Ukradená vzducholoď

Cestu do pravěku jsem viděl desetkrát a Ukradenou vzducholoď dnes v mých 51 letech poprvé… Jak je tohle vůbec možný??? Tihle kluci byli v porovnání s těmi z Cesty do pravěku učiněná polepšovna. Je pro mě s podivem, že pan Zeman uměl i takový zlobivce. Ale je mi to sympatický. Stejně jako jeho perfekcionismus, s jakým ztvárnil každý jeden záběr. Byl to pán. (22.03.2023)

Karel Zeman je bezesporu mistr výtvarného úmění a jeho  obrázky je vždycky radost sledovat.  Měl jsem ale dříve občas pocit, že jeho filmech se jim ale většinou hodně věcí podřizuje a zatímco vizuální stránka je vždy fascinující, obsah občas nudí. U Ukradené vzducholodi mi to ale (třeba na rozdíl od Vynálezu zkázy) moc nepřišlo, naopak jsem místy obdivoval i Zemana jako scénáristu. Co všechno dokázal spojít dohromady? Minimálně dětské dobrodružství, satiru na média a crazy pasáže ve a la Limonádový Joe. Jo, dohromady to místy působilo přece jenom roztříštěně, někdy dokonce i krapet nudně. Ale povětšinu to byl zábavný, hravý a hlavně velmi chutný koktejl s nevídanou chutí. Ty čtyři hvězdy pro něj jsou přesto možná trochu těsné, ale docela usměvavé. (05.05.2020)

Dobrodružný příběh několika chlapců, inspirovaný knihou J. Verna. Ten tajuplný a potemnělý příběh vyvolávající v duších dětí napětí a strach. Umně vytvořený film Karla Zemana ve mě tyto pocity vyvolával v dětství dokonale. Kolorování snímků má své kouzlo a tajemno je v nich obsaženo bezezbytku. Jistěže není vhodný pro ty nejmenší mrňata, ale již odrostlejší děti a mládež. (04.07.2007)

,,40 let se tluču po světě, abych tady našel krajana." Ukradenou vzducholoď jsem si poprvé pustil jako kulisu k pozdní večeři, sám večer doma. O kvalitě a nestárnoucí atraktivitě filmu bude asi hodně svědčit i to, že jsem od toho stole vstal a šel uklidit talíř od večeře až teprve po skončení filmu! Ponořil jsem do příběhu už při úvodních animacích, představujících pražskou výstavu konce 19. století, začal být absolutně fascinován napívaným dobrodružstvím pěti kluků i jedinečný filmovým vizuálem a vydechl až z posledním záběrem. Stejně úžasné, jako první dva asi nejslavnější hrané filmy Karla Zemana, nicméně Ukradenou vzducholoď přeci trochu vnímám o něco atraktivněji díky žánrovým kombinacím téměř všeho druhu, co se (nejen) v naší kinematografie rodilo... Dobou vzniku ojedinělé spestření období nové vlny 60. let, zasazením děje historický příběh s c.k. reáliemi, obsahem dobrodružný film pro děti a mládež, míchající ale taky prvky vizuální grotesky, crazy komedie, sci-fi (se spoustou originálních rekvizit) i špionážním nebo soudním dramatem. Všechno někdy vážně, jindy parodizující s nadhledem, včetně drobné kritiky prokuratury i novinářského řemesla. Ani poněkud naivní pasáž s vylovením truhly pokladů z trupu živé velryby nemůže pocit dýchající geniality z filmu narušit. Jedinečné svou filmařinou, báječně sehranou partou kluků, krásnou Jitkou Zelenohorskou, charismatickým Josefem Větrovcem i zbytkem hereckého obsazení. Jedinečné samo o sobě. Vstupte a vitejte! 100% (29.05.2017)

Promiňte, ale nemůžu jinak, jakožto fanda a řekl bych i znalec Vernových románů, půjdu proti proudu. Mám odjakživa problém se Zemanovou tvorbou. Jistě, musí se uznat na svoji dobu Zemanova pozoruhodná nápaditost v oblasti "triků", dokonce občas jakoby dokázal přenést slavné románové ilustrace na filmové plátno, až na člověka dýchne působivost původního obrázkového zpracování. Tím ovšem klady končí. V oblasti příběhu se dostaví nuda celkem záhy - podobný pocit se mi přihodil při sledování jiného Zemanova filmu u adaptace románu Na kometě. Je to k neuvěření, film nemá ani hodinu a půl a já se ošívám a koukám na hodiny před půlkou snímku... Navíc jsme u "Vzducholodě" svědky neuvěřitelného míšení motivů, postav a událostí z Vernových knih (Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem), což se mně osobně nelíbí. Ty tři hvězdičky dávám za Zemanovu karikaturu žurnalistů, ta se povedla. (12.03.2012)