Knoflíkáři

Příbuzní Samotáři nebo Zelenkovy mystifikační dokumenty se mi sice líbily víc, ale do seznamu nejoriginalejších českých filmů bych Knoflíkaře zařadil bez problému.  Petr Zelenka stvořil unikátní sestavu povídek se silnou atmosférou doby a devadesátkového večera (ta z toho tříští!!! Přímo puntíčkařské, i když samozřejmě nezaměrně),  obdařil ji typickými absurdními nápady, které jsem opět musel obdivovat. Překvapí už jenom odvážný inveční černobilý začátek s Japonci, druhá povídka s taxikářem je zase výborně propletená a vypointovaná.  Nejméně mi sedla třetí povídka, přišla mi moc morbidní, tam pobavila hlavně písnička pacienta zhrouceného z rozchodu (říkal jsem si, že jsem ho musel už někde vidět - a ono Marek Najbrt!.) Naopak nejvíce se mi líbila čtvrtá povídka - setkání dvou mužů s jedinečnými úchylkami.) Pan Kodet dokázal  krásně dělat letadlo, zasloužený Český lev. Také je zajímavý spojující motiv atomové bomby. (16.08.2023)

Provázanost jednotlivých povídek postavami či ději (ne nutně přítomnými, stačí fotka na zdi) je sice zajímavá, ale vcelku vlastně nikam nevede. Třeba bych znal rád reakci těch seznamujících se rodičů na onu negativní událost (abych vyloženě nespoileroval), ale místo toho se mi dostane exkurze do života podivínských bláznů s nějakou úchylkou. Jinak jsou zde vlastně jen dvě zajímavější zápletky (Hirošima, autonehoda), ale Hirošima u Kukura fajn, člověk někdy neví, jaké jiné neštěstí ho minulo, ale ta autonehoda mi přišla hodně podivně natočená a nevěrohodná, nemůžu si pomoct, včetně toho praní se. Když se syn ptal manželky na tento film, tak ta si pamatuje samozřejmě jen hlášku Neplatíš, tak nepřepínej, ale jednotlivé povídky by dohromady nedala. Ani se nedivím - zápletka s taxikářem je sice dobrá jako anekdota, ale dál už nijak rozvedena není a vlastně ani nevíme, proč jeho žena je nevěrná a proč tamta, zkrátka to tak je, a ty se s tím smiř diváku, ber, nebo nech být. Jinak - kromě anekdot - vlastně nevím, co mi chtěl autor a film říci. Že mají lidé různé úchylky? Je to, nebo není vtipné? Nevím, mně nepřišla zajímavá ani jedna. Že pilot žádá o odpuštění a dostane se mu ho od jiného vraha? Že si lidé hrají na něco víc, ale v praxi se chovají jako zvířata? Celé mi to přišlo nakonec podivně zmatené, a mám pocit, že dát jednotlivé střípky skládačky dohromady lineárně, nebude fungovat ani onen povídkami se odvíjející subplot, včetně časových paradoxů. (23.08.2017)

Kvalitní hořko-humorná podívaná, které bohužel kazí výsledný dojem její nevyrovnanost (Štěstí z Kokury a Duch amerického pilota mě narozdíl od zbývajících povídek moc nevzaly). Nejvíce se mi líbili "Pitomci", ale třeba létající Kodet ze zástupu dalších bizarních postaviček mě taky nadchl. Pěkné 4*, originální a zajímavý snímek. (14.03.2011)

