Děvjatajev

Konečne ruský vojnový film s ktorým som spokojný. Komornejší, bez veľkých davových scén, v ktorom by sa hrdinský molodci predháňali v tom, kto je väčší hrdina, ale o to príjemnejší a kvalitnejší. "Letec" kamarát Big Bear bol zdá sa spokojný, pretože aspoň z môjho pohľadu boli scény leteckých súbojov v úvode skvele a hlavne prehľadne natočené. Hlavná postava je letec, preto lietadlá alebo presnejšie jedno lietadlo dostáva slušný priestor a ja som si konečne po dlhšej dobe vojnový film užil bez toho aby mi niečo strašne prekážalo. Chyby sa nájdu samozrejme, mohlo to byť ešte napínavejšie, ale tie malé prešľapy nekazia zážitok a to je hlavné. Hlavný hrdina je sympatický chlapík a celá príprava úteku i útek samotný sú výborné. Rád by som prijal i 30 minút naviac, určite by to film kvalitatívne dvihlo alebo minimálne obohatilo o širší pohľad. 70%. (19.09.2021)

„TATI, ŽE NEJSI ZRÁDCE?…“   Na úvod dobrej leteckej souboj, kterej mě utvrdí v tom, že to nebude béčková záležitost! A přestože víme, jak tohle všechno dopadne, je to napínavý, příběh má náboj a kurevsky odsejpá. Kapitolou samou o sobě je pak ten útěk! Timurovi Bekmambetovovi návrat do Ruska prospěl…/// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na příběhu sovětského stíhacího pilota Michaila Děvjatajeva , kterému se podařilo uprchnout z nejtajnějšího nacistického vězení - Usedomu , ostrova v jižním Balitském moři. 2.) Letecké bitvy byly natočeny pomocí technologie z videoherního online vojenského simulátoru „War Thunder“. 3.) Thx za titule „desade“ a „Kenobe“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (01.12.2023)

V krátké době hodnotím už podruhé vysoko ruský film, takže už jen odevzdaně očekávám syčící dav s vidlemi a pochodněmi, který mě přijde vytáhnout z mého brlohu, aby mě za zpěvu státní hymny lynčoval pod portrétem Stěpana Bandery v nadživotní velikosti. Taky bych se ale mohl dočkat davu, který mě bude oslavovat zpěvem státní hymny a mávátky v barvách trikolóry a našimi i sovětskými vlaječkami. Obě možnosti mě děsí stejným způsobem, tak budu doufat, že účastníci podobných shromáždění nemají na čtení příspěvků na čsfd čas nebo schopnosti. Snímek to byl každopádně vyvedený (alespoň mně se líbil), na rozdíl od mnoha jiných sovětských, hrdinských charakterů byl pro mě Miška Děvjatajev uvěřitelnějším (a tedy i sympatičtějším jedincem), ruští tvůrci se navíc vykašlali na obvyklý patriotismus a s ním ruku v ruce jdoucí patos a místo toho si mě získali nepříjemnou atmosférou zajateckých lágrů (i když si myslím, že byli ještě příliš jemní). Byl jsem příjemně překvapen a bavil jsem se tak dobře, že jsem v příběhu ani nehledal žádné hnidy, jak je mým (zlo)zvykem, i když v zajateckém táboře by to nemohl být problém. / Poučení: Neplýtvej střelivem, střílej krátkými dávkami. (13.11.2023)

S těmi velkovlasteneckoválečnými to mám poslední dobou jako hrát tamní ruletu – buď po zhlédnutí spokojeně zaRžvu urá, nebo si proženu lebkou silně traumatizující Prdelské kurvanty. Jelikož se ale Timur a jeho parta zase jednou vycajchovali, platí pro Děvjatajeva naštěstí to prve zmíněné, neb jde o poměrně syrový, bezpatosoidní, zábavný a celkově solidně řemeslně nakroucený válečný biják o tom, kterak si skupinka ruských muklů vzala k nelibosti svých hostitelů (a naopak velké radosti Sergeje Koroljova) populární heslo Arbeit macht frei opravdu k srdci. Takže vlastně jedinou zásadnější výtku bych měl k možná až zbytečně zkratkovité cestě na Balt, neboť jsem-li dobře informován, tak osudy hlavního hrdiny v Saském hausenu byly také celkem zajímavé a pohnuté. (13.08.2021)

O tomhle příběhu jsem se poprvé dozvěděl už jako kluk, když jsem četl Pokryškinovu knihu Křídla v boji, kde jej autor zmiňuje. Film sám je nejlepší v pasážích z lágru a v momentech přípravy útěku. Samozřejmě pokud vím, linka se zradivším přítelem je v tomto případě zcela vymyšlená, i když se podobně takové případy stávaly a je dobré na ně upozorňovat (jak na důvody, které k nim vedly, tak na to, co sovětské zajatce čekalo, pokud se dostali zpátky). Útěk samotný je ale bojem se zrádcem podle mě trochu zbytečně "vylepšen", ona samotná příprava, únos heinkelu, který Děvjatajev pilotoval poprvé v životě, snaha vyhnout se jak německé reakci, tak i vlastní sovětské obraně, jsou podle mě dost dobrodružné a napínavé samy o sobě. Nicméně jinak dobře "nakrúcaný" film bez zbytečného patosu. (20.08.2021)