Údolí včel

Nechám se tím unášet, F.V. je filmový básník, moc mi obohatil život a bude tak činit i nadále, protože rád sleduji jeho filmy opakovaně a stále v nich něco nového pro sebe nalézám. (03.08.2010)

(2x) ,,S nepřáteli můžeš cítit, ale nesmíš odpouštět bratřím, kteří zradili..." Nadčasový příběh o příslušnosti k řádu i touze po svobodě, o citu a lásce, ale také o vině, svědomí a trestu. O dvou mužích, jež jsou si navzájem odlišný ve všech stránkách, ale život jejich osudy spojil v jednu dlouhou pouť a několikrát, byť se načas rozdělí. ,,Nedokáže se bránit, zbloudil, ale jeho duše se vrátí sem..." Zasazení do středověku může v tomto směru fungovat také pouze jako detail, který pak dodává na syrové i tajemné atmosféře drsného, ponurého středověku a samozřejmě v mistrovském Vláčilově podání i na uměleckých kvalitých a jedinečnosti. Fascinující... Vláčilovy opusy Markéta Lazarová a Údolí včel jako celek jsou divácky náročné, těžko strávitelné filmy, ke kterým si divák musí najít cestu, což někdy trvá déle, ale jestli má rád kvalitní domácí tvorby, rozhodně ho neopustí. Tvůrčí kombinace Vláčilově režii, Liškovy hudby, Uldrichovy kamery a bohaté věrohodné výpravy dokonale zastiňuje i Kačera v životním výkonu. Nezapomenutelný výkon krásné Věry Galatíkové a epizodní role Somra, Williga a Macháčka. Z drsné poezie Vláčilova snímku mě nejvíc okouzlila scéna u moře. ,,Také bych je chtěl vidět znova, jako ty, poprvé." 90% (24.02.2018)

Středověk jako drsná doba, která nepřála šťastným koncům. Jednoduchý příběh o střetu náboženského fanatismu s touhou po svobodě stojí na výborném hereckém obsazení (nejen pánové Kačer a Čepek), parádní práci kameramana a hudbě Zdeňka Lišky. Dohromady má divák pocit, že se opravdu ocitl ve středověku. František Vláčil to sice měl natočit, aby se využily kostýmy a rekvizity po příliš nákladné Marketě, ale to rozhodně neznamená, že by film byl nějaký méněcenný. Naopak, ve zkoušce času obstál. (04.06.2022)

Vnímám důležitost snímku, ale trápil jsem se. Možná to zkusím za pár let znovu. Zatím si s Vláčilem nerozumíme. (27.01.2012)

Františka Vláčila považuji již řadu let za pozoruhodného génia s nezaměnitelným režijním stylem. Do patrně nejznámějšího autorova díla jsem příliš velká očekávání nevkládal, protože bohužel nejsem na příliš vysoké umělecké úrovni, rozhodně ne na takové, jaké je zapotřebí k pochopení tak náročného filmu. Projekce tak u mě skončila naprosto stejně jako Tarkovského Andrej Rublev. Po 40 minutách jsem byl nucen Údolí včel vypnout. Jsem si vědom hlubokého ideologického obsahu a silných filozofických motivů, ale nemám sebemenší šanci tohle všechno rozluštit. Druhá projekce se prozatím odkládá na neurčito. (20.12.2013)

Snímek jako celek i každá jeho složka zvlášť tvoří ukázku nejvyššího filmového umění. Dílo sevřené jako pěst řádového rytíře. (18.10.2007)

Boj o víru, dalo by se říct... (05.03.2009)

Neskutočná stredoveká nuda. Hlavne keď to porovnám s historickými filmami, ktoré v tom období v Československu vznikli (Majster Kat, Kladivo na čarodejnice...), tak toto musím zaradiť do zadných kategórií. (02.09.2015)

Od pána režiséra F. Vláčila mám v-i-a-c obľúbenejšiu Marketu Lazarovú, ako Údolie včiel, oba snímky vznikajúce v tom istom roku, spája depresívna, až husto - melancholická atmosféra, ale ako vravím, Marketa, je oveľa zložitejší a zákonite - lepší film, pričom neľutujem, že som si pozrel z mojej strany trošku slabšie filmové dielo, ktoré ma aj tak priklincovalo do sedačky svojou perfektnou kamerou F. Uldricha, či Petrom a Jánom v hlavných úlohách križiackych rytierov. Historické látky režisérovi sedia, lebo sa vie v nich presadiť, aby mal divák reálny pocit, že sa nachádza v 13. storočí. Ja som ten pocit po celý čas mal + stále mi naskakovala husia koža, z niektorých brilantných scén, ktorými snímok disponuje. Nie je to na plný počet hviezd, ale mala by to byť určitá povinnosť každého vzdelaného filmového diváka, aby videl ukážkovú a kvalitnú českú klasiku, aká sa dnes už nenakrúca, a už ani nakrúcať nebude, a tak sa ponúka jediná možnosť vrátiť sa v čase do čias výnimočných filmov, ktoré sa voľakedy nakrúcali, kde patrí i Údolie včiel, Marketa Lazarová, a cetera... (16.07.2016)

Realistická, syrová, duševní historická freska. Přirovnání k Bergmanovi sedí (přestože jsem toho od Bergmana moc neviděl). (13.11.2012)

