Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (88)

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Odehrávalo se to za války nebo v šedesátkách? Opravdu se ty události děly, nebo mu jenom mrdalo v hlavě? Každopádně jsem nepochopil, o co vlastně šlo, co se tam pořádně dělo, a od odpadu to zachránil jedině skvělý hlavní představitel, jinak děs a hrůza, zvlášť ve srovnání se skvělým Transportem z ráje. 20% ()

Wallas 

všechny recenze uživatele

Původně jsem chtěl dát hvězdičky jenom tři, protože mě vůbec nechytla atmosféra filmu, kterou režisér zrušil ještě dříve, než ji pořádně začal budovat a to úvodními záběry na projíždějící auta a paneláky, to vše z roku 1960 a pak se to neúspěšně snažil nahradit záběrem plakátu s ríšskou orlicí. Nicméně jestli na tomto filmu něco stojí za to, tak je to impozantní závěr - scéna ve sklepě a následná smrt dr. Brauna, to je prostě ukončení, na které se nezapomíná. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Rychlým a přesným udáním chráníte svou vlastní bezpečnost.“ Těžký a jakoby odosobněný film. Tento snímek rozhodně nejde divákovi naproti. Je totiž v mnoha složkách velmi nepříjemný. Na tom má lví podíl opravdu dominantní zvuková složka, ta totiž nabízí paletu všemožných nepříjemných zvuků a ruchů s jediným účelem, a to, aby se divák cítil podobně (hrozně) jako postavy. Proto každé zazvonění telefonu či zvonku, různá cinkání, odbíjení zvonů, bouchnutí dveří, lidský křik atd. jsou jakoby zesíleny a řežou do publika stejně jako do již zmíněných postav (dobrým příkladem je třeba mírně nesnesitelná pasáž v blázinci, kdy má divák citelnou potřebu všechno v něm umlčet). To, spolu s velmi častým zhasínám a naopak rozsvěcováním světla, napomáhá k velmi hutné atmosféře, která obsahuje dusno, stísněnost, paranoiu a jak už je patrno z názvu filmu, především strach. Zpočátku se snímek soustředí jen na hlavní postavu (výborný Macháček), ale čím dál víc se pak věnuje i dalším obyvatelům onoho domu, a nutno dodat, že to byl dobrý tah, ostatně „vedlejší“ postavy jsou chvílemi dokonce ještě zajímavější (Adamíra, Vinklář). Zvláště když pak na scénu nastoupí gestapo. Výborný je pak i konec s pochodem kolem bedny a zákeřnou otázkou ještě více prohlubující vzájemnou nevraživost a nedůvěru. Škoda jen slabšího začátku a některých záběrů, které tu byly jaksi navíc, proto „jen“ silné 4*. „Člověk je jako to, co myslí. To nemůžete změnit.“ ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

"Tati, kdo je to hrdina?" "Člověk, který zbytečně zemře. Na rozdíl od jiných, kteří zbytečně žijí." Vždycky, když sahám po podobně starých filmech, trošku se obávám, zda mně budou bavit. Ale pak se rachle najednou mé obavy ukáží naprosto liché a já se nechám strhnou. Nejdřív jsem si chtěl povzdechnout, proč se takové filmy už moc netočí, pak jsem ale zjistil, že je třeba to vyjádřit jinak: Proč se TAHKLE už moc filmy netočí. Ta forma je skvělá, až nepříjemně atmosférická a temná. Doslova jsem z postav cítil jejich rozpoložení a duševní stav. A k tomu výborní Macháček, Adamíra, Vinklář... ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Ještě propracovanější (mnohem) atmosféra strachu a hrůzné absurdyty než v Pianistovi od Polanského... velmi dobrý příběh a vykreslení charakterů postav... bezchybné výkony všech herců, hlavně Macháčka... a novátorská kamera, naprosto geniální... celkově se mi film zdá možná ještě lepší než Obchod na korze (...a to už je co říct) ()

Galerie (19)

Zajímavosti (5)

  • Představitel Armina Brauna Miroslav Macháček si přál, aby se všechny záběry natáčely napoprvé. Záběr se mohl opakovat jen tehdy, pokud nastala technická chyba. Věřil, že se tak všichni budou na práci na filmu lépe koncentrovat. Dlouhý monolog v první třetině filmu byl natáčen dvakrát, pro film byla přijata druhá verze. (Araneae)
  • Na filmu spolupracovala také výtvarnice Ester Krumbachová, která byla pověstná tím, že dbala na zdánlivé drobnosti, které divák na první pohled nevnímá, ale přitom film dotvářejí a posilují. Před natáčením klíčové scény zapřišla za Miroslavem Macháčkem a přinesla mu kostku cukru, provázek a nožík. On se jí zeptal, proč mu to dává. „To si dej do kapsy saka,“ řekla mu. Macháček namítal, že to ve scénáři vůbec není, a navíc to nikdo neuvidí. „To je pravda,“ odpověděla mu, „ale ty jdeš do transportu a tyhle tři věci ti možná zachrání život.“ Macháček to ocenil, protože mu to jako herci pomohlo. [Zdroj: reflex.cz] (alonsanfan)
  • Hovorilo sa, že pre exportné verzie boli dodatočne dotočené odvážne erotické scény. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama