Double Indemnity
Poistka smrti
Double Indemnity
Double Indemnity
Režie:
Billy WilderKamera:
John F. SeitzHudba:
Miklós RózsaHrají:
Fred MacMurray, Barbara Stanwyck, Edward G. Robinson, Porter Hall, Jean Heather, Tom Powers, Richard Gaines, Fortunio Bonanova, John Philliber (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Vypočítavá Phyllis Dietrichsonová (Barbara Stanwyck) a její milenec - úlisný pojišťovací agent (Fred McMurray) donutí pana Dietrichsona uzavřít životní pojistku na dvojnásobné odškodnění. Phyllisin manžel netuší, že podpisem pojistné smlouvy na svůj život zpečetil svůj další osud. Oba spiklenci naplánují dokonalý zločin a po Dietrichsonově smrti se chystají vyinkasovat pojistku. Vražda je zdánlivě perfektní, jenže nekompromisní vyšetřovatel pojišťovny (Edward G. Robinson) cítí zradu. Napjatá atmosféra ještě zhoustne, když dosavadní milenci a komplici zjistí, že si navzájem nemohou důvěřovat.Temný thriller podle skutečné události patří k mistrovským dílům režiséra Billyho Wildera. Film získal šest nominací na Cenu Akademie včetně kategorie Nejlepší film a Nejlepší herečka pro Barbaru Stanwyck. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (270)
Fantastický thriller, pri ktorom sa na rok výroby pozerám s údivom. Literárna predloha a založenie na skutočných udalostiach dáva príbehu ešte väčšiu uveriteľnosť. Prehnitá Barbara Stanwyck exceluje. Dej je pútavý, strieda zápletky a môžeme v ňom vidieť rozmanitosť nápadov. To platí pre kriminálnu dvojicu, ktorá ukuje zaujímavý plán, ako aj pre ich odhalenie. Zakončenie filmu je dokonale vycibrené pre oko diváka, v pôvodnom literárnom príbehu totiž Neff skončí v plynovej komore. ()
Plnokrevný noir s pedantsky pevným scénářem a brilantními dialogy, které - oproti jalové atmosféře, standardně hollywoodským výstupům a nestandardní neúčasti ženské hollywoodské krásy - mohou jako jediné zaujmout současného diváka. ()
Billy Wilder fakt umí, přesvědčuju se o tom stále víc a víc. Trochu mě zneklidňuje, když tu čtu, že to bylo podle skutečné události, tím se příběh stává ještě mrazivější. Přitom zápletka působí banálně- žena se chce zbavit manžela, využije pojišťovacího agenta a spáchají zločin, o kterém se domnívají, že je dokonalý. Pro penízky, samozřejmě. Ale to, jak to Wilder podal, vás vtáhne do černobílého dění a krom toho, že se mi Barbara Stanwyck nepozdávala jako la femme fatale, to nemá chybu. Hned po obou hlavních pachatelích, pardon postavách, se mi líbil likvidátor (bacha, to je pozice v pojišťovně) pan Keyes, který přešetřuje veškeré případy vyplácení pojistek a odhaluje nepravosti s takovým zanícením, s jakým skladatel komponuje svůj majstrštyk. ()
4,5*/5...Vynikajúce krimi/noir!!! Napínavé, správne zamotané a vypointované s atmosférou, ktorá je poriadne dusná. Wilder bol macher, o tom niet pochýb a Double Indemnity sa môže smelo radiť k jeho top filmom... ()
Podľahnúť ilúzii dokonalého zločinu je síce pre niektorých lákavé, ale lož máva krátke nohy, nieto zločin. Precízne postavený poistný podvod sa odrazu rúca pod ťarchou nových okolností. V klasickom noir môžete takisto podľahnúť ilúzii dokonalého filmu. V tomto prípade sa ilúzia mení na fakt a vydrží až do konca. Ale to som si už u Billyho Wildera zvykol, že jeho filmy nemajú chybu. ()
