině jste Vy, protože Vaše hudba často přebíjela atmosféru filmu, to prostě nebylo úplně šťastný. (28.01.2018)

Strhující lidské drama o neokázalé odvaze, drtivém zoufalství, železné vůli a sebeovládání, o bolesti a lásce, ze kterého až neskutečně intenzivně sálá nejen letní vedro, ale především tichý vzdor, napětí a hrozba vibrující každým pohybem, každým pohledem, houstnoucí a rostoucí s každým záběrem, aby nakonec explodovaly v neskutečně emotivním finále, které sevře žaludek a zastaví srdce. Neskutečně intenzivní atmosféra, Juraj Kukura v nezapomenutelné životní roli a pro mě osobně nejsilnější Vláčilův film. Navíc jako bonus zasazený (a natáčený) do mých rodných beskydských kotárů. Zasáhlo mě to před lety v kině plnou silou a teď po letech jsou pocity stejně intenzivní. (19.01.2014)

Baladický thriller založený na principu postupně se stahující smyčky kolem krku hlavních hrdinů. Vláčil buduje atmosféru po krůčcích, plně využívá Kukury a jeho mixu Delonova šarmu a Eastwoodovy neústupné bohorovnosti i tajemna kolem až na jednu výjimku zcela němých banderovců a zásobuje diváka opravdu hutnými scénami (holohlavý A.Kubáň otevírá s nejasnými úmysly zvenčí okno nad postýlkou malé Petrušky, načež nad ní zvedne jako dětskou hračku Železný kříž, či závěrečný showdown). Za to, co provedli s tím demižonem slivovice, si zasloužili zemřít do jednoho.. (30.06.2010)