Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel SvobodaHrají:
Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Carola Braunbock, Rolf Hoppe, Karin Lesch, Dana Hlaváčová, Jan Libíček, Vítězslav Jandák, Jaroslav Drbohlav (více)Obsahy(1)
Tři oříšky skrývají tajemství a Popelce umožní být jednou obratným lukostřelcem v zelené kamizole, prohánějícím se na koni, jindy neznámou princeznou, před jejíž krásou se i princi tají dech. Cestičku ke štěstí si Popelka najde s pomocí svých kouzelných oříšků a princ přes všechny nesnáze najde svou milou díky tak malému střevíčku, který na nožku padne jen Popelce. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (997)
Libuše Šafránková, zlou macochou týraná Popoluška, ktorá sa zmení na krásanu princeznú, je naozaj sympatická. Zahrala túto rozprávkovú postavu veľmi dobre. Škoda, že to isté nemôžem povedať aj ďaľších hercoch. Napríklad Pavel Trávniček v úlohe princa pôsobí hodne toporne a taký Vítězslav Jandák ako jeden z členov jeho družiny je úplne trapný. Ale ako celok to vyznieva celkom príjemne. Zvlášť v časoch Vianočných, kedy je to s nespochybniteľnou istotou vždy odvysielané niektorou z českých či slovenských televízií. Tri hviezdičky pre Popolušku. *** ()
Pohádky a zejména pak ty české opravdu v lásce příliš nemám. Pravda, že tato pohádka patří k těm vůbec nejlepším českým, ale to nic nemění na tom, že pohádky skutečně v lásce příliš nemám. A protože tohle je česká pohádka, a jak už asi víte, tak české pohádky příliš v lásce nemám, tak nemám v lásce ani tuto českou pohádku. Bohužel tato česká pohádka se u nás stala symbolem Vánoc a žádné Vánoce se bez ní prostě neodehrají. Já osobně kromě nenávisti vůči českým pohádkám a pár dalším žánrům, trpím i averzí vůči opakovanému zhlédnutí stejného díla. Existuje ve světě filmů skutečně jen málo kousků, které bych si dobrovolně střelil opakovaně. Popelka k nim určitě nepatří a nejenom proto, že je to česká pohádka. Svůj odpad si obhajuji více tím, že jsem byl nucený tuhle českou pohádku vidět několikrát a méně její samotnou kvalitou. Nalijme si sklenici čistého vína. Tahle pohádka není tak vyjímečná, aby musela být vysílána každé Vánoce. Na stranu druhou při druhé sklenici stejně čistého vína si musíme připustit, že mnoho lepších pohádek u nás asi bohužel nenajdeme a cpát na Vánoce něco jiného než hloupé a stupidní pohádky by bylo asi nešťastné. ()
Tváře umouněné od popela, ale kominík to není. Klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není. Šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane. České pohádky opravdu nemusím, ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo a na Drei Haselnüsse für Aschenbrödel se každý rok na Vánoce rád podívám znovu. Podle mě nejlepší pohádka, jaká kdy u nás vznikla. Je skrz naskrz vtipná (Hele, princi!), pěkně odsýpá, má tu správnou atmosféru a rozverná Popelka s kuší, provokující prince s jeho družinu, je prostě úžasná. Pojď dolů. – Pojď ty nahoru. ()
Na jednu stranu se nejedna o nic extra super, pohadka v podstate nevynika ani pribehem, ani hereckejma vykonama, ale Vorlickovi se to tak nak vsechno povedlo skloubit dohromady, ze se na tuhle pohadku da vzdycky divat. Navic, i kdyz herci nepredvadi buhvi co, tak jsou ve svejch rolich fakt perfektni, zvlast Safrankova a k tomu tu mame prijemnou hudbu. To spolu se slusnou stopazi da dohromady hezky 4*. ()
Zdá se, že Libuška Šafránkovic se od této role stala dvorní princeznou režiséra Vorlíčka, ale i dalších režisérů nádherných československých pohádek. Také Pavlík Trávníčků v roli přitepleného prince nezklamal a tak také mohl pokračovat ve slibně rozjeté kariéře dobývačů dívčích srdcí. Zatímco Libuš dnes už hraje většinou jen babičky nebo si občas střihne nějakou tu roli královny, tak dřív jsme jí mohli vidět v něžných rolích tak trošku někdy i naivních děvčat. V této tak trošku počesku zprzněné klasické pohádce můžeme vidět story o hodné, obětavé, půvabné divce, kterou nazývali Popelnice a která si šla po dvacetihidinový šichtě tak trošku zakřepčit na bál, kde byl náhodou princ a ten se do ní náhodou zamiloval, tak mu utekla, protože to plachá děvčata dělají a samozřejmě ztratila střevíček a tím začíná policejní vyšetřování záhadného střevíčku, který pomatená, nevyspalá popleta zapomněla na bále, jen jestli si trochu nepřihnula, to už tam nebylo vidět, ale nám filmovým fajnšmejkrům nic neunikne. Samozřejmě nikdo netuší, že záhadnou dívkou je naše hrdinka, která má radši zvířátka než lidi. Ono není se co divit, z psychologickýho hlediska je to pochopitelné, jelikož má dvě milující sestry a líbezně půvabnou macechu, kteří se s ní nemazlí a šikanují ji od rána do večera, doslova jak se lidově říká, že jí dávaj čočku, teda doslova jí nechávaj přebírat hrách. Za příjemnou zábavu nejen na nedělní odpoledne dávám 100% ()
Galerie (63)
Zajímavosti (183)
- Ešte koncom šesťdesiatych rokoch bol v súvislosti s Tromi orieškami ako režisér zmieňovaný Jiří Krejčík, ktorý ale film nakoniec nerežíroval. (Raccoon.city)
- Když Popelka (Libuše Šafránková) pere v potoce prádlo, má džber po své pravé ruce a hromadu prádla po levé. Zároveň lávka, na které stojí, vychází do potoka zleva. Když Vincek (Vladimír Menšík) po rozhovoru s ní odjíždí do města, je hromada prádla na stejné straně, jako džber a lávka vychází do potoka zprava. (pjotri)
- Ako sa zrodilo meno Bohumila Zelenková ako autorka scenára, za ktorým bol skrytý skutočný autor František Pavlíček. Zo skutočného autora sa vinou jeho aktivít počas pražskej jari stala "persona non grata" a Pavlíček musel opustiť kultúrnu scénu. V dokumentoch z prednormalizačného obdobia, v dramaturgickom pláne na rok 1960, zmienky o tom, že scenár Popolušky píše podľa námetu Boženy Němcovej František Pavlíček, ešte nájdeme. Scenárista sa na začiatku 70 rokov obrátil na Ota Hofmana. Hofman následne o záštitu nad scenárom požiadal spisovateľa a dramatika Otta Zelenku. Ten štafetu zavŕšil tým, že mu ako dôveryhodnejšiu "kryciu osobu" odporučil svoju manželku, zvýhodnenú v očiach barrandovského vedenia pre skoršie skúseností s rozprávkovou tvorbou. (Raccoon.city)
Reklama