Double indemnity je skvělou ukázkou noiru a vůbec amerických filmů z 30.-40. let 20.století hned ze dvou důvodů. Tím prvním jsou přesně typově obsazení herci, kteří často nemusí předvádět žádné herecké koncerty, a přesto diváka dostanou svým ledabylým charismatem přesně tam, kde ho chtějí mít. V Double indemnity hraje tuto roli Fred MacMurray – jeho výkon je přeci jen až příliš toporný a chybí mu bogartovská nadsázka. Soupeřem mu je však skvělý Edward G. Robinson, jehož živelný projev tvoří s MacMurrayovou strnulostí zajímavou chemii schopnout utáhnout celý film. Druhým důvodem jsou perfektně vypointované dialogy. Není tu snad jediná odfláknutá věta, z každé jiskří vtip a zdrcující noirová osudovost. Nemyslím si, že by Double indemnity byl nejlepší noir, ale rozhodně je ukázkou toho nejlepšího, čeho byl tehdejší Holywood schopen. ()
Strhujícím způsobem sevřený a soustředěný Wilder. Není divu, že je to jeden z nejslavnějších noirů. V podstatě nemá slabé místo a dokonale využívá všechny noirové principy, které z toho dělají 107 minut dlouhou žánrovou učebnici. Barbara Stanwyck je božská. 9/10 ()
Mně to nebavilo. Karty jsou rozdány hned od začátku, vše je nalajnované a těžce, fakt těžce předvídatelné, a k žádnému zvratu ani překvapení nedojde. Jen Chandlerovy břitké dialogy stojí za to, ale jinak ten příběh fakt nic zajímavého ani ohromujícího nepřináší. ()
85% ()
For Me 92% ()
Jediný kdo může konkurovat ve filmech noir Billymu Wilderovi je zase jenom Billy Wilder. Tak například John Huston nebo Alfred Hitchcock dělali zcela vynikající snímky tohoto druhu - ale Wilder stvořil čistou, esenciální genialitu. Vždyť co jiného je i Pojistka smrti - film precizní v každém detailu: strhující vyprávění, výborně napsané postavy i dialogy (na scénáři se podílel Raymond Chandler - a je to znát), úžasní herci a fascinující kamera (díky které jsem konečně pochopil, co myslel Terry Pratchett, když psal v jedné Zeměploše, že existuje tisíc odstínů černé). Nikdy nevěřte ženám, které mají vřelý vztah k cynickým pojišťovákům! A pokud jste cyničtí pojišťováci, raději nevěřte ženám vůbec! ()
Pokud se v současnosti dívám na černobílý film, jde o snahu filmařů podpořit absencí barev svou vizi; v případě špatných tvůrců jde prakticky o jedinou možnost, jak se mohou pokusit přesvědčit diváka o tom, že sleduje umělecký skvost. Tento snímek nespadá ani do jedné z těchto kategorií. Film je černobílý prostě jen proto, že pamatuje druhou světovou válku a nikdo ho nedobarvil v Technicoloru. Ale ani jeho věk nezabránil tomuto počinu v tom, aby mě převelice bavil. Pravda, byl jsem ochuzen o možnost předvést své dedukční schopnosti; když je vrahem vypravěč, už si člověk nemusí vůbec lámat hlavu, ale o to tady vůbec nešlo. Tady šlo o příběh, a ten byl zajímavý, skvěle natočený i odehraný a plný parádně napsaných dialogů: "Je tu jeden výborný chiropraktik, kterého jsem chtěl před odjezdem navštívit." "Chiropraktik? No, hlavně ji nezahrnujte do nákladů." / Poučení: Máš v hlavě dokonalý plán? Předpokládej, že bude stejně nepotopitelný jako Titanic. ()
Za poslední dobu konečně příjemný noir, který bavil každým coulem. Ach jo, asi miluji Lolu! ()
