Spiderweb
Režie:
Zdenek ZaoralKamera:
Michal KuličHudba:
Václav HálekHrají:
Eva Kulichová, Milena Svobodová, Jiřina Třebická, Jiří Zahajský, Radka Fidlerová, Miroslav Macháček, František Husák, Zdeněk Dušek, Yvetta Kornová (více)Obsahy(1)
Člověk nemá nic jiného než vlastní svobodu. Sám se jí zbavuje, když se stává otrokem drogy. To tvrdí primář psychiatrického oddělení místní nemocnice (Miroslav Macháček), za kterým přichází mladá osmnáctiletá narkomanka Radka Valtrová (Eva Hodinová). Ta si v životě prošla mnohým a všechny její problémy, ať už lhostejnost a nevšímavost vlastních rodičů nebo její nešťastný milostný život, vedly k drogám, které získává za sex s bývalým milencem své matky. Primář Radku pošle do psychiatrické léčebny, kde se má za pomoci různých metod vymanit ze své závislosti. Radce se však zdejší místo zcela protiví a není schopna se plně zapojit do léčby a aktivně spolupracovat s místními doktory a psychology. Sama si také připadá jako v „koncentráku“. Jistou oporu však nalezne v doktorce Heleně (Milena Svobodová), která je zde ale také jako pacientka, léčící se ze závislosti… Ve své době provokativní snímek, jenž se jako jeden z prvních v Československu otevřeně vyjadřoval k problematice drogové závislosti, natočil scénárista a režisér Zdenek Zaoral. Vývoj filmu byl složitý a vznikal od roku 1981 nejprve v poloamatérských podmínkách, ve kterých bylo natočeno přibližně 4/5 scén, a dokončen byl až v roce 1986 ve filmovém studiu Gottwaldov. Kromě značného dokumentaristického pojetí filmu stojí za zmínku také snaha o výrazné experimentování v oblasti vyprávění, střihu i barevného tónování. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Oproti předloze je film více zaměřen na prostředí léčebny, což na člověka, který nemá s ničím podobným zkušenosti, určitě působí velice silně. Nejde ale o to, diváka vystrašit, ale spíše ho ujistit, že do podobné situace, se může dostat kdokoliv, včetně jeho samého. I proto je Pavučina tak naléhavá a neztrácí časem nic ze své intenzity. Velice působivý je tu mimo jiných František Husák v roli dokotora. Rozhodně stojí za to si dát tu práci, tento film někde najít a shlédnout. ()
Film pozoruhodný jednak svojí formou, dále tematikou, otevřenou nahotou (ovšem takřka bez sexuálních scén) i hereckými výkony (v řadách lékařů především Macháček a Husák, v průběhu filmu pak neustále roste výkon Evy Kulichové coby pacientky Radky). A pak samozřejmě také tím, že šlo o náš první nezávislý film. Který se ke konci trochu vleče a náhled na problematiku drog je už z dnešního pohledu možná trochu zastaralý. Jinak moc povedené. ()
Zajímavé, na imdb.com má tento film aktuálně 80 %... ()
Jeden z prvních filmů zabývajících se u nás problematikou drog. Radka Winterová se dostala ze záchytky do protidrogové léčebny, kde musí absolvovat tvrdý odvykový režim s netradičními léčebnými prostředky. Víc než na samotné používá drog a zobrazovánímzdrogovaných jedinců, jaké známe z jiných filmů, jde tu o to ukázat na příběhu několika pacientek, jak se lze stát drogově závislým i jak z toho ven. Svoji tradiční úlohu lékaře zde zahrál Miroslav Macháček, osobitou pacientkou byla Jiřina Třebická, jejíž ztvárnění role se mi asi líbilo úplně nejvíc. Na filmu mi vadilo prolínání dějů, skutečných i těch prožívaných v paranoi, nenápadně to bylo odlišováno barevnými filtry na kamerách, ale ne vždy srozumitelně. Také zvuk nebyl nejlepší, asi se tolik nevydařily postsynchrony. ()