Knoflíkáře vnímám jako velmi osobité filozofické filmové dílo. Nelze si nepovšimnout inspirace Petra Zelenky, která se snaží navázat na způsob práce těch nejoriginálnějších filmových tvůrců. Je to chytré, odvážné a podnětné při odhalování myšlenek o životě, hodnotách, společenské zodpovědnosti a osobním štěstí. Sarkastická nadsázka rozprostřela svůj tmavý plášť se zlatou výšivkou satiry, absurdity všedního dne, důvtipné provázanosti i důležitým faktorem náhody. Tato náhoda není nahodilá a náhodná, ale je sjednocená a splývá se souborem jedinců v pevný svazek života a přežívání. Tím se můžeme dostat až k vesmírným energetickým vlnám. Zelenkovo hloubavé zamyšlení přináší pestrobarevnou mozaiku způsobů a charakterů, moudrost a znepokojivé chvění důsledků lidské destrukce, pokrytectví a upřímnosti. Výrazným prvkem je ironie v jízlivé i láskyplné podobě. Spojovacím článkem šesti příběhů je filozofická debata o životě mezi moderátorem Rádia 1 (Pavel Zajíček) a jeho hostem (Jan Haubert), literátem a zpěvákem Visacího Zámku. Pojítkem je také postava důvěřivého, přátelského a ochotného taxikáře (zajímavý František Černý) se svéráznou hrou na změnu identity. V Taxikářovi s tématem partnerství, nevěry a sexuální úchylky zaujme náročná žena (dobrá Michaela Pavlátová), správný stimul vyžadující milenec (Jan Čechtický) a běsem žárlivosti posedlý manžel (zajímavý Pavel Lagner). V sarkastických Civilizačních návycích hraje první housle pokrytecký psycholog (skvělý Vladimír Dlouhý). Problémy neřeší, ale potlačuje za pomocí rituálů a podlehnutí povrchnosti. Kromě něj pobaví jeho na běžný život rezignující pacient (velmi zajímavý Marek Najbrt) a zaujme tragikomická milenecká dvojice (David Černý a Olga Dabrowská) na počátku harmonického soužití. V dekadentní Poslední slušné generaci je nejsilnější zbraní hostitel (vynikající Jiří Kodet) v rozkoši simulované destrukce. Pozadu nezůstává ani stydlivý Tverp Jiří (velmi dobrý Bořivoj Navrátil), jeho obezřetná manželka Marta (příjemná Alena Procházková) a nespokojená hostitelka (zajímavá Inka Brendlová). Pitomci jsou rozkošnou satirou běžnosti s prázdnotou. On (dobrý Rudolf Hrušínský ml.) a ona (velmi dobrá Eva Holubová) rozehrávají jednu z podob partnerských vášnivých hovorů o ničem ve standardu s úsměvným vypořádáním se s vlastní omezeností. Ducha amerického pilota a Štěstí z Kokury spojuje jeden z nejhrůznějších a nejzásadnějších lidských činů moderní doby a postava pilota (pozoruhodný Richard Toth) v bezradnosti a tíži osobní zodpovědnosti v hlasu svědomí. Ještě se musí zmínit druhý pilot zastrašujícího nákladu (David Charap). A tři Japonci (Motohiro Hosoya, Seisuke Tsukahara a Junzo Inokuchi ve zdvořilé rozepři absence slovní vulgarity. Je to pozoruhodné dílo, kterým Petr Zelenka naplno pronikl do širšího podvědomí a naznačil i jiné filmařské možnosti k často bezzubému spotřebnímu stylu. A Česko má originálního filmaře i v současnosti. (04.12.2016)

Najdivnejší Zelenkov film aký som mal možnosť vidieť. V prvom rade musím povedať, že poviedkové filmy mám naozaj rád, aj keď označiť Knoflíkářov za poviedkový film je hlúposť, pretože aj keď je zložený zo 6 poviedok, poviedky na seba naväzujú a hlavne spolu úzko súvisia. Dôležité je podotknúť, že Zelenka má skrátka dar vytvárať uveriteľné svety, Či už to bol imaginárny svet Nohavicu v Roku ďábla, alebo Trojanov v prípadoch obyčajného šialenstva. A tento zvláštny svet , je podaný za a) veľmi vtipne a za b) je krásne vypointovaný. Aj keď musím priznať že niektoré scény mohli byť o poznanie krajšie, lenže formálne sa jedná o dokonalý film, scény z atómovou bombou alebo v Japonsku sú natočené absolútne geniálne čo vlastne sú aj tie čo sa odohrávajú v Prahe. Myslím, že veľmi k tomu nemám čo povedať, Zelenku mám veľmi rád, jeho štýl je absolútne nevšedný a originálny a vidieť túto jeho prvotinu je pre mňa veľká česť a aj radosť. Veľmi som sa pobavil hlavne scény z Hrušinským a Holoubovou nemajú chybu. Super film. (30.03.2009)