Opravdu brilantní detektivka ze staré školy. Femme fatale, drsný hlavní hrdina, jak má být, vynikající kamera, o scénáři a režii ani nemluvě. ()
Žáner film- noir sa mi naozaj pozdáva, monológy hlavného predstaviteľa som si vychutnal, rovnako aj temnú atmosféru, no Fred MacMurray mi do role nesadol (sám neviem prečo). Stále teda čakám na nejaký dokonalý noir, ktorý by mi doslova vyrazil dych, pretože pre mňa to ešte nie je dostatočne čierne a depresívne. Možno by to chcelo viac monológov, či väčšiu neschopnosť riešenia situácie, pretože takto ma úplne uspokojilo len pár scén a posledných 15 minút. 85% ()
Natočeno podle novely "Double Identity" Jamese M. Caina. Hudba - Miklos Rozsa. Kamera - John Sertz. CITÁT - Los Angeles 16. července 1938.......... Naprosto povedené je scéna okolo 22 minuty, kdy se hlavní hrdina zastavuje autem na jedno pivo. Doprdele, to byl život. Příběh vlastně začíná na konci - to není spoiler. Tak prostě funguje většina Noirovek. Hlavní hrdina nám pak vypráví, jak došlo k situaci, právě viděné na počátku příběhu. CITÁT - Tak jsme jen tak seděli a ona začala zlehka plakat, jako když déšť dopadá na okno........... Příběh pojišťovacího agenta, který se zamiloval do vdané ženy. Ta žena zrovínka chce zabít svého manžela a ještě by na tom chtěla vydělat. CITÁT - Musí to být dokonalé........ Tak moc jsem téhle dvojici fandil, až jsem málem při jedné scéně dostal infarkt - nebudu psát kdy ani kde, to by spoiler byl. CITÁT - Byla to chůze mrtvého muže.......... Černobíle natočený příběh, který se zakládá na napětí, vyšetřování vraždy a obsáhlém dialogu. Nejdůležitější je sledovat zvraty, domněnky a realitu. Co se mohlo a nemohlo stát a hlavně jak to doopravdy bylo. CITÁT - Vražda není nikdy dokonalá. Dříve nebo později se něco pokazí......... Tak si nasedněte do tohoto rozjetého vlaku směr hřbitov a kochejte se, ten příběh za to určitě stojí. ()
Hlavní hrdina, nejspíš kříženec Humphreyho Bogarta a Lee Marvina, nakonec nedoplatí na chybu ve svém zdánlivě bezchybném plánu a dokonce ho ani nepřechytračí femme fatale, ale srazí ho do kolen kancelářská krysa v podobě Edwarda G. Robinsona (nic ve zlém). Důraz na zdánlivě nepodstatné detaily (ohnutý koberec) a napětí po většinu stopáže, to je to, co jsem u Billyho Wildera zatím nepoznal, ale snad budu mít možnost vidět i další jeho podobně laděné kousky. I přesto pro mě ale vrcholem žánru zůstávají Kubrickovo Zabíjení a Wellesův Dotek zla, natočené o dekádu později. ()
Šikovná noirovka. Na začiatku sú síce prezradené základné obrysy zápletky, postupný vývoj príbehu, no predovšetkým jeho spracovanie nenudí. Aj v Poistke smrti Wilder dokazuje, že je pre mňa jedným z najlepších režisérov noiru. Za pozornosť stoja aj charaktery postáv, ktoré sa postupne vyvíjajú. Napríklad, aj keď vzťah medzi Walterom a Phyllis bol v popredí celého príbehu, postupne sa odhaľuje, že ešte zaujímavejší a zložitejší bol vzťah Waltera s Keysom. Keď do toho všetkého zahrniem brilantné herecké výkony ide o veľmi pozoruhodný film, ktorý sa nestratí ani v súčasnej dobe. ()
Geniální film - a navíc překvapivě věrná adaptace... Jediný problém byla úděsná paruka Barbary Stanwyckové, která kazí dojem z jejího skvělého výkonu. ()