Vzpomínám si, že jsme na to šli povinně se školou. Tehdy jsem z toho filmu měl depku. Z toho filmu šel strach. Nevim jestli to takhle mělo pusobit na mladé lidi, ale na mě to způsobilo dost. ()
Československý psychologický film popisující život mladé dívky poznamenaný drogovou závislostí. Hlavní část snímku představuje její pobyt v ženské léčebně závislých na alkoholu a drogách, přičemž četné retrospektivy z jejího dřívějšího osobního života naznačují příčiny ke sklonu k útěkům do jiného světa pomocí chemických látek. Tyto příčiny spočívaly v nezájmu rodičů o svou dceru a také v milostném zklamání, neboli v nejčastějších důvodech, kdy mladí lidé hledají útěk z reality, která je zklamala. Hlavní postavu osmnáctiletou Radku Walterovou přesvědčivě ztvárnila E. Kulichová-Hodinová, v dalších rolích pacientek psychiatrického ústavu se představily J. Třebická, R. Fidlerová a Y. Kornová, která jako jediná nemusela svou závislost předstírat. V rolích psychiatrů se objevil M. Macháček a F. Husák, otce Radky, slavného dirigenta ztvárnil J. Zahajský a přítele její matky, který Radce za sex obstarával drogy, hrál Z. Dušek. Pochmurná atmosféra léčebny byla zesílena výrazným hudebním motivem připomínajícím odbíjením zvonů a šedivým zabarvením evokujícím beznaděj, což kontrastovalo s obvyklým barevným zobrazením vzpomínek a událostí, které předcházely Radčině pobytu v léčebně. Film je ukončen dramatickou scénou, kdy se jedna z pacientek, inteligentní psycholožka, po propuštění z ústavu vrátí a záhy se předávkuje, neboť zjistila, že už není schopná vést normální život. Otevřená syrová výpověď Z. Zaorala natočená ve zlínském studiu se jako jeden z mála snímků věnuje drogové problematice v socialistické společnosti a přináší zajímavý divácký zážitek. Ačkoli jsem od snímku pesimisticky nic převratného neočekával, nakonec na mě film, i díky svému zajímavému, částečně uměleckému ztvárnění, zapůsobil silně a domnívám se, že jako varování před drogovou zkázou člověka je aktuální dodnes. ()
S odstupem 27 let musím, říct, že vzpomínky na Pavučinu byly trochu optimističtější, než jaký film opravdu je. O drogách toho tam totiž moc není, když porovnám s mladšími filmy s podobnou tématikou. Na druhou stranu v 1986 se toho o drogách v široké veřejnosti zas tolik nevědělo a panoval ještě komunismus a tohle se musí brát v úvahu, když se člověk na Pavučinu dívá a hodnotí jí teď. Scény z léčebny mi připadly vyložené nudné, barevné reminiscence do minulosti hrdinky byly o fous lepší. Sama hlavní představitelka byla asi to nejlepší z celého filmu. Hodnocení z 1986 nechávám, teď bych dával o hvězdu méně. ()
Zajímavé a jistě záslužné zpracování výborné knižní předlohy, které, bohužel, utrpělo zjevným nuceným ořezáním scénáře v důsledku doby vzniku. Z dnešního pohledu působí tedy už poněkud lacině a mnohdy i nevěrohodně, v době uvedení do kin bych býval hodnotil mnohem výše, jenže nevím, zda by to nebylo způsobeno mou tehdejší vysokou dávkou mladého a dravého testosteronu v těle v kombinaci s poprvé v českém filmu prezentovanou opravdovou ženskou nahotou. U mě lehce pod 50%. ()
