Pyšná princezna

Celovečerní hraná pohádka „Pyšná princezna" je prvním filmem tohoto druhu v československé filmové produkci. Tím záslužnější je práce tvůrců filmu, kteří zdařile tlumočí mladým divákům dílo klasika české literatury, spisovatelky Boženy Němcové, čerpající z krásy lidového vyprávění. Prostota jednání, jednoduchost výrazu a základní konflikt dobra a zla, charakteristický pro pohádky, byl ve filmovém zpracování zachován. Pohádka Boženy Němcové byla rozšířena některými dalšími pohádkovými motivy, jimiž byla ještě zdůrazněna ústřední myšlenka filmu, že jen prací a láskou je naplněn lidský život a že práce a láska dovede změnit i pyšného člověka v platného člena lidské společnosti. Všechny tvůrčí složky ve filmu jsou zaměřeny k tomu, aby vystihly nejen krásu a uměleckou hloubku našich pohádek, ale především jejich obsahovou hodnotu, jejich výchovný význam. Tvůrcům filmu se podařilo, v nemalé míře také zásluhou pečlivého výběru exteriérů a zejména krásné fotografie, jasně rozlišit dva světy, dvě království, zemi dobra a zemi zla. Film má velmi dobré herecké výkony, a to nejen v hlavních úlohách (Vladimír Ráž, Alena Vránová, Stanislav Neumann), ale i v episodách. Film „Pyšná princezna" byl po zásluze odměněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu 1952 cenou za film pro děti, a to nejen proto, že ve zpracování národní pohádkové látky vyzvedá myšlenku o výchovném vlivu práce na člověka, ale také proto, že umělecké podání je skutečně zdařilé. Filmový přehled 35/1952 (31.12.2007)

Pozitivně uvědomělá pohádka, Ráž je s Pepíkem Zímou ten nejčestnější princ našich pohádek. Ale narozdíl od princezny se zlatým tetováním na čele, tahle na začátku umíněná princeznička je zábavná, jak ale začne "kecat Rážovi do řemesla" a stávat se hodnější, začíná pohádka trochu ztrácet. PS: Zajímalo by mě, jak tvůrci dosáhli toho "syntetyzátorového" zvuku zpívající květiny...na 50. léta hodně slušný prvek. (05.10.2008)

Snad vůbec nejhezčí česká pohádka, jakou znám. Fantastické herecké obsazení, roztomile napsaný scénář, no a navíc krásná a legendární písnička "Rozvíjej se poupátko". Pokud je tenhle film v televizi a já nemám nic na práci, neodolám a dívám se, znovu a znovu, viděl jsem ji snad již dvacetkrát, ale zatím mě neomrzela. (09.06.2003)

Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. (03.10.2008)

Klasika všech klasik. Svižná, pohádkově naivní a kouzelná, zábavná, se sympatickou dvojicí správňáckého krále a krásné princezny, "které se přece sluší zavázat střevíc", ale především nezapomenutelnou čtverkou Neumann - Kopecký - Effa - Dědek coby krále a jeho tří vykutaláných rádců, kteří jdou z jedné skvělé scény do druhé a chrlí přitom jednu nezapomenutelnou hlášku za druhou, v čemž jim občas zdatně sekunduje také Josef Hlinomaz jako výběrčí daní. Stále pohádkově kouzelná i pro dnešní děti a v rovině politické navíc stále hořce aktuální. ("Ať naříkají, ale ať platí!! - "Chceme jen jeho (jejich) dobro".) (15.01.2012)