Láska na první pohled. Nevím proč právě u tohoto filmu mám vtíravý pocit, že takhle nějak mohl vypadat středověk: na jedné straně temné vztahy a vášně, kde je jen krůček k násilí a krutosti, na druhé straně klid a pomalé plynutí času a nad tím vším víra, všeobjímající a mající řešení pro všechny situace. Moje oblíbené pasáže: rozhovory Petra Čepka a Jana Kačera na mořském pobřeží a scéna se slepou dívkou uprostřed rozkvetlé louky. A černobílá barva tomu moc sluší. Proč tenhle film proboha ještě není na DVD? (07.12.2006)

To, že je na csfd hodnoceno Údolí včel výše než Markéta Lazarová je paradoxní a zároveň příznačné, protože Údolí včel je po všech stránkách normálnější film. Jeden z mnoha dobrých filmů Františka Vláčila (to samo o sobě ovšem jistě není málo). Údolí včel není tak magické a také není tak hutné jako Markéta. Ani údolí včel se žel nevyhnou anachronické pohledy na středověk, přestože je zde zjevná snaha tvůrců vymanit se ze šablonovitého pohledu a pokusit se o opravdovější prokreslení jednotlivých postav a jejich motivací. Snaha po vykreslení středověkého "fanatismu" naštěstí zůstala do jisté míry pouze frází uvedenou v anotaci. Středověké pojetí víry a života je výrazně složitější a nevystačíme si s jednoduchými kategoriemi dobra a zla či černé a bílé... To je ovšem bolest prakticky všech historických filmů ze středověku a Ǔdolí včel manipuluje a překrucuje historická fakta přece jenom méně než mnohé jiné filmy... Na závěr mého komentáře ještě malou zmínku o lokacích: Kromě řádových hradů na území dnešního Polska (především Malborg, ale ještě minimálně tři další) je to nedostavěný pozdněgotický kláštěr Kuklov (Kugelweit) na Českokrumlovsku, který byl paradoxně využit pro exteriéry i interiéry tvrze. Zmínku si ovšem zaslouží také interiér krásného a také velmi cenného románského, goticky přestavěného kostela v Boleticích, který byl už tehdy liturgicky nevyužíván a pro účely natáčení byl zřejmě kompletně vymalován. Pokud je mi známo, tak se jedná o jediné využití tohoto jinak velmi fotogenického objektu ve filmu, což je dáno nepochybně především jeho umístěním v prostoru Boletického vojenského újezdu a později i velmi špatným stavebním stavem... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, Pohrobek, witch, sportovec (04.10.2008)

Chce to samozřejmě velké plátno (stejně jako u Markéty nebo Tarkovského filmů) a klid. Jen tak může vyniknout krásná černobílá kamera a (pro popkornové požírače nudný) příběh. Jen škoda, že komunisti nedovolili zakončit film správně - dobrovolným návratem Ondřeje do kláštera. (21.04.2007)

Velmi precizně a syrově (mnohdy i surově) natočený film, který je vizuálně umocněn černobílým obrazem a autentickou středověkou výpravou. Herecké výkony hlavních postav byly přesvědčivé a hudba Zdeňka Lišky skvěle doplňovala silné obrazové výjevy. Kam až jsme vlastně schopni zajít kvůli tomu, čemu bezmezně věříme? (25.02.2012)

Nejsem na dostatečně vysokém intelektuálním levelu, abych pochopil všechny náznaky, odkazy a metafory filmu. (22.01.2009)

Vláčilův nejlepší film. Kombinace Körnerových temných příběhů a Vláčilova mistrovství dává možná nejlepší český film vůbec. Navíc pointa je naprosto super. Jediná otázka zní - čí duše je temnější - Ondřejova nebo Arminova? (12.04.2007)

Tohle dílko je hlavně historickou meditací o možnosti volby, zradě a přátelství. Mezi málomluvným Petrem Čepkem, který se chce stůj co stůj vrátit domů, a náboženským fantatikem Janem Kačerem to jiskří víc než mezi párem z romantické komedie. Ačkoliv by se na první pohled zdálo, že Ondřej z Vlkova je sympatičtější postavou, Armin von Heide zase získává body za tu sílu přesvědčení, se kterou nemusíte souhlasít, ale budete ji alespoň respektovat. Patří mu i moje oblíbená scéna. "Nesmím se tě dotknou." - "A kdybych se tě dotkla já?" - "Přijdeš o ruku." - "Je v tobě něco, co mě děsí. Je mi tě líto." - "Bůh ti odpustí, protože nevíš, co říkáš." (10.11.2008)

Myslim, že sem trpěl stejně jako členové onoho řádu. Údolí včel bylo pro mě fakt utrpení. Po audiovizuální stránce dokonalý, vo tom žádná, ale tim to u mě končí. Je mi líto, ale nenapařim tomu vysoký hodnocení jenom kvůli tomu, že to každej velebí a že to je považovaný za jeden z vrcholů český tvorby. Dějově naprosto nudný, prázdný a roztahaný, bez emocí, bez atmosféry. Tak to na mě bohužel působilo. Vlastně proč bohužel. Prostě se mi to nelíbilo a přešla mě veškerá chuť si pouštět Markétu Lazarovou. (18.09.2009)

For ME 89% (23.05.2009)

Původně to měl být středověký western. No jo, jenže to by scénář nesměl psát Vladimír Körner. (03.03.2009)