Prostředí dívčí léčebny drogově závislých je samo o sobě dost depresivní a tento snímek dojem ještě umocňuje. Místy až surrealisické stvárnění halucinací kombinovaných se vzpomínkami a realitou je neuvěřitelně silné. Film jako celek drží nastavenou laťku a až na pár drobných chvil neztrácí své tempo. Je až s podivem, že takovéto dílo mohlo vzniknout v roce 1985, vřele doporučuji všem. Plným právem 4 a 1/2 hvězdičky. ()
Z tohohle filmu si pamatuju dvě scény - chůzi po schodech, jejichž stupně se rozežírají pod nohama (vypadalo to jako Švankmajer, nevím kdo to dělal) a pak úplně zfetovanou nebo ožralou holku, kterou někdo prcá zezadu, ohnutou o popelnici, a ona při tom bleje. Velice působivé :-/ ()
Spolu s dětmi ze stanice ZOO rozeslat po školách a pustit děckám první a poslední den školního roku, stejně je proflákaj včetně sboru. Zakázané ovoce se pro mne stalo ovocem plesnivým a mám panický strach z toho, jak se s tím vypořádají mé děti. ()
Téma a způsob natočení se vymyká tvorbě 80. let (snad jen Proč?). Syrové do morku kostí se odpichuje od německého My děti ze stanice ZOO a říká: I u nás máme feťáky, koukněte se, soudruzi. Jen pár nedonošených a nevěrných scén z „feťáckého doupěte“ a někteří herečtí rádobyfeťáci mi nedovolí dát maximum. ()
Poměrně psychodrama o drogové závislosti z osmdesátých let, který se naprosto vymyka tehdejší kinematografii. Ovšem trošku mě vadilo, že to vlastně nemá žádny pribeh a je to odnikud nikam. ()
Na mne velmi působivý film o nešťastném spojení nepříznivých situací, které hlavní hrdinku potkaly v nepravou chvíli (když byla ještě moc mladá a blbá) a vyústily ve fatální rozpad osobnosti. Skutečná povaha a osud Radky se odkrývá postupně, atmosféra filmu je uvěřitelná, k tomu pár naturalističtějších obrázků (bez blití) a docela zajímavé ukázky terapie. Příjemné překvapení. ()
Kolik hvězdiček dát filmu, kde jsem v záběru celkově cca 3,8 vteřiny. A to byl celý natáčecí den v ohodnocení jestli dobře pamatuji 130 Kčs. Jiná doba, jiné vše. Klady: opravdu dobové čb záběry; jj i v té době existovala drogová scéna; Fermák, Algenička, pro MUDr. lepší výběr, vše doplňuje chlast. Doporučuji pro všechny, kdo mají chuť na nějaké dobroty. ()
Syrove tvrde. Droga je vsechno. Vsechno bez drogy neni nic. Co mi zbyde? Je-li sebevrazde zbabelost, pak je to jedina zblabelost, ktera vyzaduje odvahu. Tohle napsal bratr peška jednou do nejaky ankety... ()
Byl to první film o drogách, co jsem viděla, a zapůsobil. V tu chvíli jsme věděla, že něco takového nechci nikdy zažít. Vypůjčím si slovo od ostatních hodnotitelů - syrové. Jestli reálné - nedokážu naštěstí posoudit. ()
Film jsem viděla před asi čtvrtstoletím..tehdy mne zaujalo, že nikdo ve filmu "nenastavoval zrcadlo", Slovní moralizování tu ani nebylo potřeba.....pár let před tím jsem patřila k partě lidí na hranici toho, co ukazoval film..jen jsem měla respekt před drogou. Tohle navíc zapůsobilo, jak mělo, vždyť to nebylo z jiné země, ale z Československa. Poloamatérské podmínky tomu daly autentičnost. ()
Je to psycho, ale odehrává se z větší části na mém oblíbeném zámku. Za svého druhu průkopnictví a taky z nostalgie za 3. ()
Film jsem viděla v rámci povinného školního představení na gymnáziu. Autorům se podařilo - alespoň v mém případě - o sugestivní protidrogové dílo. Syrové ničím nepřikrášlené obrazy, špína, fyzická i duševní zoufalost. Na mě to rozhodně zapůsobilo. ()