„Dvojité odškodnenie” v prípade úrazového poistenia, spadá do úvahy najskôr iba vtedy, ak k tomu súčasne dôjde i ku nejakej tragickej, obzvlášť závažnej udalosti (nehode), trebárs - (ne)šťastného pádu z vlaku...?! Poisťovací agent - Walter Neff, by vám vskutku o tom vedel povedať asi oveľa viac, než práve ja laik, keďže pracuje vo vychýrenej poisťovni Pacific All-Risk, a je expertom nielen na uzatváranie „všetkých životných rizík” , ale kľudne vám tiež predĺži i poistku na váš automobil, ktorá ináč už medzičasom stratila platnosť, a tak priamo kvôli tomu prichádza na bulvár Los Feliz, kde si mimochodom v prepychovom luxuse nažíva nielen pán Dietrichson, ale najmä jeho v poradí druhá pani manželka Phyllis Dietrichson, ktorá je akurát doma, keď Neff zazvoní na zvonček, kedy dvere otvorí akási neznáma slúžka. To je vôbec prvý impulz ich vzájomnej náklonnosti v tom zmysle, že pôvodne sem dorazil len preto, aby sa opýtal, či je pán Dietrichson zrovna duchom prítomný, ale namiesto toho začnú títo dvaja kuť zlomyselné plány, čo by sa dalo pripísať aj tomu, že sa Walter Neff až po uši zamiloval do Phyllis, kvôli ktorej si zrejme zničí celú reputáciu, o čom ma informuje hneď na začiatku, keď začne v Los Angeles, vo večerných hodinách, dňa 16. júna 1938, dopodrobna rozprávať, čo sa mu to vlastne prihodilo, čo automaticky dokladá i náležitá retrospektíva, pomocou ktorej sa dostávam do obrazu... Do úst si neustále berie Bartona Keyesa, kolegu a likvidátora škôd, pre ktorého nahráva vlastné priznanie... Kľúčovú rolu zohrala - najprv mimoriadne zaslepená láska a potom aj rozprávkové zbohatnutie, ktoré sa z počiatočných 50 000 vyšvihlo až na astronomických 100 000 dolárov, kvôli čomu prikývol na zvrátený nápad Phyllis Dietrichsonovej, spočívajúci v tom, že naaranžujú smrť pána Dietrichsona tak, aby to vyzeralo na „dokonalú nehodu” ? Čo by sa mohlo teraz pokaziť... ? Možno Dietrichsonova dcéra Lola, zohrá ešte dôležitú úlohu ? / Rakúsko-Uhorský emigrant Billy Wilder nakoniec zakotvil v klasickom Hollywoode, aby nakrúcal legendárne diela americkej kinematografie, kde by som určite započítal i strhujúci film noir s originálnym titulom "Double Indemnity" z roku 1944, ktorý vznikol ešte pred Strateným víkendom, Sunset Boulevardom, či Bytom, pretože sa blysol na začiatku režisérskej kariéry, tým pádom si vytvoril svoj nezameniteľný rukopis, ktorý si vybrúsi(l) do maximálnej dokonalosti, a to o rovných šesť rokov neskôr v mojom najobľúbenejšom ("najlepšom") filme. U Barbary Stanwyck nie som zvyknutý na stelesňovanie zákerných postáv, ale i napriek tomu jej Phyllis Dietrichson náramne dobre pasovala, ako uliata. Fred MacMurray je výborný po celý čas, ale až všetky scény s "Emanuelom Goldenbergom" , alias Edwardom G. Robinsonom, sú presne tie, ktoré som si najviac vychutnával. „Malý vzrastom, veľký herectvom,” podobne ako Humphrey Bogart, s ktorým si taktiež spoločne zahral, napríklad v Kid Galahad z roku 1937. PS: Vyčerpal som úplne všetky možnosti, ktoré som chcel napísať a popísať, a už ma teda nič iné nenapadá okrem toho, než aby som snímok následne odporučil aj ďalším divákom, a to buď konkrétne čisto len tým, ktorí ho zatiaľ ani nevideli, alebo druhým, ktorí ho už síce videli, ale znovu si osviežiť príjemné spomienky, by nebolo celkom od veci... ? () (méně) (více)