Společnost mrtvých básníků

Snímek, který dlouho nedostanu z hlavy, výjimečný film, který mě hluboce zasáhl! Robin Williams a jeho geniální výkon, doplněný skvělými výkony všech studentů bez výjimky. Už od prvních minut jsem vycítil, že se nedívám na obyčejný film a že je právem v TOP200 na CSFD i když bych si ho prozatím dokázal přestavit i více nahoře. V poslední scéně jsem měl doslova husí kůži po celém těle. Výjimečný filmový zážitek. Samozřejmě musím pochválit i výbornou hudbu. 10/10* (23.10.2008)

Carpe diem! Některé filmy je dobré si jednou za pár let připomenou... a znovu podle nich začít žít. Víc než jenom Přelet nad kukaččím hnízdem pro teenagery. Plnohodnotný autorský počin Petera Weira, který zde opět (jako v Pikniku na Hanging Rock) proniká do světa uzavřené, přísnými pravidly sešněrované společnosti, a zkoumá, k čemu dojde po překročení neviditelných hranic racionálna. Scény nočních výprav do tajuplné přírody, během nichž se recitace vznešených veršů spontánně prolíná se sestupem k divošským pudům uvnitř člověka, jsou stejně magické jako v Pikniku. Jenom civilizační nadstavba kolem nich je tentokrát důmyslněji vystavěná a promyšleněji nasnímána (symetrické kompozice scén ve velké hale, přechod od teplých k chladným barvám, točení se ve víru básnické inspirace, význam každé výměny pohledu mezi učitelem a žákem). Robin Williams hraje učitele, kterého většina z nás nikdy neměla a mít nebude, ale pro radu si za ním díky Weirovu nestárnoucímu filmu můžeme zajít kdykoli. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Dale, Aidan, Cimr, cure (04.04.2009)

Omlouvám se, pro mě naprosto nestravitelný film. Moje hodnocení je ryze subjektivní a vychází z mé naprosté averze vůči charakterům typu Johna Keatinga, nutící druhé nejít s davem. Až agresivně vás nutí "rozvinout" svoji osobnost, pokud se náhodou chováte "nepozoruhodně", je to bráno jako potlačování osobnosti. Tolik prázdných a přemoudřelých řečí jsem dlouho neslyšel. První půlka filmu naprosto, naprosto o ničem. Chovejme se na povel jako banda blbečků - co třeba trhat stránky z knížky? Jo, dobrá blbečkovina - ale kdepák blbečkovina, to je vaše nespoutaná osobnost! Chudáci ti kluci, až jednou nastoupí do práce, budou muset sklonit hlavu mezi stovky dalších a v tom jednotvárném davu budou jen jednou tečkou z milionu....hrozné, a to jim jeden pošahaný učitýlek vtloukal do hlavy, že ze stolu vidí svět jinak....ehm (shovívavý úsměv). Já mám svou společnost mrtvých básníků - knihovnu s jejich slovy. Miluju poezii. Ale Keating z ní udělal pozérství.... jako když si na funus vemu bílou mikinu a před rakví budu na všechny kolem řvát: Jsem jinéééj, jsem jinéééj. Keating není jen učitel, je to life coach, v dnešní době by měl fenomenální úspěch....všichni chceme být výjimeční, jenže si budeme muset možná jednou přiznat, že to nebyla pravda. (20.02.2021)

Jak jen to ten Peter Weir dělá? Kolik pravdivých slov a emocí dokáže dostat do jednoho dvouhodinového filmu? A vlastně do každého svého filmu. Ať vypráví o škole chlapecké či dívčí, vždy mě dokáže jeho příběh pohltit a podivně „nalomit“. K mému setkání se Společností mrtvých básníků došlo sice poměrně pozdě, nicméně toho dlouhého čekání nelituji – viděla jsem film v ten pravý čas. Viděla... a pochopila. Tváře, jenž neznám, ale jejichž myšlenky mi rozhodně nejsou cizí. Skupina mladých lidí, třída jako každá jiná. Je zde frajírek, obrýlený kluk v první lavici, nadějný herec i zasněný mladík s duší básníka. A také učitel, který je probudí. „Carpe Diem. Seize the day.“ Jsem ráda probuzená. A tenhle film mi to znovu připomenul. "I went into the woods because I wanted to live deliberately. I wanted to live deep and suck out all the marrow of life... to put to rout all that was not life; and not, when I came to die, discover that I had not lived. " (17.11.2007)

John Keating není jen učitel, ale především výsostný intelektuál, který kritický způsob myšlení, svobodomyslnost a tvůrčí činnost považuje za nejvyšší hodnoty, které je třeba bránit a vštěpovat mladé generaci. Nejde mu o mechanické předávání sumy informací, ale o podnícení samostatného myšlení a tvořivosti. Píšou se 50. léta, v rádiu se hraje rock'n'roll, ale na soukromé škole pro děti americké elity jako by se zastavil čas a v tomhle autoritativním zatuchlém prostředí, kde se pěstuje opatrnost, se profesorovy názory jeví jako podezřelé a potenciálně nebezpečné. Film je příjemný, srozumitelný a lehce stravitelný, na druhou stranu, jak to už u amerických studiovek chodí, až moc uhlazený a naivně idealistický. V Robinu Williamsovi našel Peter Weir ideálního představitele hlavní role. Charismatický sympaťák každým coulem, kterému jeho zápal a hodnotový žebříček věříte. Celkový dojem: 75 %. (06.09.2014)