Rok diabla
Year of the Devil
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (395)
Rok ďábla je jakousi intimní zpovědí alkoholika. Retrospektiva jeho konání a zamýšlení se nad svými činy v minulosti. Autentické záběry doplňují hrané scény. To vše podbarveno skvělou hudbou dělá z filmu spíše dokument. Velmi hluboký film o boji s démony, kterých má člověk v životě mnoho, ať už si to uvědomuje, či nikoliv. 80% ()
Historky priateľov a známych z hudobného i mimohudobného života zaradené do mystifikácie, variacej z režisérových predchádzajúcich nápadov. Každý si blaznie po svojom, rozoberá sa Nohavicove spodné prádlo, veľa sa mlčí a sedí. No a pomedzi vtípky a diagnostiku doby (alkohol, pôsobenie davu, médií a umelé aj skutočné pôsobenie nadprirodzena) počúvame rockovú úpravu folkových pesničiek a ďalšie insiderské vtípky a tak. Videl som pôvodnú aj predĺženú verziu a rovnako ako pred rokmi aj dnes sa mi zdá, že ide len o púhopúhy priemer, takú trochu nesúrodú zbierku, raz lepších, inokedy menej zážitkov zo šnúry a stretania sa s ľuďmi zo západnej hudobnej a filmovej sféry, no vďaka hudobným protagonistom to má zároveň nejaké plusové znamienko nahor. Niečo ako tri plus. Rok diabla inak považujem v istom zmysle za zlomový - po ňom nastal režisérov kvalitatívny "sešup". ()
Opravdu zvláštní film. Čechomor i Nohavicu znám víceméně povrchně, nicméně proti nim naprosto nic nemám, i když jejich hudbu nějak zvlášť neposlouchám. Navíc jsem chtěl doplnit sbírku mnou neviděných filmů od Petra Zelenky :-) Každopádně - ohromně zajímavý film s nevšední poetikou, který se vám jen tak lehce nevykouří z hlavy. ()
Tohle prostě je machrovina první třídy. Kdybych nevěděl jak se opravdu Karel Holas seznámil s Jazem Colemanem, docela bych i věřil té scénce ve výtahu...nejslavněší český taxikář František Černý coby Marie Rottrová je úchvatný:) A Karel Plíhal je taky kapitolka sama pro sebe. Nezapomenutelné poetické scénky, kontrasty, skvělá hudba (taktéž kontrastní, vezměte si Čechomor, Jarka Nohavicu a Killing Joke), prostě výjimečný film. Kdyby mi tak ještě někdo vysvětlil, co znamenalo to s tím metrem.... ()
Mám rád Nohavicu, mám rád Čechomor a mám rád aj blonďaveho Plíhala, ale úplne mi stačí keď ich počujem (skvelý soundtrack). Film je fajn, ale okrem Nohavicovej teórie alkoholického kopca neprináša nič zapametania hodné. Aj keď toto je veľká pravda a to nielen pri alkohole. Ja som si na to spomenul pri filme Requiem For Dream. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Na otázku, jestli během natáčení prožil něco nepříjemného, Jaromír Nohavica odpověděl: "Hned první den! Hned od začátku to byla těžká pruda, po několika minutách jsem si říkal, kam jsem to vlezl, sem nepatřím, to bude strašné. No a bylo, co si budeme povídat... Ale konkrétně - bylo tam pár chvil, které mi byly fyzicky nepříjemné. Ještě před samotným natáčením mi dělali maskovací zkoušky, jestli má tvář unese úpravy do časů, kdy jsem byl, řekl bych, odvážnější ve svém vztahu k alkoholu a kdy to na tom obličeji bylo vidět. Začali mi přilepovat vousy, natahovat vlasy, dělali mi pod očima kruhy, nadouvali mi tvář vatou, takové ty věci, které se běžně stávaly, když se večer vypilo půl litru rumu a druhý den to samo naskočilo. A potom jsem tu polovinu tváře zahlédl v zrcadle a mně se v té chvíli vrátily deprese těch devadesátých let. Dokonce to bylo tak hrůzné, že mě napadl verš 'Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí' a řekl jsem si 'Ty vole, to je dobrý verš, to až tě tady domaskují, tak tak napíšeš písničku.' A hned mi došlo, že už jsem ji napsal, tak to bylo sugestivní. To jsou chvíle, kdy si člověk sahá do nebe, ale naštěstí říkám, když je kolem štáb, 'O nic nejde'." (NIRO)
- Filmová protialkoholní léčebna se nachází na zámku v Lysé nad Labem, nyní domov důchodců. Záběry z koncertu se natáčely na hradu Rábí. Filmování probíhalo také ve Strážnici. (M.B)
- Sám Jaromír Nohavica se na scénáři přímo nepodílel: "Samozřejmě, že jsem si ho zběžně pročetl, ale že bych do něj nějak zasahoval a něco zásadně měnil, to bylo zbytečné. Petr ode mě dostal volnou ruku. Přijel ke mně do Těšína a já mu poskytl opravdu soukromé věci, které jsem zatím nijak nezveřejnil. Dostal je ode mě půjčené a pak mi je zase vrátil, takže jsou ve mně a jsou v něm. Dostal možnost ty různé motivy zpracovat podle svého a neprozrazovat, co je pravda a co si vymyslel. Byl to takový podpis ďáblovi Zelenkovi. (...) Petr měl v ruce věc, kterou vlastně kromě něho nečetl nikdo jiný, a to byl můj soukromý deník z protialkoholické léčebny. My dva víme nejlíp, co všechno z toho mohl použít a co nepoužil. A víc neřeknu." (NIRO)
Reklama